Říše Brixima [Taekook]

35.kapitola

,,Cože?! Ty?!" začal šílet Jungkook.

,,On?! Ne, ne, ne. Já se od něj nic učit nechci!" přidal se k němu Taehyung.

,,Žádné odmlouvání. Ředitelka už tak řekla a Jungkooku. Musíš ho to naučit do zítřka, jinak ho budeš doučovat další a další dny. A dávej pozor, ať ti nezdrhne." řekla Jungkookovi a odešla. Jungkook si povzdechl a chytl Taehyunga za ruku.

,,Hej! Co to děláš?!" vyjel na něj Taehyung a chtěl se mu vysmeknout, ale Jungkook měl větší sílu.

,,Chceš snad jít pěšky?!" řekl naštvaně Jungkook a v tu chvíli se teleportovali na louku. Jungkook už ani nemusel zavírat oči, jelikož mu teleportace už šla i bez toho.

,,Tak... Co ti nejde na zastavování času?" zeptal se ho Jungkook.

,,Nevím. Prostě mi to nejde." řekl Taehyung. Jungkook si povzdechl a přivolal si knihu. Nalistoval stránku, kde to všechno bylo vysvětleno a podal mu tu knížku.

,,Čti." řekl Jungkook a Taehyung tedy s povzdechnutím začal číst.

,,Tak a teď to zkus." řekl Jungkook a Taehyung to tedy zkusil.

Pak otevřel oči a když zjistil, že se Jungkook pořád hýbe, tak si povzdechl a lehl si do trávy.

,,Co se děje?" přišel k němu Jungkook.

,,Co se děje?! Nefunguje to!" řekl frustrovaně Taehyung a posadil se.

,,Jak to můžeš tak jistě vědět?" zeptal se ho Jungkook.

,,No... Ty nevykazuješ žádné znaky toho, že by byl čas zastavený." řekl Taehyung a Jungkook se mu zasmál.

,,Jsem Ochránce, na mě to nepůsobí." řekl Jungkook.

,,A jak teda zjistím, jestli se mi to povedlo, nebo ne?" zeptal se zmateně Taehyung. Jungkook ho chytl za ruku a společně s ním se teleportoval za louku.

Tam mohli oba vidět, jak lidi stojí na jednom místě a tím se dokázalo, že to Taehyung zvládl hned napoprvé.

,,No vidíš. A teď ten čas zase spusť." řekl Jungkook a Taehyung se tedy začal zase soustředit.

Otevřel oči, až když uslyšel potlesk. Podíval se kolem sebe a mohl vidět, jak se všichni zase dali do pohybu.

Podíval se na Jungkooka, který se na něj usmíval, tak mu úsměv oplatil. Oba se dívali jeden druhému do očí, až jim zčervenaly tváře a oba se pak nervózně zadívali do země.