24.

221 103 2
                                    

Ahoj!!

Ignoroval som všetkých a všetko. Prácu som robil automaticky. Bol som vo svojich vlastných myšlienkach na niečo čo som si mal pamätať ale zabudol som. Niekto na nás začal niečo kričať, len tak to prebehlo okolo mňa. Avšak netrvalo dlho a do reality ma priviedol dotyk. Jemnučký dotyk rúk malého tvora čo bol vedľa mňa. Myslel som si že to bol dotyk na prebratie, ale mýlil som sa. Ruka bola úplne studená a rozklepaná. Pozrel som sa čo spôsobilo ten trias a čo som videl mi nahrnulo horkú krv do žíl. Jeden z poskokov od Jeana na Leviho začal sahať. Pomaly sa dostával rukov pod košeľu. Hneď ako som ti videl musel som tomu hajzlovi ublížiť. Dotkol sa môjho Leviho a to sa neodpúšťa.

Bohužel ani Eren si nejspíš nechtěl povídat. Neustále byl zahleděný do svých myšlenek. Nechal jsem ho tak a hleděl si své práce. Čas utíkal neskutečně pomalu a vše šlo tak hladce, že už se i má hlava divila, že se dnes nic neobvyklého nestalo. Předtucha se nakonec stala realitou.Přišel ke mně neznámý chlap. Byl na tom postavou stejně dobře jako Jean, tak nějak mi můj vnitřní hlas našeptával, že se také bude jednat o jednoho z Jeanových poskoků. Čekal jsem nějakou ránu či kopanec nebo horší druh násilí. Ze začátku na mě jen hleděl a snad mě svlékal pohledem...jeho oči jako by mi stahovaly vězeňskou róbu a odhalovaly mou přirozenost těla. Hodil jsem na něj znechucenou grimasu. On si však olízl ret a jeho velkými dlaněmi se blížil k mé maličkosti. Nebral si vůbec žádné servítky a zajel mi pod triko. Snažil jsem se ho odstrčit nohama, ale byl jsem v tak špatné poloze, že jsem se sotva mohl hnout. Všichni kolem jako by vůbec neexistovali. Nechtíc jsem se dotkl Erena a dostal ho z transu. Věděl jsem, že to nedopadne dobře. Pokud šlo o mě, Eren se nikdy nedokázal držet zpátky a bohužel to ani dnes.

Hnev vo mne úplne vrel. Postavil som sa s jedným šmahom ruky som ho chytil pod krkom. Zdvihol som ho do výšky mojich očí a už som sa naprahoval k úderu do tváre. Avšak v tom mi na rozum prišlo to na čo som si nemohol spomenúť. Dnes večer mám ísť za Mayslim. Ak ho udriem pôjdem na samotku. Ak pôjdem na samotku nebudem môcť ísť za ním a on si vezme Leviho. To nesmiem dopustiť. A tak som si ho pritiahol bližšie ku sebe, naše tváre boli od seba len pár centimetrov. A povedal som mu. " Ak ešte raz sa ho dotkneš skončíš ešte horšie ako tá špina zo včera. Dávaj si na mňa pozor lebo to neprežiješ. Je ti to jasné?" Strach bol v jeho očiach priam čitateľný. Rýchlo začal prikyvovať hlavou. Pustil som ho a on odbehol niekde preč. Nedovolím aby kvôli takým debilom bolo Levimu ublížené.

Když jsem spatřil, jak ho Eren drží pod krkem, myslel jsem, že omdlím. Byl jsem sice rád, že je mu na mě záleží, ale tohle bylo moc. Už jsem jen čekal, kdy se odhodlá k ráně, abych ho při nejhorším zastavil. Avšak překvapilo mě, když ho neuhodil a jen mu slovně pohrozil. Byl jsem rád, protože jsem nechtěl, aby zase skončil na samotce a já musel být bůh ví kolik hodin bez něj. Oddechl jsem si. A z toho nabouchance se stal pěkný zbabělec. Ihned se vrátil na své místo a už se ani jednou neohlédl naším směrem. I my dva jsme se vrátili k práci, která však netrvala již moc dlouho, ale aspoň jsem mu stačil poděkovat. ,,Děkuji, za další záchranu, Erene." Cítil jsem se hrozně, nedokázal jsem se tentokrát ubránit sám a zapletl do toho Erena, musím si dávat větší pozor. Nechci ho ohrozit tím, že mě neustále bude strážit, jako bych byl malé dítě. 

Pokračování příště... 

Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat