tohle... panebože... já nemám slov... tohle mělo být o holce Eleně, která se zamiluje do jiné holky (homosexuální touhy asi lol)... ale ta holka je doopravdy boy, který prohrál sázku a na novou školu bude muset rok chodit převlečený jako holka... co je to žíííívot? já jsem ten kokain dávala už kdysi...
Elena se pomalu probudila. Její oči okamžitě tikly k hrajícímu budíku. Bylo 5:30. Protočila své hnědé oči a vstala. Přešla pokoj ke svému zrcadlu. Prohrábla si své hnědé vlasy a vzdychla. Sebrala ze židle župan a ručník a vešla do své koupelny. Dala si dlouhou sprchu. Nanesla si na ruku velkou dávku šampónu a začala si masírovat vlasy.
Po chvilce vylezla s mokrou hlavou. Osušila se a nasadila si černé krajkové spodní prádlo a bílý župan. Začala si česat svoje dlouhé vlasy. Po chvilce zapnula fén a začala si vlasy složitě sušit. Přitom je namotávala na kulatý obrovský hřeben. Po deseti minutách si vlasy česala zas, tentokrát už byly suché. Trochu si vlasy natupírovala, položila hřeben a začala si čistit zuby. Přitom přešla zpátky do pokoje a druhou rukou vyndávala ze skříně oblečení. Vytáhla fialové dlouhé triko s nápisem Only God can judge, černé roztrhané jeansy a šedou mikinu s nápisem I ♥ NY. (lol tak tady jsem se pochcala smíchy)
Vešla zpátky do koupelny a dočistila si zuby. Položila svůj zelený kartáček na umyvadlo a vyndala z poličky make – up, řasenku, tekuté oční linky, pudr, oční stíny a lesk na rty. Prvně si nanesla make-up a rozetřela. Tikla očima na hodiny. Už bylo 6:10.
Rychle se domalovala a vešla zpátky do pokoje. Nasadila si fialové tričko a černé jeansy. Sedla si ke stolu a vyndala ze zásuvky sešity a učebnice. Dala si je do tašky přes rameno a sešla dolů. Její máma Ava stála v kuchyni u linky a dělala si kafe. Elena byla po ní. Malá brunetka s hnědýma očima.
„Ahoj." Zamumlala Elena. „Ahoj." Usmála se pro sebe Ava. „Vstala si brzo." Řekla Ava a otočila se. „Nechtěla jsem první den přijít pozdě." Řekla Elena a sedla si ke stolu. „Páni moje dcera už je ve druháku!" zasmála se Ava. Elena se pousmála. „Můžu dneska přijít?" zeptala se Elena. „Myslela jsem, že půjdeš do studia." Řekla Ava a přisedla si k Eleně. „No Daniel mi říkal, abych si dala na chvilku pohov." řekla. Ava nadzvedla hlavu. „Mám tě vzít do školy?" zeptala se. „Ne, pojedu sama."
„Neměla bys na tom jezdit." Řekla. „Proč ne? Jezdím na ní už dlouho." Řekla Elena a vstala. „Já vím, ale auto mi i přesto přijde bezpečnější."
Elena se jen zasmála a vyběhla nahoru. Vzala si svoji mikinu, bundu a černou helmu s červeným pruhem. Seběhla zase schody. „Stejně si myslím, že na holku, co tančí balet je motorka moc tvrdá. Balet je přeci jenom lehký a motorka je pro rebeli!" řekla Ava ještě. „Mami myslím, že to moc přeháníš." Řekla a vešla do chodby. „Nebudeš snídat?" křikla na Elenu máma. „Ne-e, nechci přijít pozdě." Zavolala Elena do kuchyně. „Tak se po škole stav!" zavolala Ava. „Dobře." Zamumlala Elena a nazula si vysoké kozačky. Stoupla si před zrcadlo a prohlížela se. Oblíkla si černou koženou bundu a kolem krku si obvázala červeno černý šátek. „Ahoj." Rozloučila se s Avou a vyšla před dům. Její harleyka stála na příjezdové cestě vedle černého Volva. Elena se koukla na oblohu, nesvítilo slunce, ale obloha byla modrá s mraky. Nevypadalo, že by pršelo. Usmála se a nasadila si sluneční brýle. Nasadila svoji helmu a přetáhla si přes ústa šátek. Mírně si odkašlala a nasedla na svoji červenou harleyku se stříbrnou hvězdou na boku. Dupla prudce na plyn a její harleyka vystartovala vstříc škole.
Elena dojela před školu. Její spolužáci stáli u svých aut a bavili se o tom, co dělali o prázdninách. Elena sesedla z motorky a sundala si helmu s šátkem. Zhluboka se nadechla. „Ahoj El." Řekl někdo za ní pisklavým hlasem. Elena se okamžitě leknutím otočila. „Lilly." Zamumlala a zamračila se. Před ní stála Lilly Bakerová. Byla to upištěná vlezlá blondýnka. Elena ji neměla ráda, ale nechtěla si dělat nepřátele...
„Ehm ahoj, co potřebuješ?" zeptala se Elena a potřásla hlavou. „No jen jsem se chtěla zeptat, jak ses měla o prázdninách." Řekla. „Docela dobrý, ty?" zeptala se Elena a rozešla se ke škole. „No zvažovala jsem, že bych začala chodit do baletu." Řekla. Elena se trochu naštvala, ale na venek na sobě nenechala nic znát. „Když tě Daniel příjme."
„To je právě ono, jestli by ses u něj za mě nepřimluvila." Nadskočil Lilly hlas. Elena se zamračila. „On na mě moc nedá, takže..." zavrtěla hlavou. „Aha, tak se uvidíme na tělocviku." Usmála se Lilly teatrálně a zmizela v davu lidí. Elena mezitím vešla do budovy a našla svoji skříňku. „214." Zamumlala si pro sebe a začala točit kolečkem. Skříňka se otevřela a Elena do ní dala svoji bundu, helmu a tašku. Z ní si ještě vytáhla tělocvik a zavřela skříňku. Někdo ji zezadu rychle objal. Elena rychle nadskočila a zasmála se. „Co to s vámi dneska je?" otočila se. Před ní stál Ryan Kerr. Byl to kluk, kterému se Elena líbila. Měl modré oči a černé vlasy. „Ahoj El." Zasmál se a pustil ji. „Ahoj." Zamumlala mu na pozdrav Elena. „Tak, jdeš dneska na tělocvik?" zeptal se. „Bohužel jo." Kývla Elena a zvedla tašku s tělocvikem. „Tak se tam uvidíme." Usmál se a zmizel. Proč se mě každý ptá na tělocvik?! Pomyslela si Elena. Zavrtěla hlavou a odešla do tělocvičny.
Pomalu se převlékla do černých tepláků a volného bílého tílka. V šatně s ní bylo ještě několik holek. Mezi nimi byly i tři holky, které Elena nepoznávala. Vlastně nikdo je nepoznával. Byly tam nové. Podle všech se přistěhovaly do Gilroye se svojí rodinou. Jedna byla blondýna s krátkými vlasy a zelenýma očima. Ta se jmenovala Sarah. Druhá byla taky blondýnka ale měla dlouhé vlasy a taky zelené oči. Jmenovala se Mia. A poslední byla nejzajímavější. Byla hnědovláska se zelenýma očima. Jmenovala se podle všech Elizabeth. Byla vysoká. Měla trošku hrubší hlas a trochu víc chlapskou postavu.
Elenase jen na ty tři nové holky podívala a nasadila si zelené pičutky. Udělala sina vršku hlavy culík. Trochu potřásla hlavou a vyšla ven do chodby předtělocvičnou. Cestou minula ty nové holky. Otevřela dveře a někdo se jí vrhlkolem krku. Elena se začala nechápavě smát. „El!" vykřikl jí známý hlas. Bylato její nejlepší kamarádka Sophia Murrayová. Byla to černoška, s černýmivlasy a hnědýma očima. „Sophi!" vykřikla Elena a tiskla ji k sobě.„Myslela jsem, že jste se odstěhovali!" vyjekla Elena. „Jo, ale přemluvila jsemje, abych se mohla vrátit!" začala se Sophia hystericky smát. „Jaks je prosímtě přemluvila?" zasmála se Elena a pustila Sophi.
ČTEŠ
Š U P L Í K
Randomrandom věci, které jsem začala a nikdy nedopsala postováno tak, jak bylo napsáno bez úprav lol co je to žííívot?