Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

56.

Po nejakej dobe som šiel do spŕch povinné. Bol som celkom v pohode keď som za mnou počul zvuk najprv som sa vyľakal ale keď som zistil že je to len on, ukľudnil som sa. Mal krásne telo. Vyšportované a hruď samý sval. Chvíľkami som nemohol odolať ale aj tak som stále myslel len na Armina. Po chvíli sme už obaja rýchlo dosprchovali a šli sa obliekať keď som započul hlas. Nesmel som na sebe dať znať strach."Neviem o čom hovoríš ale mohol by si nám dať pokoj ako nevidíš radi by sme sa obliekli a šli späť do ciel. "

,,Nejdříve jsem tomu nevěřil, ale nakonec jste asi vážně spolu, když vás tu tak vidím, už jste si to určitě stihli i rozdat a nám si ho nikdy půjčit nechtěl...vážně kvůli němu přestáváš prodávat drogy a tak...asi to myslíš vážně, ale já už začínám chytat absťák a ty víš, co dokážu, když mám absťák. Nejsem jediný. Chlapi pojďte jsou tu hezký naservírovaný, tak si trochu užijeme, než z nich vytlučeme duši." řekl jeden z vězňů a najednou se nahrnuli dalších šest. Co jako teď máme dělat? Měl jsem strach, i když jsem to nedával najevo. Bylo jich moc no každopádně já mám vojenský výcvik. ,,Nechte si zajít chuť, pochybuji, že byste okusili právě bitevní pole...milerád vám ho ukážu. Jen by mě zajímalo od koho jste tyhle blbosti slyšeli." ,,Od Jeanovo štětky, takže to musí být pravda a protože jsi tak drzej, udělíme ti lekci jako první."

Keď som ich videl mal som strach. Oni nás chcú znásilniť. Preboha čo budem robiť. " Môžme spolu uzavrieť dohodu?" To je jediné čo mi napadlo ako ho ochrániť.

,,A jakou dohodu?" vyptával se jeden z nich. Bylo mi jasné, že ta dohoda by skončila jen, co bychom udělali jeden krok. ,,Nesnaž se hrát na Hrdinu, s nimi se nedá vyjednávat, budeme se muset probojovat ven." šeptal jsem mu.

"No takú dohodu že: viete že ja som nikdy nikomu nedovolil aby sa so mnou vyspal. Nie tak že ja by som bol dole. A teraz vám ponúkam možnosť, urobiť to. Môžte si so mnou robiť čokoľvek čo chcete. Nebudem sa brániť ani nič. Ale na oplátku necháte Leviho ísť. A neubližite mu nie len dnes ale aj inokedy"

,,Říkám ti, nehraj si na hrdinu!" okřikl jsem ho. ,,Promiň Jeane, ale odmítám. No ale když chceš jít první s radostí. Potom si vezmeme i tu tvou drahou polovičku." řekl a začal se hrnout proti Jeanovi. Nevydržel jsem to a těsně předtím, než se ho dotkl, jsem mu vrazil pěstí. ,,Co si jako o sobě myslíš, že máš právo rozhodovat. Zmlátím kohokoliv z vás, kdo se pokusí se nás dotknout."

"Prepáč ale ty máš šancu byť s tým koho miluješ ja nie. " Chcel som ho nechať nech si udrie ale Levi ma predbehol. "Dobrá rána,"povedal som a zaútočil na ďalšieho kto ho chcel napadnúť z boku.

,,Promiň, ale to ty taky a díky." řekl jsem a začal se rvát, útočili na nás že všech stran. Zatím jsme jim stačili, jenže potom jeden z nich vytáhl nůž. Nevím, kde ho tady vzal, ale to už věci komplikovalo. Abych se ubránil řezným ranám, musel jsem schytat pár obyčejných. Ohlédl jsem se Jeanem i druhý vytáhl nůž a směřoval s ním na Jeanův bok. ,,Jeane pozor!" křikl jsem a skočil k němu s nataženou ruku. Naštěstí mě jen škrábl. Byla to dlouhá rána, ale ne hluboká a díky bohu nebyla zasažena tepna.

"Si v pohode?" Opýtal som sa ale stále som pokračoval nás Brániť. "Je ich na nás priveľa"povedal som potichu. "

,,Jsem, kdybys to schytal ty, byl bys na tom hůř. Jinak vím, kdyby neměli ty nože, nějak bychom to zvládli, ale takhle to bude dost obtížné. Musíme se je nějak zbavit, kdyby šlo do tuhého, pro někoho zajdi." řekl jsem a též pokračoval.

Pokračování příště...