Když zazvonilo na hodinu, všichni si sedli na svá místa. Zanedlouho do třídy přišla jejich učitelka.
Hodiny ubíhaly nečekaně rychle a bylo tu odpoledne. Chlapci si chtěli zajít někam na kafe nebo tak něco, ale rodiče Jina a Jimina měli jiný názor.
Tak tedy šel každý jinou cestou, jelikož od sebe bydlí celkem daleko. Jungkook šel jednou temnou uličkou, jelikož si chtěl zkrátit cestu.
Najednou ho však někdo přirazil ke stěně. Byl to Taehyung.
,,Jaktože jsi tady tak sám?" zeptal se Taehyung.
,,Na to bych se tě mohl taky zeptat." uchechtl se Jungkook.
,,Co po mně jinak zase chceš?" zeptal se po chvíli ticha Jungkook.
,,No, přišel jsem ti znovu nabídnout, jestli by jsi nechtěl být v naší partě. Jsi ve škole celkem významný a já i moje parta taky. Tak co kdybychom spojili síly?" zeptal se Taehyung. Jungkook se uchechtl.
,,To si jako myslíš, že bych chtěl někoho šikanovat? Být postrach školy? Ne, nemám zájem." řekl Jungkook.
,,Vážně?" zeptal se Taehyung pro jistotu.
,,Nebudu v nějaký partě, která mě chce jenom protože jsem ve škole ten slavný." řekl Jungkook.
,,Jak myslíš." řekl Taehyung a dal mu facku tak silnou, že spadl na zem. Taehyung se nad něj naklonil.
,,Víš, je to škoda. Myslel jsem, že jsi chytřejší a že by ses chtěl k někomu, jako jsem já připojit, ale tak když nechceš, tak si buď tam kde jsi. Někde v kruhu, kde tě nikdo nemá rád." řekl Taehyung a v klidu odešel.
Jungkook se zvedl ze země, jen zakroutil hlavou a jako by se nic nestalo, šel domů.
ČTEŠ
Říše Brixima [Taekook]
FantasíaJeon Jungkook je obyčejný osmnáctiletý chlapec. Jako jeho dva kamarádi nemá nijak významný život. I když je jeho život velmi temný a dalo by se taky říci i tragický, vždy se snaží najít světlo. Jednou však příjde někdo, kdo mu život stíží. Co kdy...