Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

3.

Ahoj, tak jsme tu zase😂😂

Byl opravdu krásný, a tak jsem na něj chtěl udělat dojem. ,,Ahoj, jsem Levi, snad spolu budem vycházet." řekl jsem a tak nějak klidně se posadil na postel. Očima jsem tikal ze strany na stranu a hrál si s rukama. Jo jasně Levi, takhle vůbec nepozná, že jsi nervózní. Uklidni se chováš se hůř než zamilovaná středoškolačka.

Síce už od momentu, čo som ho videl som bol dosť mimo, jeho hlas ma odniesol do výšin, kde hrala tá najkrajšia hudba na svete, pretože znela ako jeho hlas. Z jeho správania som pochopil, že nieje typ človeka, ktorému by som chcel ublížiť. A to ako si hral z rukami. Prostě najviac rozkošné stvorenie, čo som kedy videl.
,,A-ahoj som Eren Jeager. Dúfam že neskončíš ako väčšina ľudí ktorých dali ku mne do cely." tlieskam Eren. Zakoktáš sa a ešte povieš niečo čo ho vystraší a do konca života s tebou neprehovorí. Gratulujem.  Ale ako sa dá rozprávať s takým plachým malým zvieratkom ako je on bez toho aby som sa nad ním nerozplýval a nedal to vedieť?  To je prvý raz čo má dokázalo niečo takto vykolajiť s pokojného vražedného kľudu

Co do háje? Tohle mě dostalo. Jak jako ostatní? Vždyť nevypadá, že by byl nějak zlý, nebo se tu snad děje něco jiného čeho bych se měl bát? Každopádně jsem byl ještě víc ve stresu. Nevěděl jsem jako reagovat na to, co řekl. ,,Snad to se mnou zvládneš, pokusím se ti nedělat problémy." nakonec jsem řekl a i přesto, jak jsem se snažil být v klidu, úplně jsem se třásl. Avšak ne jen strachem, ale i vzrušením. Chtěl jsem se na něj dívat, ale věděl jsem, že nemůžu.  Jenže i tak k němu mé oči občas zabloudily.

,,To by som ti radil. Takej rozkošnej prdelke ako si ty by som nerád ublížil." odpovedal som mu. Bolo na ňom vidno, že ho moje slová vystrašili pretože sa triasol ako ratlík.  Je dosť možné že si o mne začne myslieť aký som grobián. 
,,Bože, kľud chalan. Ak ma budeš počúvať neublížili ti. Len mi nedávaj dôvod. Vypadáš ako rozumný chalan. Vysvetlím ti čoho by si sa mal držať a čo nerobiť a budeme. V pohode. Za prvé: nepýtaj sa ma nič ohľadom minulosti. Nerád na to obdobie spomínam. Ďalej. Nemaj nemiestne reči na moju osobu a nejapné vtipy ktoré sa budú akokoľvek týkať mňa. Snaž sa u nás udržiavať ako taký poriadok. Nemienim žiť v chlieve. A posledné ale to sa ťa asi  netýka. Neobťažuje ma a nedotýkaj  sa ma v intímnych partiách bez môjho povolenia. Ak budeš toto dodržiavať budeme v pohode. Ak budeš niečo potrebovať som schopný ti to vybaviť ale ako to v base chodí nič nieje zadara. Nejakú cenu mám. A to závisí od požiadavky. Naozaj sa ma nemusíš báť. Som zhovorčivá a  nenásilná osoba. Ale ak niečo z tohto porušíš, radšej si ani nepredstavuj čo sa ti stane." počas môjho monológu som mu zhrnul všetko čo som potreboval. Celé rozprávanie som ho hladil po ruke na dôkaz že mu neublížim a že sa ma nemusí báť. Ale ku koncu som mal pocit, že sa ma bojí viac ako predtým, pretože sa triasol viac ako na začiatku.

,,Eeeeh..." naprosto jsem ztratil slova. Poté ovšem znovu promluvil a to už mě trochu uklidnilo a také dosti zaskočilo, akord když padla věta na nedotýkání se jeho intimních partií bez povolení...nečekal jsem, že tu natrefím na něco takového. Na všechno ostatní jsem mu přikyvoval. No proč ne. Jen mě zarazil lechtivý pocit na ruce počas jeho vysvětlování. On se mě jako smí dotýkak, kdx chce a já ne? Co to je za spravedlnost? A najednou jsem si představil, jak se probouzím s tím, že se mě dotýká někdo naprosto cizí, o dost vyšší a na pohled silnější. Zděsil jsem se svých představ. Dokonce jsem se třásl...až tak mocně na mě tento mlaďoch působil. Ale sakra mě přitahoval. Naprosto jsem z něj oněměl.

Po dokončení toho čo som chcel povedať som sa zdvihol z postele a ľahol som si na hornú. Nebol to dôkaz nejakej podriadenosti že mu spodnú prenechavam pre moju uctu alebo ďalšie takéto somariny. Bolo to hlavne pre to, aby sa ma nebál.  Neviem či to je len u nás, ale každý väzeň radšej spí na spodnej posteli. Predsa len lepšia istota, že ťa nezapichne v spánku. A keď už to chce urobiť musí z postele zoskociť pre lepsí útok. Po mojom odchode zahlásili dozorcovia večierku zhasli všetky svetlá skontrolovali či už všetci ležia. A mne nezostávalo nič iné ako zavrieť oči a nechať sa unášať slastnými vlnkami spánku ktoré ma doniesli až do spánkovej krajiny kde kráľ o ktorom som sníval bol ten bledý nízky čiernovláso ležiaci podomnou.

Pokračování příště...

Doufám, že se vám další díl libil 😇😇
Děkujeme za hlasy a komentáře❤❤
Pro dnes se loučíme❤❤