That boy

53. Lily, tohle je Rose

Ráno jsem se probudila a cítila se skvěle. Takhle jsem se už dlouho nevyspala.
Podívala jsem se na hodiny. Devět ráno. To je docela dobrý.

Podívala jsem se na Jacka vedle mě. Ruku měl pořád přehozenou přeze mě a spokojeně oddychoval. Vlasy měl rozházené do všech stran, což bylo roztomilý. S úsměvem jsem ho pozorovala a vzpomínala na včerejší večer.
Je možný, že se tohle vážně děje?
Pomyslela jsem si a úsměv se mi ještě zvětšil.
Popravdě jen čekám, až si to Jack uvědomí a zase se změní na toho Jacka, kterého tak dobře znám. Na toho, který by tohle nikdy nedělal.
Z toho přemýšlení mě trošku přešel úsměv.

„Jacku, vstávej. Nechci jít dolů sama" řekla jsem popravdě a snažila se ho probudit.

„mně se ale ještě nechce" řekl, ale pořád neotevíral oči.

„notak, Jacku" zakňučela jsem a doufala, že už opravdu vstane a půjdeme dolů společně.

„fajn" řekl otráveně a otevřel oči. Díval se na mě a na tváři měl malý úsměv.
Začal se protahovat a já radši vstala z postele.
Nemůžu jít dolů jen v tričku.

„Jacku?" Začala jsem opatrně.

„no?" Řekl, zatímco si oblékal své šedivé tričko.

„půjčíš mi nějaké tepláky? Nemůžu jít dolů přece jen v tričku" zeptala jsem se a rovnou i vysvětlila.
Jack si mě prohlédl od shora až dolů a poté se zasmál. Přešel ke své skříni a vytáhl z ní šedivé tepláky.

„děkuju" řekla jsem a tepláky si od něj převzala. Oblékla jsem si je, ale byly mi strašně velký. Šňůru jsem si tedy utáhla tak, aby mi nepadaly a podívala se do zrcadla. Vypadala jsem.. no.. hrozně.

Když mě viděl Jack, začal se mi smát. Já se na něj dívala znuděným výrazem.

„sluší ti to" řekl, když se přestal trošku smát.
To mu tak budu věřit.

„jasně" řekla jsem a protočila očima.

„Rose, co se děje?" Zeptal se po chvíli a vážně se na mě díval.

„co by se mělo dít?" Zeptala jsem se nechápavě.

„no to mi řekni ty. Od rána jsi nějaká divná" řekl a přešel ke mně.

„ne, jen jsem teď vstávala. To bude tím" řekla jsem a usmála se na něj. Upřímně.
Jack mi na to přikývl a svými konečky prstů se dotkl těch mých. Opět ten proud elektřiny a nervozita.
Jak je možný, že se mnou tohle dokáže?
Podívala jsem se mu do očí a usmívala se. Nemohla jsem totiž přestat.
Jack se pomalu naklonil ke mně a jemně mě políbil. Já při tom zavřela oči, i když to byl jen krátký polibek.

„Jacku!" Zakřičel jemný a dětský hlásek, když někdo přiběhl do pokoje. My s Jackem se od sebe odtáhli a podívali se na toho dotyčného. Spíš na tu dotyčnou. Do pokoje vtrhla malá holčička. Mohlo jí být tak šest. Měla na sobě roztomilé šaty a vlasy měla rozpuštěné.

„no ahoj, prcku" řekl Jack a vzal si jí na ruku.
Nechápavě, ale s úsměvem jsem se podívala na Jacka. Ten se jen usmál a svůj pohled přesměroval na tu holčičku.

„Lily, tohle je Rose" řekl a Lily se na mě podívala.

„těší mě" řekla jsem s úsměvem a natáhla k ní s uchechtnutím ruku. Lily jí s úsměvem přijala a já se podívala na Jacka. Usmíval se a sem tam se uchechtl.

„ty jsi Jackovo holka?" Zeptala se a mě to zarazilo.
Jsem Jackovo holka?
Nevěděla jsem co říct.

„ne, jsme jen kamarádi" odpověděla jsem nakonec s úsměvem. Řekla jsem to, protože nevím, co my dva jsme, a protože i kdyby jsme spolu chodili, tak to zatím nebudeme říkat.