Ti dva se k sobě nehodí (Incest M&M)

16

"To tě nemusí zajímat." štěkl jsem po něm. "Včera jsi vypadal hůř než já."

T:"To je dost možný ale teď taky tady zas nechlastám"protočil jsem očima"Tak kolik? A pojď si lehnout...Vypadáš strašně"

Když mě chytil, výškubl jsem se mu a následně ho přirazil na zeď. "Hodláš mě naštvat? Řekl jsem ti, že se nemáš zajímat." 

T:"Marcusi...přeci nemůžu bydlet s někým o kom nic nevím!"Chytl jsem ho za ramena a zatřepal s ním."Jdi si aspoň lehnout. Přinesu ti čaj"

Zhluboka jsem se nadechl, abych ho tady třeba nehol svou agresí a radši se odtáhl."Za tři roky budeš dospělý, můj úkol je jen tě tu nechat bydlet, pomoct ti občas s norštinou, a prostě všechny ty věci, které mi nařídila Sam. Půjdu si lehnout, kdy chci a taky jsem dospělý."

T:"Sakra jestli tady s tebou mám bejt ještě 4 roky a několik měsíců tak sakra si jdi lehnout! Moje trpělivost je malá!"

"A moje taky." odatrčil jsem ho od sebe a odešel do obýváku. Skusí ještě něco mi kázat a opravdu se už neudržím a připomenu mu včerejší večer.

T:"Proč jsi tak tvrdohlavý??"povzdechl jsem si a přinesl jsem mu čaj."Řekni mi něco o té Emmně?"

"Prostě jsem se tak narodil." Přitáhl jsem si kolena k tělu a zadíval se před sebe."Je to jen pošetilá sestra, o kterou se starám jako o tebe." Odbyl jsem a nakonec vstal. Došel jsem k skříňce s alkoholem a vzal si wisky, kterou jsem si nalil do skleničky.

T:"Máš pít čaj ne wisky! Nenuť mě ti tu flašku sebrat...už mě to nebaví. Nebo zavolám Sam. Vyjde to nastejno"

"A co ona s tím udělá? Jsem dospělí a ty mi lezeš krkem, jsi kousek od mé trpělivosti a ani nevíš, čeho jsem pořádně schopný." Zavrčel jsem a vypil celou skleničku. Začal jsem si dolívat další.

T:"Víš co...Až tě budou odvážet s otravou alkoholem tak se jen budu smát"štěkl jsem po něm s šel k sobě do pokoje kde jsem pořádně bouchl dveřmi.