25. Přiznání

143 9 0
                                    

Pohled Andy:
Večer jsme nevěděli, co dělat. Uvařili jsme si čínský polívky a pak jsme jenom jenom seděli a připitoměle na sebe koukali. ,,Asi půjdu spát." řekl Štěpa, zvedl se a odešel. ,,Jo já asi taky." řekl Kuba a taky odešel. ,,Mně se moc spát nechce, co vám?" zeptal se nás Radek. Podívali jsme se s Pájou na sebe a pokrčili rameny. ,,Mně taky moc ne." řekla jsem. ,,Mám to stejně." dodal a zase jsme tam seděli a jen tak čuměli do blba. ,,Ehmm, nechcete třeba zkusit to kino?" zeptal se Ráďa. My jsme přikývli na souhlas a kluci si šli sednout a vybrat film. Já jsem ještě udělala popcorn a vzala nějaký brambůrky. Vešla jsem k nim a oni už tam seděli. Seděli tak, že jsem si musela sednout mezi ně. Nevim teda co to je za logiku, ale tak co. Sedla jsem si mezi ně. ,,Tak, co jste vybrali?" zeptala jsem se. ,,No, dneska to bude něco, co bys od nás asi nečekala a to The perks of being a wallflower." řekl Pavel a já jsem vůbec netušila, co to je za film. ,,Dobřeee a o čem to jee?" zeptala jsem se. ,,Je to romantickej film." dodal Ráďa a já už jsem se radši neptala. Zapli ho a začli jsme se dívat. Asi v dvacátý minutě mě Pája chytl za ruku. Propletli jsme si prsty a dál se dívali. Byla tam hodně velká tma. Ani jsem ho neviděla. Najednou jsem cítila něčí ruku i na druhý ruce. Byl to Ráďa. Co to dělá? Uhla jsem rukou, ale pak jsem se zamyslela. Nevim co chci. Miluju Pavla, ale zároveň něco cítim i k Radkovi. Nevim, co to je a doufám, že to není nic vážnýho, ale musim to zkusit. Zase jsem ho chytla. Propletli jsme si prsty. Najednou jsem měla takovej divnej pocit. Jako by se mi sevřel žaludek. Nevim, ale bojim se, že to je láska a to hodně silná. Bohužel asi i silnější než k Pájovi. Nechci mu ublížit, ale říct mu to musim. ,,Pájo, můžu si s tebou promluvit?" zeptala jsem se. ,,Jasně, mluv." ,,Myslela jsem o samotě. Třeba u nás v pokoji."řekla jsem. Přikývl, zvedli jsme se a šli. Došli jsme tam a sedli si na postel.

J: ,,To, co teď řeknu se ti asi nebude moc líbit, ale říct ti to musim." hrozně se mi rozbušilo srdce.
P: ,,No dobře, tak mluv."
J: ,,Poslední dobou......nevim, co se stalo. Já.....promiň, nevim jak to říct."
P: ,,Mně můžeš říct všechno. Prostě to řekni. Já to nějak zkousnu."
J: ,,Dobře, tak já to řeknu. Prostě.......chovám city k Radkovi." řekla jsem a sklopila hlavu.
P: ,,Aha." řekl smutně. Koukla jsem se na něj a měl slzy v očích. Obejmula jsem ho.
J: ,,Promiň, nechtěla jsem ti ublížit, fakt ne a proto jsem ti to taky řekla včas."
P: ,,Jasně. Taky chci, abys něco věděla. Tušil jsem to a proto taky ten film a to jak tě Radek chytl ze ruku. Dohodli jsme se, ať to udělá a ukázalo se, že to byla pravda." řekl trochu naštvaným hlasem.
J: ,,Fakt promiň. Já tě v životě potřebuju, ale jako kamaráda."
P: stoupl si ,,Jo jasně, teď se budu asi omlouvat já. Nedokážu se každý ráno vzbudit a vidět vás dva dole jak se na sebe zamilovaně koukáte a už bych vůbec nevydržel vidět vás jak děláte něco víc. Teď odsud odjedu a nejsem si jistej, jestli už přijedu vůbec domů." zařval na mě. Byl hodně naštvanej. Začla jsem brečet.

Rychle odešel z pokoje a bouchl dveřma

Pohled Pavla:
Nemůžu tomu uvěřit. Proč? Měl jsem strašnej vztek. Vzal jsem si kufr a sešel schody. ,,Co chtěla?" zeptal se mě Radek. To mě naštvalo ještě víc. Nevydržel jsem to a dal mu pěstí. ,,Co ti je?" zeptal se. Nechtěl jsem to udělat, ale v tu chvíli jsem to fakt nezvládal. Dal jsem mu pěstí do obličeje a pak ještě kolenem do břicha. Nevim, co to do mě vjelo. Začla mu téct krev z nosu. Byl na nohách a držel se za břicho. Najednou se svalil na zem. Lekl jsem se a utekl. Rychle jsem nastoupil do auta a odjel.

Pohled Andy:
Brečela jsem v pokoji. Najednou jsem uslyšela ránu. Rychle jsem běžela dolů a uviděla Ráďu, jak nehybně leží na zemi. Přiběhla jsem k němu a trochu s ním zatřásla. Naštěstí se vzbudil. ,,Můžeš vstát?" zeptala jsem se ho. Zkusil to, ale zase se svalil. Zavolala jsem záchranku, ale najednou mi zablbnul signál a nešlo to. Nevěděla jsem, co dělat. ,,Kde tě to bolí?" zeptala jsem se ho. ,,Tady." ukázal si na pravou část břicha. Udělala jsem to první, co mě napadlo. Běžela jsem do mrazáku a vzala mraženou zeleninu. Přiběhla zase k němu a dala mu jí na to. Ještě jsem mu dala kapesník k nosu, ať už mu neteče krev. ,,Už je to lepší?" zeptala jsem se ho a pohladila po zádech. ,,Jo, trochu jo." řekl a zkusil se zvednout. ,,Ne, ještě chvíli lež." Hladila jsem ho po zádech. Chvíli jsme tam byli. ,,Už to asi fakt zkusim." řekl a já jsem přikývla. Pomohla jsem mu a šla s ním do jeho pokoje. Opatrně si lehl a já si k němu sedla. ,,Myslíš, že to je špatný?" zeptala jsem se ho. ,,Ne, bude to dobrý. Už teď to je lepší." odpověděl a usmál se. ,,Promiň. Je to moje chyba. To kvůli mně tě Pavel zmlátil." ,,Jakto?" zeptal se. ,,Já jsem mu řekla, že k tobě chovám city. Je to pravda a ne jentak leda jaký. Jsou silnější, než jsem kdy ke komu cítila a mám pocit, že bez tebe nemůžu žít." řekla jsem. Usmál se. ,,A víš co? Já to cítim úplně stejně a to už od chvíle, kdy jsem tě viděl poprvé. Bylo hodně těžký vás s Pavlem vidět spolu, ale nevzdal jsem to." řekl. Usmála jsem se a začla se naklonila se k němu. Políbila jsem ho. Bylo to úplně jiný než s Pavlem. Lehla jsem si vedle něj. Naštěstí má dvojlůžkovou postel, takže jsme se tam dobře vešli. Chytil mě za ruku a usli jsme.

Co si myslíte o Andy a Radkovi?

Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]Kde žijí příběhy. Začni objevovat