That boy

77. Mrzí mě to

Právě jsme s Jackem na cestě ke mně domů. Jack řekl svým rodičům, že bude spát s Amandou. Té ale řekl, že se s ní rozchází. Ona se naštvala a šla spát na hotel. Když jsem šla za Markem, jestli bude spát dneska u mě, tak řekl, že ne, protože musí ještě něco zařídit.
Vím, že je tohle ode mě hodně hnusné vůči Markovi, ale Jack je pro mě hodně důležitý. I po těch dvou letech mu nedokážu odolat, i když jsem si myslela, že už jsem se přes něj přenesla.
Když jsem s Jackem, tak mi to připadá správné.. pak ale přemýšlím a cítím se špatně za to, co Markovi dělám.

„nad čím přemýšlíš?" Zeptal se mě Jack a propletl si se mnou prsty.

„nad Markem.. jak mu to řeknu.." řekla jsem a dívala se na zem.
Jo.. už jsem se rozhodla, že se s ním zítra rozejdu. Nechci mu dál lhát.

„bude to v pohodě. Jsem tady s tebou" řekl a jemně se na mě usmál. Hned mě těmi jeho slovy uklidnil. Jsem ráda, že je tady.

„jsem ráda, že jsi tady" řekla jsem a usmála se na něj.

„to já taky" řekl s uchechtnutím a jednou rukou mě objal kolem pasu.

-----------------------------

„nechceš si jít už lehnout? Zeptal se mě Jack a hladil po noze. Je už totiž půl třetí ráno.

„asi jo.. jsem docela unavená" řekla jsem a na důkaz toho jsem si zývla. Oba jsme se zasmáli a vstali ze sedačky. Došli jsme do mého pokoje a já se chtěla převléknout, ale zarazila jsem se, protože tady byl Jack.
Vzala jsem si delší tričko a šla do koupelny.

„notak.. to vážně?" Křikl na mě se smíchem Jack.

„hele.. jsou to už dva roky" řekla jsem a rychle přes sebe přetáhla tričko. Vrátila jsem se do pokoje, kde už Jack ležel. Lehla jsem si k němu a dívala se mu do očí.
Jack se ke mně nahnul a políbil mě. Byl to sice krátký polibek, ale stejně jsem znervózněla.

„dobrou noc" řekl a dal mi pramínek vlasů za ucho.

„dobrou noc" řekla jsem a přitulila se co nejvíc k němu. Jack mě objal jednou rukou okolo břicha a takhle jsme usli.

---------------------------

Právě jsem na cestě k Markovi. Jack říkal, že půjde se mnou, ale já nechtěla, takže zůstal u mě.
Mark mi ráno volal, jestli bych k němu nemohla přijít, protože mi chce něco říct.

Došla jsem před jeho dům a zazvonila. Nic. Zkusila jsem to ještě jednou, ale zase nic. Vzala jsem si tedy klíč a odemkla dveře. Vešla jsem dovnitř a vypadalo to, jakoby tady nikdo nebyl. Šla jsem dál a najednou jsem v obýváku viděla Marka, jak klečí na jedné noze a v ruce drží krabičku s prstýnkem.
Ne, ne, ne, ne, ne..

„ještě jsem tě nepožádal oficiálně, takže.. vezmeš si mě?" Řekl a já byla překvapená.
Přišla jsem se s ním rozejít a on mě požádá o ruku.. po druhý.

„Marku.. já si s tebou potřebuju promluvit" řekla jsem a on se na mě nechápavě podíval. Stoupl si a sedl si na sedačku. Já si sedla vedle něho.
To zvládneš.

„tak povídej" pobídl mě Mark a já se zhluboka nadechla.

„ještě na svatbu nejsem připravená" začala jsem a Mark vypadal, že pořád nic nechápe.

„tak můžeme ještě počkat" řekl po chvíli a v očích měl naději.

„no.. víš.. já.. myslím, že to mezi námi už není takový, jaký to bývalo" řekla jsem a jemu to nejspíš začalo docházet.