Divný spolužák

^48.^

Nejdříve se šli projít. Samozřejmě se celou dobu drželi za ruce a měli propletené prsty. A samozřejmě ignorovali nechápavé pohledy kolemjdoucích lidí.

Říkáte si: Proč nechápavé?

Jungkook byl bez kapuce či čepice a byla vidět jeho ouška. A většina lidí z toho města se ještě nesmířila s tím, že hybridi jsou rovnocenní.

Šli si sednout do parku na lavičku a najednou uslyšeli rozhovor dvou postarších paní, které seděli na lavičce vpravo od nich.

,,Vidíš to? Není to ani několik měsíců od vyhlášení rovnoprávnosti hybridů a už nějakej kluk má něco s hybridem." řekla jedna z nich. Ta druhá jen pokrčila rameny a pak si povídali o věcech, které Taehyunga ani Jungkooka moc nezajímaly.

Tak se tedy rozhodli, že půjdou jinam. Šli tedy k jezírku a sedli si na lavičku tam. A co se nestalo... Všimly si jich dvě holky a přiběhly k nim.

,,Jéje! Vy jste roztomilí!" zapištěla jedna z nich.

,,Můžeme se s váma vyfotit?" zeptala se ta druhá. Taehyung s Jungkookem se na sebe podívali a nakonec přikývli.

Tak se ty holky s nimi vyfotily a odešly s výrazem, jakoby se právě vyfotily s nějakou hvězdou.

,,Co to bylo?" řekl pobaveně Jungkook.

,,Tak vidíš. Přeci jen se najde někdo, kdo bere hybridy jako rovnocenné." usmál se na něj Taehyung a objal ho jedním ramenem. Jungkook se k němu přitiskl a spolu mlčky sledovali jezírko před nimi.

Takhle tam seděli asi hodinu než si uvědomili, že by měli zajít někam na oběd. Tak tedy šli do jedné z restaurací, kde to Taehyung moc dobře znal.

,,T-tae?" zastavil se Jungkook v chůzi.

,,Ano, Kookie?" přišel k němu Taehyung.

,,Mám s-strach." řekl Jungkook.

,,Z čeho?" zeptal se Taehyung.

,,B-bude tam moc lidí." řekl Jungkook.

,,Neboj. Ty lidi moc dobře znám a věř mi... Jsou hodní." pohladil ho Taehuyng opatrně po vlasech.

,,A i kdyby ti někdo chtěl ublížit, nenechám ho." usmál se něj Taehyung. Jungkook ho jako poděkování nečekaně objal kolem pasu.

,,Děkuji. Miluju tě." zašeptal Jungkook.

,,Nemáš zač. Taky tě miluju." řekl Taehyung opět ho pohladil po vlasech.

_______

Nezdá se vám, že jsou ty kapitoly delší a delší?

Můj přůměr je cca 200 slov. A teď pořád 300, 297 atp.

Jinak si užívejte života (i když byste chtěli proklínat Boha, že jste se nenarodili v Jižní Koreji).

A zatím AHUJ!

I purple yall!!