Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

28.

Ahoj!!
Věnováno Adel0034

Radši jsem ani nechtěl pomyslet, kde nakonec Levi skončil. Jen jsem se modlil, ať se brzy vrátí. Vinouc se k jeho dece jsem pomalu usínal. Díky jeho vůni jsem usnul brzy. Avšak zastihly mě těžké noční můry. Špatně se jich dalo zbavit. Nakonec jsem se probudil a lapal po dechu. Ve všech těch zlých snech jsem měl přijít o Erena. Měl mě opustit, podvést, zradit a předhodit Jeanovi. Bylo mi těžko na srdci. Přiložil jsem si dlaň na hruď, jako bych se snad bál, že mi za chvíli to srdce vyskočí z těla. Snažil jsem se uklidnit. Rozhlédl jsem se po místnosti. Byla stejná, jako když ji Eren opouštěl. Podle světla neuběhlo až tak tolik času, ale on stále nikde nebyl. Bál jsem se znovu usnout, a tak jsem se rozhodl na něj počkat, i přestože to mohlo trvat sebedéle. Nakonec jsem se ale dočkal...

Netrvalo dlho a prišiel som do k cele. Bola ale zamknutá. Sakra čo budem robiť? Rýchlo som utekal k jednému bacharovi, má u mňa menší dlh. Poprosil som ho aby ma pustil, urobil tak. Hneď ako som tam prišiel zaliezol som do postele a zaspal som. Celý čas som mal pocit že má niekto pozoruje.

Hned jak přišel, si lehl do postele a asi byl natolik vyčerpaný, že si mě nevšiml. Nechtěl jsem to moc zkoumat, ale cítil jsem z něj vůni někoho jiného. Zatajil se mi dech a na pár vteřin zastavilo srdce. Opatrně jsem se nadechl a vydechl, abych o sobě nedal vědět. Nejdřív jsem se musel trochu uklidnit. Celou dobu jsem ho sledoval. Nakonec jsem mu položil ruku kolem pasu a doufal, že ho tím moc nevystraším. Byl jsem rád, že jsem ho měl aspoň na očích. 

Keď som sa ráno prebral, mal som okolo pasu omotanú nejakú ruku nevedel som koho je ale ja tak inštinkt mi kázal ju zhodiť. Čo ak je to Maysley a chce po mne zas niečo?

Ani nevím, jak jsem usnul. Sny už potom nebyly tak hrozné jako předtím, ale to probuzení ano. Eren ze sebe setřásl mou ruku tak, že jsem se bouchl o zeď. ,,To jsem já." smutně jsem řekl. nechtěl jsem riskovat, že by mě od sebe odehnal víc. To bylo to jediné, co bych nepřežil. ,,Promiň večer se mi po tobě stýskalo, když si odešel, a tak jsem si lehl do tvé postele. Jestli jsem si dovolil příliš, tak se omlouvám, hlavně mě od sebe neodháněj." vysvětlil jsem mu ještě tišeji. 

Keď som ho videl uplne som sa vystrašil. Ja som mu ubližil. Čo mám sakra robiť. "Neodháňam ťa len som mal zlý sen kde ma nahaňalo obrovské monštrum. Potom ma chytilo a skúšalo zabiť tak že sa okolo mňa omotalo, prepáč." zaklamal som. Nemohol som povedať pravdu.

Nezdálo se mi, že by to bylo kvůli snu. Poslední dobou se prostě choval hrozně divně. Nechtěl jsem se později dozvědět, že je mu ubližováno a to jen díky mě, což byla asi ta největší pravděpodobnost. ,,Já jsem v pohodě, jen jsem se také lekl. Bál jsem se o tebe. Kde jsi včera večer byl?" zkusil jsem se ho zeptat. I když jsem tak nějak tušil, že zalže nebo neřekne vůbec nic. 

"No vieš, čo sa vtedy stalo čo som bol na samotke. Tažke si ma jeden s hlavných zavolal aby sa to vyriešilo. Povedal som ako to bolo s môjho pohľadu a prečo som to urobil."

Přemýšlel jsem, jestli ho mám trochu vyprovokovat, aby řekl pravdu. Jelikož to co mi tu vyprávěl, byl opravdu nesmysl. Kdyby ho chtěl vyslýchat, určitě by to neudělal takhle pozdě a Eren by nebyl tak vyřízený, že by si ani nevšiml, že v jeho posteli spí někdo další. Taky by z něj nešel cítit parfém jiného muže. Pak jsem si ale uvědomil, že mi to stejně bude k ničemu. Byla by to jen další osoba, co mě zranila, a tak jsem se rozhodl zůstat v nevědomí. I přesto, co vše se mohlo dít, pořád jsem ho nechtěl ztratit. Až moc jsem ho miloval a byl bych schopný odpustit mu vše, jen bych ho vnímal jinak...

Pokračování příště...