Divný spolužák

^3.^

Netrvalo dlouho a k jejich lavici přišly Andy a Caroline.

,,Ahoj. Jakže se to jmenuješ?" zasmála se Andy.

,,Jungkook." odvětil Jungkook.

,,Ahá. Tak Jungkookie-..." ,,Ne. Jenom Jungkook." skočil Jungkook Caroline do řeči.

,,Dobře. Pojď s námi. Musíme s tebou mluvit." řekla Andy a Jungkookovi nic jiného nezbylo, než poslechnout.

Zatáhly Jungkooka na opuštěné klučičí záchody.

,,Teď nás dobře poslouchej." řekla Andy a přiblížila se k Jungkookovi.

,,Zaprvé." řekla Andy a šlápla Jungkookovi na levou nohu.

,,Budeš poslouchat vše, co ti nařídíme." dořekla.

,,Zadruhé." přišla Caroline a šlápla Jungkookovi na pravou nohu.

,,Bude ti jedno, jak ti říkáme." dořekla.

A takhle to šlo dál.

Vždy mu něco udělaly a pak mu řekly nějaké pravidlo, které si vymyslely.

Snažil se nebrečet. Nechtěl být znovu ten slabý. Ale až moc ho to bolelo a nevydržel to.

,,Ale, ale... On brečí!" zasmála se Caroline a Andy udělala něco, co by Jungkook vážně nečekal.

Vytáhla mobil a vyfotila si ho.

,,Tak... A teď se připrav, že toho bude plný Instagram." řekla Andy a obě se zasmály.

,,Tak se měj... Cotlivko." zasmály se a už byly pryč.

Jungkook byl strašně smutný. Chtěl by jako vždy obejmout své nohy, ale kvůli bolesti břicha nemohl.

Tak na záchodech byl celý den, až do obědové přestávky. Tehdy se teprve odvážil jít si do třídy pro věci a jít domů.

Šel tedy dlouhou cestou do jeho nové třídy, ve které je jenom JEDEN DEN.

Nikdo tam nebyl..

Jenom Tae.

,,Kooku! Kde jsi byl?!" vyjekl Tae, ale Jungkook nijak nezareagoval. Jen si vzal věci a už byl na odchodu.

,,Počkej.. Co se stalo?" zastavil ho Tae.

,,N-nestarej se." vysmekl se mu Kook a i přes všechnu tu bolest běžel domů.