Divný spolužák

^22.^

Další ráno se Jungkook probudil celkem brzy, ale zároveň v ten správný čas. Pak se přesunul do koupelny, kde vykonal osobní hygienu a přesunul se do kuchyně. Tam si vzal jen nějaké ovoce a vyrazil do školy.

Jako vždy přišel včas a Tae už tam byl. A kolem něj byli nějací kluci.

,,Jéje! Tady je náš králíček!" zasmál se Taehyung a Jungkook se na něj zaraženě podíval. Ve třídě nikdo jiný nebyl jen oni dva a pak ještě nějací kluci.

,,O-o čem t-to m-mluvíš?" zeptal se Jungkook.

,,Tak ty děláš, že nevíš, jo? Tak ti to objasním. Mluvím o tomhle." řekl Taehyung a strhl mu kapuci.

Jungkook se polekal jeho činu. Byli tam kolem něj další kluci a on udělal tohle?

,,Jen se podívejte. Je to hybrid." řekl Taehyung a rychle přirazil Jungkooka na nejbližší zeď.

,,A teď ti ukážu, kam ty a všichni hybridi patří." řekl Taehyung a začal mu svlékat triko.

Jungkook se probudil, kvůli hlasitému hromu. Né, že by se bál bouřky. Jen při ní nemohl usnout, protože jsou to na něj velmi hlasité zvuky.

Byl vyděšený z předešlé noční můry a začal se bát, aby to Taehyung doopravdy neudělal.

Tak šel dolů s tím, že si půjde udělat pití. Co ho ale nejvíc zarazilo, byl Tae, který spal na gauči.

Jungkook neměl ani tušení, co by tam mohl dělat. Šel tedy do časti s kuchyní a do sklenice si napustil vodu.

Zanedlouho se však dozval hrom tak hlasitý, že se Jungkook lekl a upustil skleničku, která se za hlasitého zvuku rozbila při dopadu a podlahu.

Taehyunga to probudilo a ihned si sedl. Když si zvykl na tmu, tak se pořádně rozhlídl. Nic ani nikoho neviděl. Tak tedy šel rozsvítit.

Ihned mohl vidět Jungkooka, který zametal střepy.

,,Cos dělal?" vyjekl Taehyung a čupl si za ním.

,,N-nalil jsem si p-pití a pak jsem se lekl h-hromu, tak jsem o-omylem tu skleničku u-upustil. A c-co tady děláš?" zeptal se Jungkook.

,,Víš... Zůstal jsem tady, kdybys ses probudil a něco potřeboval a..." odmlčel se Taehyung.

,,A c-co?" zeptal se Jungkook.

,,D-dneska... Dneska měl přijet bratránek. V-vždycky... Vždycky je opilý a n-nebo mě prostě jen t-tak zmlátí." začal brečet Taehyung.

,,T-tae..." řekl Jungkook a vyhodil střepy do koše. Pak si k němu klekl a objal ho.

,,Vždycky, k-když budeš mít nějaký p-problém, tak mi řekni. Klidně t-tě tady nechám p-přespat." řekl Jungkook a více se na něj natiskl. Chtěl mu taky dát ten pocit bezpečí, který mu před tím starší daroval.

,,D-děkuji." řekl Taehyung a z objetí se odtáhl.

Pak se přesunul na gauč, na který si sedl. Jungkook už chtěl odejít, ale Taehyung ho ještě zastavil.

,,Kookie? Vím, že je to asi moc na rychlo, ale... M-mohl bys tu prosím spát s-se mnou?" zeptal se Taehyung.

,,K-klidně, ale nechceš jít r-radši ke mně do p-pokoje? J-je tam větší postel a s-sem bychom se a-asi nevešli." řekl Jungkook. Taehyung se usmál a potom šel tedy k Jungkookovi a v objetí oba usnuli.

______

Ahuj!

To jsem vás ale vylekala, co?

Chtěla bych se váš zeptat, jestli sem byste nechtěli mpreg (kluk může mít děti)?

Já právě že nevím, protože v předešlé knížce jsem ho napsala...

Nevím... Asi napíšu prostě třeba do epilogu, že měli děti nebo já fakt už nevím.

Tak snad se vám zatím knížka líbí a zatím ahuj!

And I purple yall! <3