9. Nic pro mě neznamenáš

8.4K 221 2
                                    

Konečně přišla Sarah i s čokoládou a my mohly dodělat ten dort. Jo, rozhodly jsme se upéct dort.

Asi po dvou hodinách jsme to měly hotový.
„dort je hotový" zavolala na všechny Sarah.
V obýváku se usadili Jackovo rodiče, tedy Tom a Juliet a Nash, ten přišel asi před hodinou. Ale Jack zase nikde.

„kde je zase ten Jack?" Zeptala se naštvaně Sarah, když jsme došly i s dortem do obýváku.
Sarah šla naštvaně pravděpodobně za Jackem.
Slyšeli jsme zvyšování hlasů. Hlavně Sarah.

Po chvilce se v obýváku objevila Sarah i s Jackem. Usmívala se jako sluníčko a Jack se tvářil opět otráveně. Jak jinak.

Všichni začali jíst, jen Jack se toho ani nedotkl.

„povedlo se vám to holky. Je to výborný" řekla Juliet a my se Sarah jsme se na sebe usmály.
„jo, je to fakt dobrý" řekl s plnou pusou Nash a všichni se zasmáli. Můžete hádat, kdo se nezasmál a dál tam seděl otráveně.

Seděli jsme tam dokud se venku neobjevily hvězdy a měsíc.
Všichni se smáli a povídali si. Teda skoro všichni. Jack byl na mobilu. Vůbec se nechtěl zapojovat do rodinných aktivit. Do ničeho se nechtěl zapojovat. Nechápu proč.

Seděl v křesle, jednou rukou opřený o křeslo a v rukou mobil.
Něco psal, to jsem poznala. Usmíval se u toho, to bylo divný.
S někým si psal, ale s kým?
Chtěla jsem to zjistit, ale nevěděla jsem jak.
Něco mě napadlo. Vstala jsem a šla směrem do kuchyně. Šla jsem okolo křesla, kde seděl Jack. Ostatní si povídali, takže si mě nevšímali.
Nenápadně jsem se mu podívala přes rameno. Nestihla jsem vidět nic, kromě jména, protože se otočil. Vypadal nechápavě. Jen jsem se na něj usmála a odešla do kuchyně.
Bylo to holčičí jméno. Nikol.
Ale mě je to jedno. Ať si píše s kým chce. Přece spolu doopravdy nechodíme, tak proč bych se měla starat o to, s kým si píše.

Zatřepala jsem hlavou, abych na to přestala myslet a napustila si do sklenice vodu. Napila jsem se a šla zpátky za ostatníma.

Seděli tam jenom Tom a Juliet.
Ostatní si šli nejspíš už lehnout.

„dobrou noc" řekla jsem páru, který ještě seděl na pohovce, s úsměvem.
„dobrou. Hezky se vyspi" řekla Juliet taky s úsměvem a já se vydala do pokoje.

Náš pokoj byl úplně na konci. To znamenalo, že musím projít chodbou až na konec. Logicky.

Jackovo dveře byly otevřený a ve chvilce se v nich objevil Jack.

„proč jsi se mi dívala do mobilu?" Zeptal se a u toho se mračil. Jednou rukou držel dveře a druhou ruku měl v kapse.

„nedívala" zalhala jsem a dívala se všude jinam, než na něj.

Jen zakroutil hlavou, u toho se zasmál a zavřel dveře.

Tak jo, teď jsem se cítila trapně. Sakra.

Šla jsem do pokoje, kde mám spát a vzala si věci, ve kterých budu spát.

Odešla jsem do koupelny, kde jsem se převlékla do tepláků a tílka, smyla ze sebe make-up a šla zpátky do pokoje, kde jsem si lehla k Sarah a po chvilce usla.

Asi v devět ráno nás probudili Jackovo rodiče, že je hotová snídaně.
Se Sarah jsme vstaly a já šla do koupelny, kde jsem si udělala ranní hygienu.

Po ranní hygieně jsem šla do kuchyně, kde byl Tom, Nash a Juliet.
„dobré ráno" řekl Nash mým směrem.
„dobré" řekla jsem a protřela si oči.

Podívala jsem se před sebe a zastyděla se.
Paní Greenová vypadala elegantně. Měla na sobě béžové kalhoty a k tomu černé tílko.
Vlasy měla v dokonalém drdolu a jednoduchý make-up na ní vypadal nádherně.
Já jsem na sobě měla pořád tepláky a tílko. Měla jsem sice taky drdol, ale ten jsem si udělala ještě než jsem šla spát. Na mém obličeji nebyl žádný make-up, takže jsem musela být červená a určitě jsem měla kruhy pod očima.

That boyKde žijí příběhy. Začni objevovat