Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

12.

Ahojky!! Dnes tu máme nečekaný zvrat, tak snad se vám to bude líbit. 

Dlho sme sedeli v tichu. Rana začala krvácať viac ko predtým. Levi začal dosť panikáriť, nevedel čo má robiť. Netrvalo dlho a prišiel doktor aj s telom v bezvedomí a dvoma strážnikmi. Vysvetlili mi, že za napadnutie a poslanie väzňa do bezvedomia dostanem 48 hodín na samotke. Našťastie dovolili doktorovi zašiť mi ranu, ale hneď ako to bolo správené ma začali ťahať preč. Skôr ako som Leviho stratil z dohľadu venoval som mu zúfalý pohľad. Nechcem aby zostal sám. Bojím sa že mu bezomňa ublížia.

Nechápu, jak se to mohlo stát ani kdy se to vlastně stalo...Erenovi se najednou spustila krev a rána se zvětšila. Dělal jsem, co jsem mohl, ale nakonec stejně přišel doktor a ránu zašil. Já pomalu omdléval. Stydím se za to. Skončí tu kvůli mě a já se ani nedokážu dívat na následky. Opravdu se styď Levi. No a než se naději, Eren byl pryč... ještě ho kvůli mě odvedli na samotku...tak kde to jsme, ale to, že si on začal bylo asi všem jedno. Jenže co bylo horší? Měl jsem být dva dny sám. Bez Erena s bandou sexistických psychopatů. Až se dozví, že je na samotce, určitě mě někdo navštíví a nebude to zrovna milá návštěva. Ale jedno bylo jasné, nesmím se jimi nechat pošpinit a to nikdy. Takže jsem se smířil s několika modřinami, ale k ničemu dalšímu nedám příležitost.

Viedli ma rovno do samotky. Hodili ma tam ako psa nijaké zľutovanie. Dokonca tam pomaly ani nebolo na čom spať. Na zemi ležala tenučký madrac na ktorom nebola ani deka. Dvere netvorili mreže ako pri normálnych celách ale kovové dvere s malým okienkom. Nijaký zdroj svetla proste nič. Sadol som si na madrac a hľadel do blba, jediná vec čo sa tu dá robiť. O nejakú dobu sa otvorili dvere a do miestnosti vošiel Theodor Maisley jeden z najvyššie postavených bacharov. A prehovoril. "Jeager. Už to ani nerátam koľko krát si tu už bol. Avšak dnes si mal iný dôvod ako inokedy všakže. Všimol som si, ako sa snažíš chrániť toho nového spolubývajúceho. Je celkom kus že? Nejeden dozorca má na jeho malinkatú guľatučkú prdelku zálusk. Povedz mi, čo by si urobil keby za tebou prišiel s tým že si ho neochránil pred tými sviňami ktoré majú na vás dávať pozor? Odpoveď je nám obom jasná. Nič. Vieš, ja som celkom dobrý a veľmi dobrosrdečný človek, z mocou ktorá dokáže zastaviť ich od činov, ktoré si už v hlave spriadajú. Chcem ti pomôcť. Navrhujem ti dohodu kedy nebude tvojmu srdiečku ublížené. Je to jednoduché. Každú sobotu o nejakej hodine si ťa predvolám do kancelárie kde mi budeš robiť "spoločnosť". Máš dva dni rozhodni sa múdro, koho prdelka z vás dvoch ostatne nepoškvrnená." Potom odišiel. 

Měl jsem tušit, že to nebude lehké. Cítil jsem se hrozně, tak prázdně. Nemohl jsem ani usnout nic. Chodil jsem jako tělo bez duše a vůbec nevnímal okolí. Bylo mi jedno, kdo si co šušká. Zajímal mě jen on. Jen on napadal mou mysl tak často. Jen s ním jsem dokázal být naživu. Říká se, že existují dva typy smrti...jedna je když vaše tělo přestane fungovat a zemřete a druhá je ta, když už jsi myslíte, že jste mrtví, ale ve skutečnosti nejste...jen se tak cítíte. Takhle jsem se já cítil. Ne že by mi bylo na umění, ten večer jsem umíral. Teď si určitě říkáte, že to není možné. Jak by se totiž člověk mohl zamilovat tak rychle? Určitě si to jen namlouvám, jenže to není pravda. Zamilujete se klidně po prvním dnu, když ucítíte, že právě on nebo ona je ta pravá láska. V jídelně se mě pokoušeli obtěžovat, neustále na mě někdo mluvil, ale když viděli, jak na tom jsem...ztratili zájem. Kdyby ho ztratili už předtím, nebyl bych teď bez Erena. Doufám, že se mu nic nestalo, že je v pořádku a nikdo mu neubližuje. Jelikož jsem nemohl usnout, aspoň jsem si mohl vybavovat, jak vypadá, jak krásný je, jako krásná úsměv má, jak je jeho duše jemná, i když na povrchu vypadá zle...ne pro mě. Nebojím se ho, jediné čeho se bojím, že ho jednou svou vinou ztratím, že ho už nikdy neuvidím, že ho nakonec zničím... Lehl jsem si k němu do postele, abych si aspoň připomněl jeho vůni a snažil jsem se usnout. Nakonec se povedlo, ale ty noční můry byly strašné...

Pokračování příště...