10. Narozeniny

253 12 1
                                    

Neděle
Pohled Andy:
Poslední den u kluků. Zítra už musim do školy. No, ale to nevadí. Dnešek si ještě můžu užít. Převlíkla jsem se a šla dolů. Skoro všichni už byli dole. Jenom Štěpán tam nebyl. ,,Ahoj zlato." řekl mi Pavel a dal mi pusu. ,,Dobré ráno."  řekla jsem nazpět a něco jsem ucítila. Byla to krásná vůňe. ,,Co to tady voní." zeptala jsem se a pak přišel Lucas s krásnýma barevnýma palačinkama. Vypadaly skvěle. Všichni jsme si přisedli ke stolu a snědli palačinky. Chutnaly tak dobře jako vypadaly. Když jsme dojedli, Kuba s Radkem se zvedli a odešli nahoru. Pavel si s Lucasem šli zahrát Fifu na Playstationu. Já jsem si sedla do křesla a byla na telefonu. Tak za 20 minut ke mně přišel Pavel a řekl mi: ,,Pojď se projít ven, rád bych ti ukázal jedno místo, které jsem za ten týden našel." Samozřejmě, že jsem souhlasila a vyšli jsme. Listy už začly trochu nabírat hnědou barvu. Byla to nádhera. Tohle roční období mám nejradši. Konec léta. Procházeli jsme se ulicemi. Chytili jsme se za ruce a propletli prsty. Zdálo se mi, že mě vede na to místo, kam jsem vzala i Kubu a bylo to tak. ,,Tohle je moje nejoblíbenější místo."
,,Já vim, řekl mi to Kuba. Chtěl jsem tě sem vzít, jako na naše první rande."
,,Takže tohle rande jo?"
,,Nooo, jo."
Usmál se a šli jsme k můstku. Když už jsme k němu došli, zahlédla jsem to, co je na druhé straně. Byl to krásný stolek s dvoumi židlemi. Na stole byla váza s růžemi. Mně se rozzářil obličej. Koukla jsem se na Kubu. On se na mě usmíval. ,,Za co to je?" zeptala jsem se ho a šli jsme si sednout. ,,To uvidíš potom."
Sedli jsme si a začli jsme si povídat. ,,Řekni mi něco o tvým životě. Úplně od začátku. Řekni všechny důležitý zážitky, který máš." ,,Jak myslíš." řekla jsem mu a začla vyprávět o svým životě. On celou dobu pozorně poslouchal. Když jsem to tak nějak dopověděla, tak jsem chtěla slyšet i jeho příběh. ,,Ne, to ne, dneska to je tvůj den." Moc jsem to nepochopila. ,,Jak MŮJ den?" zeptala jsem se ho. ,,Pojď za mnou." řekl a vedl mě na mostek. Stoupli jsme si doprostřed a koukali se do potoka. ,,Něco bych ti chtěl dát." když to dořekl vytáhl nádherný přívěsek s tvarem srdce. ,,Ježiš děkuju, ale za co to všechno je?" furt jsem nevěděla, proč tohle všechno dělá. ,,Vždyť máš narozeniny. Ty to nevíš." v tom jsem si vzpomněla. Tak moc jsem se se všema bavila, až jsem zapomněla. a svoje narozeniny. ,,Jak jsem mohla zapomenout na svoje narozeniny?" řekla jsem a usmála se. ,,No, to já nevim. Můžu ti ho připnout?" Přikývla jsem a otočila se. Odhrnula jsem si vlasy a Pavel mi ho připnul. Otočila jsem s zpátky. Pavel si mě přitáhl a políbil mě. Cítila jsem v něm tolik lásky. Miluju ho a doufám, že ještě dlouho budu.

Pohled Radka:
Jakmile jsme slyšeli Pavla s Andy odejít, začli jsme připravovat oslavu. Nafoukli jsme balónky, rozvěsili ozdoby a přivázali dva velké balónky s čislem 18. Štěpán konečně přijel s dortem. Zastrčili jsme do něho svíčky a všichni jsme si došli pro dárky pro Andy. Neuvědomovali jsme si, kolik je času a když se začli otvírat dveře, všichni jsme rychle si rychle vzali ty dárky a Lucas vzal dort. Vešli dovnitř a já jsem viděl její užaslý výraz. Takový štěstí měla v obličeji. Začli jsme zpívat hodně štěstí zdravý a jí se dojmem řinuly slzy do očí. Když jsme dozpívali, Andy si sfoukla všechny svíčky. ,,Děkuju moc všem. To jste nemuseli tak velkou párty dělat." řekla a já jsem jí hned odvětil: ,,Ale museli. Vždyť je ti osmnáct. To je důležitý číslo." Pak jsme jí začli dávat dárky. První šel Kuba. Ten jí dal malý náramek s písmenem K jako Kuba. Druhý šel Lucas. Ten jí zase pořídil roztomilou fotku z dětství. Bylo to tak hrozně milý, jak se mají rádi. Nevěděl jsem, že takhle dobrý sourozenecký vztah může někdo mít. Třetí šel Sťepán. Ten jí dal milka čokoládu ve tvaru srdce. K tomu ještě nějaký přání, ale to nám nechtěli ukázat. Po něm jsem šel já. Já jsem moc nešetřil, protože jsem jí koupil Airpody. Byla z toho úplně unešená. Moc rád jsem ji takhle potěšil. Poslední šel Pavel. Ten jí ještě k tomu přívěsku dal plyšovýho méďu. Dali si pusu. To mě překvapilo, protože jsem si myslel, že Štěpa to o nich ještě neví. Ohlídnul jsem se za ním, ale byl úplně v pohodě. Asi něco viděl nebo slyšel, nebo si to prostě domyslel. Po dárcích jsme si rozkrojili dort. Při tom Andy řekla: ,,Jak vůbec víte, že mám narozeniny?" ,,No tady pan Lucas nám to řekl." odpověděl jí Kuba a usmál se na něj. Andy se na něho taky usmála a pak už jsme šli jíst. Byla asi jedna hodina odpoledne, tak jsme si zašli na pizzu. Pár dětí cestou chtělo fotku nebo podpis. Mně to nevadí. Já mám rád svoje fanoušky. Došli jsme do pizzerie a objednali si. Trvalo dlouho, než nám ji přinesli, protože nás je hodně, ale nikomu to nevadilo. Alespoň jsme si popovídali. Po obědě jsme šli zpátky a trochu to oslavili. Samozřejmě, že bez alkoholu, protože tam byl i Lucas. Je zvláštní, jak někdo jako já se tak dokáže sblížit s třinácti letým fanouškem. Lucase už ani neberu jako fanouška, spíš jako kamaráda. Vim, je to trochu divný, když jsem starší o sedm let, ale tak co. Mně ani jemu to nevadí, takže proč ne. No každopádně Andy s Lucasem museli odejít už v pět, takže když odešli, začli jsme s úklidem. Uklízeli jsme to fakt dlouho, protože tady lítali i konfety. Měli jsme to hotový asi v půl sedmý, tak jsme si zalezli do pokojů a dělali něco svýho. Podle křiku z Pavlova pokoje streamoval a já jsem zase natáčel reddit reakci. Asi v devět jsem si šel lehnout, ale přes Pavla se fakt usnout nedalo. I přes tu nespavost kvůli němu mu to s Andreou přeju. Sice z nich mám zvláštní pocit, ale jo, přeju.

Desátá část, jej. Tuhle část píšu okolo půl dvanáctý večer, takže se kdyžtak omlouvám za chyby.

Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]Kde žijí příběhy. Začni objevovat