The Choice

7

V hlavě jsem měla milion myšlenek na to, jak mě unesl. Jeho chování tomu odpovídalo, jeho vzhled už tolik ne. Pokud by mě tedy nechtěl unést mladý, hezký cestovatel.

Trošku šílenec, ale vtipný.

Když Harry konečně zastavil, bylo už docela šero. Rozhlédla jsem se a musela jsem zamrkat, abych se ujistila, že se mi to nezdá.

,,Opravdu jsi zastavil u golfového hřiště?" zeptala jsem se překvapeně a možná až příliš hlasitě.

,,Jo, hrála jsi už golf?" usmál se a vystoupil z auta.

,,Vlastně ano, hrála a baví mě, jen si nemyslím, že je tohle zrovna ta správná hodina na to, jít hrát. Navíc už je zavřeno ..." konstatovala jsem.

,,Omyl, Viktorie. Je to jenom tráva, ta se nezavírá a navíc... aspoň tu nebude tolik páprdů,"pokrčil rameny, vzal si pár míčků a hole z kufru a vydal se přes dokonale posekaný trávník.

,,Jak můžeš říct, že je to jenom tráva? Vždyť tohle je jedno z nejlepších golfových hřišť v Anglii a ..."

,,Vidíš, aspoň mám vkus..."

,,Harry, ty si asi úplně neuvědomuješ, že tady právě teď nemáme co dělat. Navíc jestli chceš hrát, je to nesmysl, protože na to neuvidíme," snažila sem se ho doběhnout, ale jeho kroky byly až příliš dlouhé.

,,Tak se dívej," usmál se naprosto uvolněně a malinko drze, když se rozpřáhl a trefil do míčku, který se v zápětí ztratil a v dálce šlo slyšet jen šplouchnutí vody. Zasmála jsem se a sledovala, jak Harry pokládá další míček a znovu se nepřahuje.

,,Držíš to špatně," řekla jsem a Harry se rozesmál ,,je jedno, jak to držím, Viktorie, bavím se u toho," pokrčil rameny a po dalším odpalu se podíval na mě a podával mi svoji hůl.

,Váhavě jsem ji přijala a přešla k místu. Chtěla jsem si vzít míšek, ale Harryho ruka mě zastavila. Chvilku mě pozoroval, ale pak se jen usmál a řekl ,,nech ho tam, kde leží a prostě odpal."

,,Chci hrát tak, jak se to hrát má, tak mi do toho nemluv," řekla jsem důrazně a Harry se usmál ,,fajn, je to tvoje," řekl a vzal si druhou hůl. Viděla jsem na něm, jak mu cukají koutky a jak moc se chce začít smát a to mě vytáčelo, stejně tak, jako jeho nesmyslný postoj. Odpálila jsem a míček jsem přestala vidět asi za půl sekundy, protože se ztratil ve tmě a když už jsem si chtěla stěžovat, jaká je tohle hloupost, ozvala se rána a padání plechů, nebo něčeho, co vydávalo neuvěřitelný randál.

,,Panebože, něco jsem zničila!" řekla jsem vyděšeně a Harry se teď už opravdu hlasitě rozesmál. Sedl si na zem a smál se a mě se chtělo taky. Věděla jsem, že to není správné, ale celá tahle situace se najednou stala tolik vtipnou, nebo spíš jsem to konečně zjistila. Sedla jsem si do dokonale posekaného trávníku vedle Harryho a nepřestávala se smát. A pak jsme tam jen stáli, pavili se a nesmyslně odpalovali míčky.

,,Musím domů, máma má zítra oslavu a slíbila jsem to," řekla jsem nakonec. Harry jen přikývl a vydali jsme se k autu. Unaveně jsem se opřela o sedačku spolujezdce a on, po tom, co naházel věci do kufru, obsadil místo řidiče. Zavřela jsem oči a byla si jistá, že brzo usnu.

,,Sakra!" zanadával Harry, když už se po několikáte snažil nastartovat.

,,Co je?" zvedla jsem obočí.

,,No, není nic. Nebo spíš, přesněji řečeno – není olej," řekl s klidem v hlase.

,,Tím chceš říct co?"

,,No, tím chci říct, že si vyber, jestli chceš spát v kufru, nebo na zadní sedačce," usmál se a já na něj vytřeštila oči.

,,Děláš si srandu, co jsi to za řidiče?!" zakřičela jsem.

,,Tak asi radši kufr, ten víc těsní," řekl a vystoupil z auta.

,,Zadní sedadla, samozřejmě!" dodala jsem ještě a Harry po mě hodil deku.