Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

8.

Ahojky!!
Omlouvám se za zpoždění😇😇

Pořád jsem byl v rozpacích. Ale strašně jsem se těšil, sice jsem měl trochu trému...přeci jen jsem dlouhou dobu nikomu nepřednášel. V hlavně jsem si snažil vybavit slova mé nejoblíbenější básně. Z hluboka jsem se nadechl a vydechl. ,,Tak já tedy začnu, snad se ti to bude líbit...Pořád jsem byl v rozpacích. Ale strašně jsem se těšil, sice jsem měl trochu trému...přeci jen jsem dlouhou dobu nikomu nepřednášel. V hlavně jsem si snažil vybavit slova mé nejoblíbenější básně. Z hluboka jsem se nadechl a vydechl. ,,Tak já tedy začnu, snad se ti to bude líbit...

Byl pozdní večer...první máj,
večerní máj...byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky..." snažil jsem se mít co nejjemnější hlas, jaký se k této básni hodí. Vlastně se sem i docela hodila. Mohla aspoň částečně prozradit mé zalíbení k němu. Vypadal tak zasněně, to já jsem byl taky. Bylo to jako bych stál u jezírka, díval se na jeho břech, slyšel zpívat hrdličky a cítil vůni barevných kvítků...krásná souhra.

Bolo to nádherné. Ako dokázal zmeniť svoj hrubý hlas na tenký a jemný, krása.  Úplne som si dokázal predstaviť menšie jazierko v krásny slnečný deň kde znel krásny spev vtákov. Síce som nepochopil prečo recitoval o láske ale je viac ako pravdepodobné že je to jeho najobľúbenejšia. Každý človek chce najstv živote lásku. Ako v básni hrdlička, tak určite aj on chce nájsť svoju partnerku ktorá by ho milovala a mala ho rada rovnako ako on ju. Pri tejto myšlienke som sa mierne zamračil, ale hneď som sa spamätal a nasadil výraz ktorý používam neustále.    ,,Wau. Krása nádhera. Veľmi krásne prerozpravané a odrecitované. Na sto percent budem chcieť od teba počuť viac básní. Bolo to proste perfektné. Ja by som to krajšie nepovedal.'

Krásná slova chvály mi až vehnaly slzy do očí. Nikdy mě nikdo tak nepochválil. Klidně mu budu číst každý den, jen abych mohl být pochválen od něj. Ještě k tomu to byla jen první sloka. Přemýšlel jsem, jestli mám pokračovat. ,,Mockrát děkuji, vážím si tvé pochvaly, ale byla to jen první sloka, mám pokračovat, nebo začít s něčím jiným?" optal jsem se rozpačitě. Pohledem jsem bloudil k zemi ze a pohyboval se jemně ze strany na stranu. Připadal jsem si jako nějaký autista, jak nemotorně jsem musel vypadat.

Bolo roztomilé ako bol v rozpakoch.Mal som nie sto chutí ale tisíc sto  chutí ho vtiahnuť do objatia. A keďže mi práve v najnvhodnejších chvíľach napadajú blbosti, táto chvíľa nebola vínimkou. keď som o tak tam videl, napadlo ma či by nebol krajší s mačacími uškami a chvostíkom. Tá predstava bola tak rozkošná. A keď mi v hlave zamňaukal mal som dosť čo robiť aby som sa od ntej roztomilosti nerozpustil.  Ale až potom som si uvedomil že sa ma niečo pýtal a že na odpoveď čaká už dlhšiu dobu. ,,No, ehm. Síce táto báseň bola nádherná aj tvoj prednes samozrejme, ale bol by som rád keby si spustil niečo iné. Chcem vedieť všetko čo sa tipáči, a dosť pochybujem že táto báseň bola jediná  ktorú máš rád." nevedel som čo hovorím. Určite samé blbosti. Ale môžem byť rád že som to aspoň nejako zamaskoval a nestál som tam ako červené tvrdé Y.

Pořád mi přišlo, jako bych byl v bláhovém snu, kde se může stát cokoliv. Probudil jsem se a začal vnímat. Chtěl něco jiného, ale co jiného? Myslel jsem, že se vší tou trémou se každou chvíli propadnu někam hluhoko pod tyto masivní podlahy až někam k jádru země. Začal jsem se neohrabaně ohánět po nějaké knize a v ruce se mi naskytly mysteriózní a docela dost temné povídky od Edgara Allana Poea. To bych mohl využít, přeci jen, můžu si vybrat, ne? Na malinkou chviličku jsem tváří přilnul ke knize. Miloval jsem ji, tudíž se s ní i rád mazlil. Ještě k tomu tato kniha vypadala tak nepoškozeně. Rychle jsem ji prolistoval a přičichl si. Krásná vůně nové khihy míšená s vůní těch starých. Zhluboka jsem se nadechl a vydechl. Otevřel jsem knihu znova, a nalistoval první povídku v něm. Moje nejoblíbenější  povídka Jáma a kyvadlo. ,,Dobře, ale nebude to báseň, tady nemají pěkné básně." řekl jsem. Ještě jednou jsem se zhluboka nadechl a vydechl. Navodil jsem hrubý a přidušený tón, abych tomu dodal správný efekt.

Pokračování příště...

Snad se vám díl líbil😊😊
Děkujeme za vaše hlasy a komentáře❤❤
Pro dnešek se loučíme a zase ve čtvrtek❤❤