Na oběd měli nějakou divnou kaši. Jungkook se pochopitelně posadil k jeho kamarádům. Kupodivu, dnes tam Taehyung seděl a dokonce dřív, než Jungkook.
,,Tak co? Už ses naučil další věci?" zeptal se Jin Jungkooka.
,,Už umím přivolávat věci a lidi." řekl Jungkook a na milisekundu se koukl na Taehyunga.
,,A vy? Už vás konečně začali učit?" zeptal se jich Jungkook.
,,Jo. Už umím házet vodní koule." řekl nadšeně Jimin.
,,Já nic neumím. Jen jsem musel probírat nějakou medicínu." řekl Jin smutně. Pak jen jedli své porce.
Po obědě opět všechni šli do tříd a tentokrát na chodbě čekal jenom Jungkook. Zanedlouho přišla Hayi a oba tedy šli znovu na louku.
,,Tak si to ještě všechno několikrát zopakujem a pak už tě pustím." řekla Hayi a Jungkook začal tedy znovu trénovat všechno, co se zatím naučil.
****
Včera Jungkook přišel domů brzy. Ale dneska to bylo přesně naopak. Nemohl se soustředit, a to ani nevěděl proč. S Taehyungem to všechno vyřídil. Tak nakonec skončil o půlhodiny později, než měl.
,,Tak ahoj, ale dneska se prosím prospi, jinak se dál neposunem." řekla Hayi, když ho doprovodila k jejich domu.
,,Tak jo. Ahoj." řekl sklesle Jungkook a vešel dovnitř.
Pomalu šel po schodech nahoru, do svého pokoje. Tam byl Taehyung a jeho parta.
,,Ale, ale... Jungkookie. Kde jsi tak dlouho byl? Kluci už o tebe měli strach." uchechtl se Taehyung.
,,Nestarej se." řekl Jungkook potichu a dal knihu na stůl.
,,Nějaký drzý, nemyslíš?" řekl Yoongi, ale Jungkook si ani jednoho z jich nevšímal.
Vzal si jiné oblečení a zamkl se v koupelně. Tam se převlékl a pak vylezl. Ignoroval hloupé argumenty ostatních, jen si vzal ručník a odešel opět do posilovny.
Tam si, jako předešlého dne vzal boxovací rukavice a zase začal boxovat.
Tentokrát si představil Taehyunga. Když na něj pomyslel, začal do pytle více bušit a začal nevědomky brečet. Byl tak naštvaný a to ani nevěděl na koho.
Najednou do posilovny zase někdo vstoupil. Jungkook si toho všiml, ale bylo mu to jedno. Přestal boxovat opřel si hlavu o ten pytel a začal brečet.
,,Jungkooku?" ozvalo se u něj. Jungkook se na tu osobu podíval a zjistil, že to je Jimin.
,,J-jimine." vzlykl a objal ho.
,,Co se děje, Kookie?" zeptal se ho Jimin.
,,J-já nevím." řekl Jungkook. Jimin se z objetí odtáhl a sundal mu rukavice.
,,Jak dlouho jsi spal?" zeptal se ho Jimin.
,,A-asi čtyři h-hodiny." řekl Jungkook.
,,Proč tak málo?" zeptal se ho Jimin na jinou otázku.
,,Nemohl jsem usnout." řekl Jungkook první výmluvu, která ho napadla. O místnosti s pianem a zahradou mu nechtěl bůhvíproč říct.
,,Tak si běž lehnout a kdyby něco, tak na večeři chodit nemusíš." řekl Jimin a Jungkook se na něj konečně usmál.
,,Díky Jimine. Ale co Taehyung a jeho parta?" zeptal se Jungkook.
,,Však já je vyženu." řekl Jimin a oba tedy šli do jeho pokoje.
ČTEŠ
Říše Brixima [Taekook]
FantasíaJeon Jungkook je obyčejný osmnáctiletý chlapec. Jako jeho dva kamarádi nemá nijak významný život. I když je jeho život velmi temný a dalo by se taky říci i tragický, vždy se snaží najít světlo. Jednou však příjde někdo, kdo mu život stíží. Co kdy...