Pomalu jsem otevřela oči a podívala se na hodiny.
Devět hodin ráno. Nový den.Sedla jsem si a protřela si oči. Ještě jsem neměla nic vybalený, a tak to tu bylo prázdný. Nikde nic.
Najednou někdo zaťukal a vešel dovnitř. Byla to máma.„už je hotová snídaně. Nejdeš dolů?" Zeptala se s úsměvem.
„nemám hlad" řekla jsem bez úsměvu.
„dobře. Kdyby jsi náhodou měla, tak přijď dolů." Řekla, já jí na to jen přikývla, a pak máma odešla.
Já si zase lehla a koukala na zeď naproti mně. Byla bílá. Nijak zajímavá, ale zabavila mě a já tak nemyslela na něj.---------------------------
Po několika hodinách jsem se rozhodla jít dolů, protože jsem si uvědomila, že to tu vlastně neznám.
„ahoj" řekl Daniel, když jsem vešla do kuchyně, kde seděl s mámou.
„ahoj" řekla jsem a usmála se. Sice to nebyl upřímný úsměv, ale to asi nepoznali.
„nemáš hlad?" Zeptala se máma a já jen nesouhlasně zakývala hlavou. Sedla jsem si ke stolu a nevěděla, co dělat.
„zítra půjdeme do školy, aby jsi se tam přihlásila" oznámila mi máma a já se na ní překvapeně podívala.
Ještě nejsem nějak připravená na to, abych šla do nové školy.„nemohly bychom to nechat na jindy? Teď se tam bude řešit jen jejich ples, na který nepůjdu, a nechci to poslouchat, když nemůžu být na tom svým" řekla jsem upřímně a sklopila pohled. Vzpomněla jsem si na to, jak jsme všichni připravovali náš ples, a jak jsme se na něj těšili a teď tam nemůžu být s nimi. Strašně mě to mrzí.
„dobře.. asi ti teď není moc dobře, tak tam půjdeme za týden. To už bude po jejich plese a ty už se snad budeš cítit lépe" řekla máma chápavě a mile. Byla jsem ráda, že aspoň tohle chápe.
Po chvíli jsem se zase zvedla a šla do svého nového pokoje.
Asi bych už měla dát aspoň Emě vědět, že jsme tady.Vzala jsem si svůj notebook a napsala Emě.
Rose: ahoj.. promiň, že píšu až teď, ale vybalovala jsem si a tak :D už jsme tady, tak to kdyžtak vyřiď ostatním.. nechci psát každýmu zvlášť😅
Poslala jsem zprávu a zhluboka se nadechla. Sice to byla lež, protože vybaleno ještě pořád nemám, ale nechci jí říkat, že se nemám dobře.
Po chvíli mi přišla odpověď.Ema: to je v pohodě :) vyřídím to i ostatním.
Hned na to od ní přišla další zpráva.
Ema: jsi v pohodě?
Zeptala se starostlivě a já se nad tím upřímně usmála.
Rose: jo.. jasně. Jsem v pohodě :)
Odepsala jsem. Další lež, ale nechci jí prodělávat starosti nebo tak něco.
Ema: určitě?
Rose: jo :D když se mnou nechce být, tak s tím nic neudělám :D jen mi chybíte..
Ema: to ty nám taky. Strašně. Budeš chybět na plesu :(
Rose: chtěla bych tam být s vámi, ale užijte si to i za mě :)
Ema: budem na tebe myslet.. nechceš si zavolat přes Skype?
Rose: jo. Budu ráda :)
Hned na to mi Ema zavolala a já to zvedla. Konečně jsem ji viděla. Měla drdol a na tváři jemný úsměv.
„ahoj" řekla jsem s velkým úsměvem.
„ahoj" řekla Ema a uchechtla se.
„Jack se na tebe pta-" začala Ema, ale já ji zarazila.
„ne.. nechci mluvit o něm" řekla jsem upřímně.
Už o něm nechci slyšet nic.„dobře.. jen jsem myslela, že ti to pomůže, ale to je jedno" řekla s úsměvem a já se na ní taky usmála.
„ahoj, Rose" křikl Jason, který přišel právě k Emě a zamával mi.
„ahoj, Jasone" pozdravila jsem ho taky a zamávala mu nazpátek.
------------------------------
O týden později..
Právě jsem vystoupila z auta a jdu směrem do mé nové školy. Dneska to je můj první den.
Strašně se bojím. Bojím se toho, že mě nepřijmou. Vůbec nevím, co od toho očekávat. Nejradši bych teď šla do své školy, kde mám své kamarády.Na Jacka pořád nemůžu přestat myslet. Je to každý den jen horší a nevím proč. Pořád vzpomínám a brečím a to už mě nebaví. Nechci na něj myslet, ale nevím, jak to mám udělat. Strašně mi chybí..
--------------------------------
„tak tohle je vaše nová spolužačka Rose Dawsonová. Chovejte se k ní tak, aby se tu cítila dobře" řekla učitelka, když jsme obě vešly do třídy a já poprvé viděla svou třídu. Viděla jsem pár nenávistných pohledů, ale taky tady byly ty, které vypadaly, že je jim to jedno.
Byla jsem strašně nervózní a ruce se mi potily. Chtěla jsem si už sednout, aby na mě všichni nekoukali.„tak jo, Rose. Posaď se někam a začneme s dnešní výukou" řekla učitelka a já očima začala rychle vyhledávat nějaké volné místo. Když jsem ho viděla, sedla jsem si tam. Konečně se mi dech dostal do normálu a já se začala uklidňovat.
To bude v pohodě.Po hodině jsem ze třídy vystřelila jako první. Šla jsem rychlou chůzí ke své skříňce, abych se vyhla těm všem pohledům.
„ahoj, já jsem Kate" řekla černovlasá dívka, která ke mně právě přišla. Usmívala se jako sluníčko a vypadala mile.
„ahoj, Rose" řekla jsem mile a taky se usmála.
„nechceš provést po škole?" Zeptala se a já nad tím začala přemýšlet.
Může to být má kamarádka..„jo.. jasně" souhlasila jsem a zavřela skříňku.
„Kate, tady jsi. Hledal jsem tě" křikl kluk, který k nám právě přiběhl. Spíš ke Kate. Měl blonďaté vlasy a jeho oči byly modré.
„Marku, tohle je Rose. Rose, tohle je Mark" představila nás Kate a já se na něj usmála.
Nemůžu si tu dělat nepřátele.„ahoj, těší mě, Rose" řekl mile a usmál se.
„taky mě těší" řekla jsem a taky se usmála.
„právě se chystám provést Rose školou. Nechceš se přidat?" Zeptala se ho Kate, on jen s úsměvem přikývl, a tak jsme se vydali na ukázku školy.
--------------------------
Dneska to bylo docela fajn na to, že to byl můj první den. Zjistila jsem, že Kate a Mark jsou kamarádi a Mark je kapitán fotbalového týmu. Zítra mě chtějí seznámit s dalšími lidmi. Sice bych byla radši se svými kamarády, ale takhle aspoň nebudu myslet na Jacka. Aspoň ne přes den.
„večeře je hotová" řekl Daniel, který právě přišel do mého pokoje. Já s povzdechnutím vstala a šla za nimi dolů.
„tak jak bylo první den ve škole?" Zeptala se máma, když jsem si sedla ke stolu.
„bylo to fajn. Poznala jsem Kate a Marka. Provedli mě školou" řekla jsem popravdě a pustila se do jídla.
„je dobře, že jsi si našla hned nějaké kamarády. Aspoň nebudeš jen zavřená doma" řekla mile a já s úsměvem přikývla.
________________
Dneska trošku kratší část, ale doufám, že i přes to vás bavila 😅
Příští část už bude trošku zajímavější :Dx moon x
ČTEŠ
That boy
Romance„...a tím to taky dneska skončí. Nebudu proto na tebe milej" řekl. „takže před nimi si hraješ na to, že jsi na mě milý, hodný a nevím co, a když jsme sami, tak jsi na mě hnusný a chováš se jako idiot." Zvýšila jsem malinko hlas. „jo, přesně tak to j...