That boy

12. Bylo to jiný

Konečně jsme zastavovali u domu, kde bydlím.
„děkuju za krásný víkend. Moc jsem si ho užila" řekla jsem, vzala si batoh a vyšla z auta.

„my děkujeme. Jsme rádi, že má Jack někoho, jako jsi ty" řekla Juliet a já se jen nervózně usmála, protože jim Jack nejspíš za chvíli řekne, že jsme se rozešli.

„nashledanou, ahoj" řekla jsem a všichni, kromě Jacka, mi taky řekli ahoj a odjeli. Jack měl sluchátka v uších a díval se z okna.

Došla jsem domů a samozřejmě nikdo nebyl doma. Sice tady bydlím jen s mámou, ale prostě tady nebyla. Byla pravděpodobně v práci.

Šla jsem rovnou do koupelny, kde jsem se rychle osprchovala a převlékla se do čistého oblečení.
Šla jsem do obýváku a pustila si televizi.
Rozhodla jsem se napsat Emě. Dlouho jsem s ní nemluvila.

Rose: ahoj, tak už jsem zpátky, co děláš?

Po pár minutách mi od ní přišla zpráva.

Ema: ahoj, to je dobře, už jsi mi tady chyběla. Teď jsem zrovna s mámou na nákupech.

Rose: jo, já vím xd
No to je blbý, tak až přijdeš, přijď ke mě. Musím ti něco říct.

Ema: doufám, že to je nějaká bomba, protože jsem asi za hodinu tam.

Rose: jo, neboj

Psali jsme si pak asi ještě deset minut o nějakých blbostech, a pak už jsem musela jít, protože někdo zazvonil.
Otevřela jsem dveře a oči vykulila, protože jeho jsem nečekala.

„co tady děláš?" Zeptala jsem se otráveně.
„slyšel jsem, že už ses vrátila, tak jsem se na tebe přišel podívat" zazubil se a, bez mého dovolení, vešel.
Jen jsem si povzdechla a zavřela za ním dveře.

„Calebe, co chceš? Máma bude za chvíli doma" řekla jsem otráveně.

„to nemůžu jen tak přijít za svojí kamarádkou?" Zeptal se, dělal uraženýho a mezitím si sedl.
„my nejsme kamarádi" řekla jsem a založila si ruce na hrudi.
„teď jsi ranila mé city" řekl s vysokým hlasem a ruku si položil na místo, kde má srdce. Na to jsem jen protočila očima.

„proč mi neřekneš ty ani Ema, kde jsi byla?" Zeptal se a přepínal mezi pořady v televizi.

„protože to není tvoje starost" zazubila jsem se na něj.
„byla jsi s nějakým klukem, co? Že by jsi konečně měla nějakýho kluka?" Řekl s povytaženým obočím.

„to tě opravdu zajímat nemusí a teď běž" řekla jsem vážně a ukázala na dveře, kudy měl teď jít, což samozřejmě neudělal.

„Oo, naše malá Rose Dawsonová má kluka. Gratuluju" řekl, vstal a podal mi ruku, kterou jsem odmítla.
Caleb se jen zasmál a šel ke dveřím.
„tak se měj. Zase někdy příště" řekl, otevřel dveře a odešel.

Vyčerpaně jsem si oddychla, sedla si na sedačku a dívala se dál na můj rozkoukaný film.

Asi po půl hodině opět někdo zazvonil. Nejspíš to bude Ema. Šla jsem ke dveřím, otevřela je a překvapivě tam stála Ema.

„ahoj" zapištěla Ema a hned mě objala.
„ahoj" řekla jsem a objetí jí opětovala.
Ustoupila jsem ode dveří, aby mohla jít dovnitř.

„no, tak co jsi mi chtěla říct?" Zeptala se Ema, zatímco si sundala boty a sedla si na sedačku.

„jo tohle.. no" nevěděla jsem, jak začít. Chtěla jsem jí říct všechno o tom víkendu. O Jackovi, a tak celkově.

„tak už mluv. Nepospíchala jsem sem jen tak" řekla Ema a dívala se na mě. Jen jsem se zasmála a začala.
„chci ti říct všechno, co se stalo o víkendu" řekla jsem a Ema povytáhla obočí.

„takže. Když jsme přijeli, tak se mnou Jack nemluvil. Víš, jakej je. Ale potom.." řekla jsem jí to úplně celý a ona mě jen pozorně poslouchala.

„takže," začala Ema. „on na tebe byl chvíli milý a ty už nevíš, co si o tom máš myslet?" Řekla a já si začala uvědomovat, že z toho dělám moc velkou vědu.

„no. Ale bylo to takový jiný. Já nevím. Jak se mnou mluvil. Byl jiný" obhajovala jsem se.
„Rose, uvidíš, jak se bude chovat ve škole. Podle toho si to pak srovnáš" poradila mi moje nejlepší kamarádka.
Jenom jsem přikývla na souhlas.

Ema u nás byla až do večera, pak musela už domů. Asi po pěti minutách, co Ema odešla, přišla máma z práce.

„ahoj, Rose. Tak, jaký to tam bylo?" Zeptala se hned, co ke mě přišla, zatímco mě objala a dala mi jemný polibek do vlasů.

„bylo to tam hezký. Užila jsem si to" řekla jsem pravdivě s úsměvem.
„to je dobře. Někdy, až budu mít volno v práci, si taky pojedeme na nějaký delší výlet" řekla máma s úsměvem.
Věděla jsem, že to máma nemá lehký. Stará se sama o mě a má docela náročnou práci. A stejně si myslí, že pro mě nedělá dost.

„určitě někdy pojedeme" řekla jsem s upřímným úsměvem a dala jí pusu na líčko.

„už si půjdu lehnout. Jsem docela unavená" řekla jsem a máma jen přikývla.
„taky už půjdu. Tak dobrou" řekla a já jí taky popřála dobrou noc. Potom jsem šla už nahoru, kde jsem po pár minutách usla.

Ráno, cestou do školy, jsem potkala Emu a Jasona. Šli spolu naproti mě.

Nechápavě jsem se zamračila.
„ahoj" řekla jsem jim a oni mě taky pozdravili.

„co vy dva děláte spolu, na cestě do školy?" Zeptala jsem se nechápavě.
„potkali jsme se a jelikož máme stejnou cestu, tak jsme šli spolu" řekl Jason a já jen hlavou přikývla, jakože rozumím.

Šla jsem do školy tedy s Emou a Jasonem.
Když jsme došli ke škole, přidal se k nám Caleb a Kai.

Všichni jsme vešli do školy, a když jsem viděla na chodbě Mell, odtrhla jsem se od ostatních a šla za ní.

„ahoj" pozdravila jsem jí a ona se na mě otočila, protože ke mě byla otočená zády.
„ahoj, tak už jsi zpátky" řekla a objala mě.
„jo, už jsem zpátky" řekla jsem zase já a taky jí objala.

„tak co, jak to jde s Kaiem?" Zeptala jsem se, protože to byl taky důvod, proč jsem za ní šla.
„no, někdy spolu promluvíme" řekla se smutným úsměvem.
„nebuď smutná. Teprve to začíná. On tě má určitě taky rád. Vidím to" řekla jsem s úsměvem. Opravdu to vidím. Jak se na ní dívá. Musí jí mít aspoň rád.

„opravdu?" Zeptala se s nadějí v hlase.
„jasně, že jo" řekla jsem a společně s Mell jsem se vydala ke své skříňce. Poté už musela na svou hodinu a já zas na svou.

Když jsem vešla do třídy, moje oči hned zabloudily do poslední lavice, kde seděl Jack. Měl sklopenou hlavu, protože se díval do mobilu, na kterém něco dělal.
Už to nebyl ten tichý kluk. Ten kluk, co s nikým nemluví. Byl to Jack. Ten, co umí být i milej. Ten, co je chytrý, vlastně i tak působil.
Ten, co má tak nádherný hnědý oči a roztomilý úsměv. Ten, kdo se mě dotkne a já nad sebou ztrácím kontrolu.

Stála jsem uprostřed třídy a pozorovala Jacka. Podíval se na mě a mě se hned zrychlil dech, začala jsem být nervózní, začaly se mi potit ruce a adrenalin ve mě se zvyšoval. Musela jsem se uklidnit. Začala jsem se dívat někam jinam. Šla jsem ke své lavici a usmála se na Emu, která mi věnovala nechápavý pohled.
Nevím, co to se mnou je.

Hodina probíhala v pohodě, na Jacka jsem skoro ani nepomyslela.

Byla jsem u své skříňky, když okolo mě zrovna procházel Jack.
Musela jsem přestat být nervózní, když byl v mé blízkosti, tak jsem se rozhodla to překonat tak, že s ním budu normálně mluvit, jakoby se nic nestalo. Taky, že se nic nestalo.

„ahoj" řekla jsem mu, ale on se na mě jen nechápavě podíval. To od něj bylo hnusný. Nejspíš je vše zase při starým.

Vzala jsem si knížky na další hodinu a šla do třídy.

Po škole jsem šla domů, kde jsem si udělala něco k jídlu, a pak jsem už jen odpočívala u televize.

                  ______________

x moon x