Divný spolužák

^4.^

Taehyung nic nechápal. Přesto chtěl všechno zjistit. Šel tedy za tím, kdo ho před jeho "zmizením" viděl naposledy.

,,Co jste mu udělaly?" zeptal se Tae nepříjemně Andy a Caroline.

,,Koukni se na Instagram naší školy." řekla Andy a obě se uchechtly.

,,Ale až doma!" dodala Caroline a obě se začaly smát.

Taehyung je poprvé za svůj život v oné škole poslechl. Skoro. Odpoledne, po skončení školy se ve školních šatnach koukl na školní Instagram. A uviděl to.

Jungkooka, který se svíjí v bolestech, brečícího a ještě k tomu do krve zmláceného. Taemu se zaleskly oči. Byl na ty krávy naštvaný, ale zároveň mu bylo strašně líto Jungkooka.

Hned skočil na svůj skateboard a jel za Jungkookem, u kterého si nezákonně vyhledal adresu (koukl se do třídní knihy).

Jel tedy za ním. Zazvonil a nikdo nešel.

Jungkook totiž právě ležel ve své posteli BEZ KAPUCE. Odkrýval tedy své tajemství, které se Tae, ani nikdo jiný nesmí nikdy, dozvědět.

Když uslyšel zvonek, tak si ji rychle nasadil a běžel otevřít.

,,T-tae? C-co tady d-děláš?" zeptal se překvapeně Jungkook.

,,Donesl jsem ti, co jsme dneska dělali ve škole a přišel jsem si promluvit." řekl Tae.

,,Můžu dál?" zeptal se Tae.

,,J-jistě." souhlasil tedy Kook a pustil tedy staršího dál.

Tae se tedy ocitl v jeho domě. Měl to tam skromně zařízené (tedy alespoň to, co Tae viděl). Měl předsíň v šedém odstínu. Vlevo od vchodových dveří bylo schodiště, které vedlo kamsi nahoru a vpravo byly dveře z bambusových tyčinek (nevím, jak jinak to popsat. Snad to tedy chápete. :))

Prošli tedy těmi dveřmi. Ocitli se v oranžově vymalovaném obýváku, který byl propojený s kuchyní, která měla vše, co by měla mít pravá kuchyň. Kromě myčky. Měl tam dokonce i menší bar.

Jeho obývák se pak skládal z rudého huňatého koberce, hnědého velkého gaučegauče, velké černé televize a malého dřevěného stolku.

,,N-nechceš něco k p-pití?" zeptal se Jungkook.

,,Máš jablečný džus?" zeptal se Taehyung.

,,J-jo." řekl Kook.

Zanedlouho přinesl Jungkook dvě sklenice džusu.

,,O-o čem že j-jsi to po-potřeboval m-mluvit?" zeptal se Kook.

,,Tak různě. Třeba jak se cítíš?" zeptal se ho Tae.

,,J-je mi f-fajn." řekl Kook.

,,Vážně? Jungkooku... Co ti na těch záchodech udělaly?" zvážněl Tae a Jungkookovi zmrzl úsměv na tváři.

,,T-tak r-různě." znervóznil Kook.

,,Aha. Já jen... Viděl js tvou fotku na instagramu. Je mi tě líto." řekl Tae.

,,Nemusí." řekl Jungkook.

,,Co?" zeptal se zmateně Tae.

,,Nemusíš mě litovat. Nezasloužím si to." spustil Jungkook, který byl momentálně mimo. Jinak by to neřekl.

,,Jungkooku... Co to meleš?" zeptal se Tae nechápavě.

,,Vždyť jsem jenom..." Až teprve teď si Jungkook uvědomil, co teď tady říká. Hned si zacpal pusu rukou.

,,Co jsi?" zeptal se Tae.

,,J-já... Citlivka." řekl Jungkook první urážku, na kterou si v tu chvíli vzpomněl.

,,Nejsi citlivka." řekl Tae a chtěl Kooka obejmout, ale ten náhle uskočil.

,,C-co.." ,,M-myslím, že b-bys měl u-už jít." skočil Jungkook Taemu do řeči a už ho hnal pryč.

,,D-díky za úkoly a z-za všechno. A-ahoj." řekl Jungkook, než zavřel Taemu přímo před nosem.

Bylo mu to strašně líto, ale Taemu ještě nevěřil.