Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

16.

Ahoj!!  Věnováno Atanvare

Bolo nezvyčajné cítiť niekoho telo nalepené na tom mojom. Počuť tlkot srdca toho druhého, cítiť jeho dych. Podvedome moje srdce zladilo so srdcom môjho spoločníka, akoby chcelo ukázať toto je ten pre koho chcem biť, toto je ten kto je mojím druhom. Všetky jeho dotyky boli tak jemné ako on sám. Či už ruka vo vlasoch alebo jemný božtek na moje telo. Veľmi som si to užíval aj keď to nebolo vidno. Avšak jediná vec z ktorej som bol trošku smutný. Veľmi som si prial jeho pery cítiť na inom mieste. Na mieste kde sa ešte nikto neobjavil v takom geste, na mojich perách.

,,Buch, buch...buch, buch." rozeznělo se mým tělem. Ovšem už to nebylo jen moje srdce, které takto kričelo, přidalo se i Erenovo srdce. Synchronizovalo se s tím mým. Po těle mi z toho naskočila husí kůže. Má mysl byla opět zatemněná. Nevnímal jsem okolí, nevnímal jsem nic. Jen Erena. Jeho vůni. Jeho teplo. Jeho dech. Jeho samotnou existenci. Nic než on pro mě teď nemělo smysl. Zapomněl jsem, kde jsem byl ani jsem si vzpomenout nechtěl. Zapomněl jsem na ty slova, co jsem řekl, na to co mi řekl Eren. Trochu jsem se odtáhl, abych se mohl utopit v jeho krásných očích. Nemohl jsem uvěřit, jak moc blízko něj jsem, že ho teď objímám a on zas mě. Využil jsem toho a dlouze políbil. Poté jsem se odtáhl, abych viděl jeho reakci. Zčervenal. To mi dodalo pocit, že jsem neudělal nic špatného. ,,Erene..." upustil jsem z úst, aniž bych chtěl a nevěděl jsem či smím dokončit větu. Když jsem se odhodlal k dalším slovům, vyrušily mě kroky blížící se k naší cele. Jak se říká, vše hezké jednou skončí. Bohužel i tento překrásný okamžik skončil. Odtáhl jsem se od něj celý a jen seděl se sklopenou hlavou a čekal na toho, komu patřily ty kroky.

Jeho pery chutili tak dokonalo ako som si ich predstavoval. Čerstvé šťavnaté jahody. Bol to magický okamih o ktorom viem že sa asi ani nezopakuje, avšak má sa užívať každá chvíľa v živote a tak som si aj ja užíval našu prenádhernú chvíľu. Avšak ozvali sa niekoho kroky. Levi ako namydlený blesk sa odomňa odtiahol a tváril sa akoby nič. Prešlo pár sekúnd a objavil sa narušiteľ našej chvíľky, Theodor Maisley.

Theodor
Kráčel jsem si to k Erenovo cele. Chtěl jsem slyšet jeho odpověď. Ať už měla být jakákoliv, z obou bych já vyšel nejlíp. Nechtěl jsem být nějak zlý ani je mučit, ale v téhle věznici je nuda a proč bych si nemohl užít i já trochu zábavy? Když jsem došel před jejich celu, ti dva seděli vedle sebe. Ten malý Levi vypadal jako by se mu zhroutil svět, přesto na něm bylo něco neodolatelného a Eren nejspíš čekal, co přijde. Odkašlal jsem si, abych získal pozornost obou dvou. ,,Eren Jeager. Jsem rád, že jsi se vrátil zpět. Pamatuješ si, jak jsem tě navštívil? Rád bych tě pozval k sobě a dozvědět se odpověď."

,,Na vás by som nezabudol pane. Avšak rád by som to vyriešil v súkromí, nemusí každý vedieť čo so mnou chcete riešiť." Hnusný hajzel, najprv nám zničí romantickú chvíľku a následne chce riešiť tú obludnosť. Nechcel som mať problémy a tak som sa postavil k mrežiam. On ich otvoril nasadil mi putá a už ma vliekol na miesto ktoré budem určite nenávidieť.

Pokračování příště...