Divný spolužák

^20.^

Vše uplynulo velmi rychle a byl tu listopad.

Další dny ve škole, další dny protelefonované s Jiminem a k tomu strávené s Taehyungem pro Jungkooka.

Dnes ho zrovna pozval ven. Nejdřív byli na nějakém jídle a pak šli opět k Jungkookovi.

,,P-proč jednou nejdem k t-tobě?" zeptal se naštvaně Jungkook. Taehyungovi věřil už hodně. Dokonce už mu chtěl říct jeho tajemství.

,,Protože se mi to tady líbí a je to tady navíc větší a lepší, než u mě." vysvětlil Taehyung.

Pak se dívali na film vážně hodně blízko u sebe. Jungkook se trochu opíral o Taeho a Tae měl svou ruku kolem jeho ramen.

,,T-tae?" řekl Jungkook po skončení filmu.

,,Hmm?" řekl Taehyung a podíval se mu do očí.

,,C-co... C-co si m-myslíš... O-o hybridech?" zeptal se Jungkook.

,,No... Popravdě... Jeden čas jsem se tím zabýval a dozvěděl jsem se o nich hodně. A podle mě... Ty lidi, kteří je berou jako podřadné, jsou... Jsou totální debilové. Podle mě jsou hybridi něco vzácného a v některých případech i křehkého jako porcelán. A... Mohl bys sundat tu kapuci? Známe se tak dlouho a já tě bez ní neviděl." řekl Taehyung a Jungkook znervózněl. Přeci jen si to mohl starší vymyslet.

,,J-já nevím." řekl Jungkook.

,,Ale notááák. Jungkookie!" začal žadonit a natahoval se, že mu ji sám sundá. Jungkook se však odtáhl a přikryl si hlavu rukama.

,,Prosííím!" řekl Taehyung a když Jungkook nedával pozor, tak mu ji sundal. A tak to viděl..

Viděl jeho ouška a jeho vyděšený a vystrašený (nevím, jestli to není to stejný xd) výraz.