Otočil jsem se abych jim mohl dát trochu soukromí...a taky se mi na ně nechtělo koukat
"Půjdeme." Usmál jsem se na něho, když jsme se od sebe odtáhli. Jacob šel ke stolu a já zas k Tinimu, "Klidně běž, promiň mi za dnešek." Koukl jsem na něho po očku a podíval se na uvařené jídlo. "Děkuju moc, dneska si zasloužíš jít s přáteli ven. A vezmi si to." Dal jsem mu několik peněz.
T:"Ne to nemůžu přijmout"usmál jsem se a dal mu je zpět..."Užijte si večer a snad vám bude chutnat"usmal jsem se na toho chlapce...ještě pořad vlastně nevím jak se jmenuje"V kolik se můžu vrátit??"
Jacob chtěl něco namítnout, ale já ho zastavil. "Vrať se v kolik chceš." Pousmál jsem se na něho a s jídlem jsem se vydal k němu. Začal jsem mu jídlo nandavat, ale jeho pohled spadl na moje klouby. "Zase si mlátil do zdi?" Zašeptal a přejel mi bříšky prstů po kloubech. "Bylo to jenom po druhé." Protočil jsem panenkama a nandal mu jeho porci.
vyšel jsem tedy z jeho bytu a vydal se na ulici. Vytáhl jsem mobil a začal volat Adamovi.T:"Tak už můžu kde se sejdem"A:"Bro jsme v Al-depo"T:" za chvíli jsem tam"Je to jediný bar kde nalívajlí mladistvým jako jsem já. A co si budem všechny je o známostech a za všechno se přece jenom platí. Doufám že dneska není řada na mě.
V klidu jsme dojedli a já začal sklízet talíře. "Marcusi? Mohl bych s tebou mluvit?" Zašeptal a něco ťukal do mobilu. Pousmál jsem se a vsadil ho na kuchyňskou linku. "Povídej." Usmál jsem se na něho. "Chci, aby jsi si sedl normálně ke stolu." Povzdechl si a já na něj upřel pohled." Co se děje." Vážně jsem se na něho podíval, ale slzy se mu linuly po tvářích. "M-Macu..."Vzlykl a já ho rychle objal... Byl strašně citlivý a to z něho udělala ta nemoc. "Bolí tě něco?" Pohladil jsem ho po tváři, ale on mou ruku stáhl dolů. "V-víš..." Setřel si slzy a zhluboka se nadechl. "Rozcházím se s tebou. Miluji tě, ale jsem ti na obtíž a nechci, aby jsi se kvůli mě trápil." Srdce mi začalo pukat. Takovou bolest jsem nikdy nezažil. Musel jsem se chytit za srdce a pohled upřít nikam jinam. "Promiň mi to... Linda je už tady." Seskočil z linky a chtěl odejít, ale já jsem ho v čas chytil."Prosím... Neopouštěj mě, budu tu dokonce tvé smrti. Nevadí, že budu trpět, teď budu ale trpět více." Slzy si našli cestu ven, ale on mě jenom krátce políbil na rty a odešel.
Vešel jsem do Baru a tam jsem uviděl u krajního stolu sedět Adama a naší celou partu. Seděla tam i pár dalších lidí a už dávno pili.T:" no nazdar lidi"A:"Gunnarsene... co si daš k pití"T:"Začnu vodkou a pak si dám rum s colou...Pak bych mohl něco silnějšího ještě"A:"Naomi přines mu to"
ČTEŠ
Ti dva se k sobě nehodí (Incest M&M)
Fiksi PenggemarMladý drzý student... Úchylný spisovatel... Jeden byt... Spousta chtíče... Copak se může asi stát...😏