Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

53.

Jean 
Levi
Marco

"Možno máš pravdu.. ale čo keď má už Armin nebude chcieť? To mám ostať do konca života sám?"

,,To je taky pravda. Tak s vysvětlováním ohledně Marca tedy počkej. Teď se soustřeď, co napíšeš. U večeře mi ten dopis můžeš dát. Neboj, slibuji, že to nebudu číst."

"Dobre ďakujem. Ja skúsim nad tým porozmýšľať, ďakujem za všetko."

Usmál jsem se. ,,Není vůbec zač, přátelé si přeci pomáhají." řekl jsem a opět se usmál. Poté jsem do sebe hodil jídlo a připravoval se k odchodu.

Po jeho odchode som všetko zjedol a šiel do izby kde som sa rozhodol mu napísať ten list. Najprv som nevedel, ale potom som zavrel oči. Predstavil som si jeho krásne zlaté vlásky, žiarivé očká a nádherný úsmev venovaný len mne, šlo to samo.Trvalo to celkom dlho. V tom liste som sa mu ospravedlňoval za to, že som ho vystrašil. O tom že ho poznám z minulosti a bol pre mňa dôležitá osoba a že som nevedel, že na mňa zabudol. Slová sa zo mňa iba sypali a po dlhej chvíli som to mal hotové. Potom som to rýchlo poskladal a šiel k Levimu z nádejov že mu to dá.

Byl čas večeře a poslední možnost, kdy jsem se dnes mohl setkat s Jeanem. Opravdu ten dopis napsal. Byl jsem rád i za něj. Předal mi dopis a chvíli jsme si povídali, než večeře skončila. Když jsem se vrátil do cely, dopis jsem schoval do stolku a sám vzal jeden prázdný list, kam jsem vepsal všechny mé pocity patřící jen Erenovi. Také to jak se Jean chce změnit kvůli Arminovi a snažil se Erena popostrčit, aby nám pomohl. Poté jsem si lehl do postele a ještě chvilku si vybavoval jeho roztomilou tvář a při tom se pomalu nořil do říše snů.

Po príjemnej večeri som si konečne mohol spokojne ľahnúť do postele. Bol to pre mňa zaujímavý deň dúfam, že takých bude viac. Nakoniec som zaspal.

-------------

Uplynulo někoolik dní...bohužel ne tolik, abych měl ještě povolené návštěvy. Seděl jsem na posteli a čekal, jestli už mi přijde odezva od Erena. Před mřížemi se objevil jeden ze strážníků a předal mi obálku...ovšem naříznutou, jelikož se bojí, že by nám do dopisů mohli schovat třeba pilník...idioti. Vytáhl jsem papíry z obálky, jeden však patřil Jeanovi. Nechtěl jsem být nezdvořilý, a i když mě to lákalo, nečetl jsem to. Vzal jsem si ten svůj. Eren z toho byl trochu překvapený, což se dalo čekat, ale zároveň byl také rád. Také psal, že sebou přivedde Armina, což zase potěšilo mě. Musel jsem to rychle oznámit Jeanovi. Naštěstí byl čas jídla. Strážníci nás odvedli do jídelny. Nejdřív jsme si šli pro jídlo a poté si to namířili ke stolu. Sedli jsme si vedle sebe. S úsměvem jsem mu list předal a čekal, co mi poví. Jenže si k nám přisedl Marco a jeho zvědavost mu nedala, a tak celou dobu nahlížel do dopisu. Jean si z toho šoku, že mu odepsal, asi nevšiml zvědavého Marca. Viděl jsem jak mu cukají koutky a obličej se mu stahuje do ošklivé grimasy. Odkašlal jsem si, abych si získal jejich pozornost. ,,Marco, co to děláš, tohle je soukromý, tak to nečti!" okřikl jsem ho a v tu chvíli začal vnímat i Jean.

Bol som tak šťastný moja láska mi odpísala a to znamená že mám možno šancu. Úplne som nevnímal okolie dokým nezačal Levi Kričať. Bol som zmätený" Čo? Čo sa deje?"

,,Jeane, kdo je Armin a proč se s tebou chce setkat osobně...už zase mě chceš vyměnit? Nejen, že se taháš s Levim a skoro pořád si s ním, najednou už si hledáš náhradu i mimo mříže...já jsem tady pro tebe byl vždy a ty ses na mě ani jednou nedíval jako na přítele...máš mě jen na hraní...ale to se změní!!"

Tak tohle bylo sakra překvapující...myslel jsem, že je chápavější, ale asi také bude dělat problémy. Znovu jsem si odkašlal. ,,Marco, nechtěl by ses uklidnit, pořádáš tady akorát velký divadlo...nevím, kde si vzal, že bychom se tahali spolu, ale fajn. Až na to, že já jsem jen Erenovo."

,,Jo jasně, a proto se teď bavíš s Jeanem, co ti chtěl několikrát ublížit?" ,,Ano, protože lidi se mění...jsi přeci fajn kluk, tak toho nech!" Jean vypadal, že stále nenašel ta vhodná slova. Asi ho to dosti mrzelo.

Pokračování příště...