That boy

38. Oblíbené místo

Když jsem ráno vstala, kvůli nařízenému budíku, viděla jsem, že mi přišla od někoho zpráva.

Caleb: dneska v šest tě vyzvednu ;)

Rose: víš, že se uvidíme ve škole?

Caleb: vím, ale kdyby jsme se náhodou neviděli.. a takhle je to víc romantičtější ;)

Rose: 😅 tak jo, romantiku, v šest

Odložila jsem s úsměvem na tváři mobil a šla se nějak připravit do školy.

„ahoj" pozdravila mě Ema hned, co jsem vešla do školy.

„ahoj" pozdravila jsem jí taky a s úsměvem se na ní podívala.
Naproti nám šel Jason, a když nás viděl, usmál se na nás. Teda, usmál se spíš na Emu a jen, co k ní došel, dal jí pusu na líčko a Ema se na něj zářivě usmála.
Musím říct, že už jsou spolu docela dlouho a já se v Jasonovi spletla. Nepodvedl jí, myslím, a doufám, že ani nepodvede, to bych ho musela zabít.

„kam jdete?" Zeptal se nás, když se k nám přidal.

„do třídy?" Odpověděla mu Ema řečnickou otázkou a nechápavě se na něj podívala.

„co máte?" Zeptal se a ignoroval výraz Emy.

„matiku" odpověděla mu opět Ema. Já se spíš zaměřila na člověka přede mnou. Na Jacka. Zrovna stál u své skříňky a něco si tam dával. Vypadal, jakoby před chvílí vstal. Tmavě hnědé vlasy měl rozházené do všech stran a vypadal unaveně. Měl na sobě černé tričko a černé kraťasy, které mu sahaly po kolena.

„Rose, vnímáš nás?" Zeptala se mě Ema a rukou mi mávala před obličejem.

„jo, jasně.. co?" Nechápavě jsem se zeptala.

„ptali jsme se tě, jestli půjdeš dneska s náma" zopakovala otázku, kterou jsem předtím neslyšela.

„jo, jasně" řekla jsem rychle s úsměvem. Pořád jsem tak nějak nechápala, co se právě stalo.

„tak jo, v pět tě vyzvednem" řekl Jason, a když jsem mu na to přikývla, šel, společně s Emou, do třídy a já tak zůstala sama na chodbě. Teda ještě s dalšími asi třiceti studenty.

„tak přece jenom jsme se potkali" řekl hlas za mnou, a tak jsem se tím směrem otočila.

„já ti to říkala" řekla jsem a usmála se na Caleba, který se právě smál.

„ještě pořád s Kaiem nemluvíš?" Zeptala jsem se ho, protože jsem právě zahlédla Kaie, jak prochází kousek od nás.

„ne" řekl a znechuceně se na něj podíval. Já nad tím jen zakroutila hlavou.

„tak nezapomeň, v šest" řekl a chtěl odejít, ale mě právě něco došlo. Vždyť jsem slíbila, že někam půjdu s Jasonem a Emou v pět. Já úplně zapomněla na Caleba.

„Calebe, počkej" křikla jsem na něj a on se na mě otočil.

„ehm.. nemůžeme dnes jít s Emou a Jasonem? Slíbila jsem jim, že s nimi půjdu do.. vlastně ani nevím kam" řekla jsem a nervózně se uchechtla a doufala, že bude souhlasit.

„no.. tak jo, bude větší sranda" řekl a já si oddechla.

„tak v pět u mě" křikla jsem ještě na něj, když už odcházel.

Rychle jsem si ze skříňky vzala učebnice na matiku a běžela do třídy.

„Dawsonová, proč tak pozdě?" Zeptal se mě učitel na matiku, který, když jsem vešla do třídy, už seděl na židli.