Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

25.

Ahoj!!

,,To je v pohode, sľúbil som ti že ťa ochránim a to znamená aj pred takými ľuďmi čo sa ťa chytajú na nevhodných miestach. Keby sme boli na inom mieste a keby si mohol byť môj tak by to bolo iné, to by som na teba nenechal siahnuť s žiarlivosti a majetníckosti, tu avšak len pre tvoje bezpečie. Sľubujem že ťa neopustím a nenechám nikoho aby ti ublížil." Najprv som nechcel nič hovoriť. Myšlienky na toho hajzla mi zatemňovali myseľ ale musel som sa tváriť v pohode aby nič nezistil.

,,Já ti také moc děkuji. Nepotřeboval bych pomoct, kdyby mě nezahnal do tak divné polohy. Nechci, aby si kvůli mě měl potíže. I když na to nevypadám, umím se o sebe postarat sám. Jsem opravdu moc rád, že jsi se udržel a nezabil ho. Nechtěl bych, abys kvůli mě opět skončil na samotce. Sotva se ti zahojily staré rány a ty už jsi mohl mít nové. A nemusíš mi nic slibovat. Vím, že to tak je už od začátku, ale nepřeháněj to." řekl jsem. Možná jsem byl až moc starostlivý, ale byla to pravda. Vždy ho to dostalo do malérů a od doby, co navštívil toho Theodora nebo kdo to vlastně je, je úplně mimo. Jen já pořád musel dělat, že to nevidím, protože on sám mi to jen tak neřekne. Naše práce byla již zcela u konce a nás vedli zpět do cel, kde jsme mohli být aspoň na chvilku sami.

Chvíľu trvalo kým som sa ukľudnil ale podarilo sa. Potom nás odviedli do ciel, zas na nejakú čas kým pôjdeme von. Na Levim bolo vidno že ho niečo trápi. Tváril sa smutne a ublížene. Nevedel som nad čím premýšľa takže som ani nevedel ako ho ukľudniť. Avšak zdalo sa mi že jednou vecou sa o to môžem pokúsiť a tá funguje skoro vždy. Objatie.

Nečekal jsem, že mě Eren sám od sebe obejme. To šlo až tak moc vidět trápení nad věcí, která se stejně týká zase jen a jen Erena? Kéž bych mohl vědět víc. Kéž bych si mohl oddechnout a říct si, že je vše v pořádku...jenže to tak nebylo. Přijal jsem jeho objetí a sám jej oplatil. Aspoň na chvíli, než půjdeme mezi ty zrůdy, jsem se chtěl cítit šťastně. Pořádně jsem se nadechl a vydechl.. Poté jsem hlavou spočinul na Erenovo rameni. Opravdu jsem si přál, aby bylo vše v pořádku...

Bolo mi smutno že vec ktorú som zapríčinil ja trápi aj jeho. Dúfam že s tým hajzlom sa to už vyrieši. Nechcem Levimu klamať. Aspoň na chvíľu som na všetko zabudol. Bol som tam len ja, Levi, naše objatie a jeho jemné vlásky štekliace ma na krku. Bojím sa dnešku, bojím sa zajtrajška, bojím sa každý deň. Nie len o seba ale už aj o Leviho. Nemôžem dopustiť aby sa mu niečo stalo.

Jediná uklidňující a na tomhle místě pěkná chvíle skončila snad ještě dřív, než vůbec začala. Ze sekundy se rázem stala minuta a z minuty další minuta, až jsme se ocitli venku. Kde to zprvu vůbec neutíkalo. Cítit na svých zádech, obličeji a další části těla jejich odporně nechutné a slizké pohledy nebylo vůbec nic příjemného. Když nechtěli přestat oni, musel jsem já. Přestal jsem vidět, slyšet, cítit...zabalil jsem se do bubliny a nikoho nevnímal. Jediné věc, co jsem si přál, byla sdílet zase noc s Erenem a být s ním sám. Bohužel ani to mi nevyšlo...

Dlho sme sedeli v objatí. Bola to nádherná chvíľa. Boli sme vyvedený von a ja som pevne dúfal že možno Maysley na mňa zabudol. Že ma dnes nič nečaká že bude všetko v poriadku. Ako veľmi som sa mýlil.
Onedlho prišiel nejaký strážnik že ma chce niekto s vyššie postavených strážnikov. Bolo mi jasné kto ma chce. Prečo len ja musím mať takú smolu!?

Pro Erena si přišel strážník. Ale proč? Vždyť nic neudělal. Nebo snad ano? Na jak dlouho mě tu zase nechá samotného. Zděsil jsem se, při vzpomínkách na dva dny bez něj. Nepřežil bych to. A jestli se dozvím, že je to kvůli tomu incidentu při práci, osobně toho vysokého parchanta podříznu. Eren už kvůli mě nesmí trpět, prolétlo mi hlavou. Všechno jsem si vyčetl. Uvědomil jsem si, že je to vlastně pouze má vina. Se slzami v očích jsem na něj pohlédl a sledoval ho dokud nezmizí z mého obzoru. Poté jsem si lehl do jeho postele v domnění, že se dnes večer už nevrátí, a nasával jeho vůni. 

Pokračování  příště...