Pohled Pavla:
Probudilo mě prásknutí dveřma. Sedl jsem si a koukl vedle sebe. Andy už tam nebyla. Vzal jsem si telefon a koukl na čas. Bylo půl jedenáctý. Rychle jsem se převlíknul a šel jsem dolů. Všichni už tam seděli a to prásknutí dveřma udělala asi Mary, protože ta tam taky stála ještě v botech. Sedl jsem si ke stolu. ,,Dobré ráno." pozdravila mě Andy a objala zezadu. ,,Dobré." pozdravil jsem jí taky a otočil se, abych jí dal pusu. ,,Ale notaaak, asi si taky budu muset najít holku, protože tohle už mě nebaví." řekl Radek. Andy se zasmála a taky ho šla obejmout. ,,Ooo děkuji, jak hodný člověk toto." řekl zase Radek a otočil se jako já. ,,No, tohle neee." řekl Andy a začla se smát. Mně moc k smíchu nebylo, nevim, jestli to udělal ze srandy nebo opravdu chtěl, aby mu dala pusu. Radek se na mě koukl a řekl: ,,Notak Pájo, to bylo ze srandy, to bych ti nikdy neudělal a vim, že by to ani Andy neudělala." Oddychl jsem si. ,,No dobře a co teda dneska chcete dělat?" zeptal jsem se a otočil na ostatní. ,,Objednal jsem pro nás místa v pizzérii a pak jsem zařídil minigolf, tak doufám, že vám to něhak nevadí." odpověděl Štěpa a všichni jsme radostně souhlasili.Pohled Andy:
Vyšli jsme z domu. S Pájou jsme se chytili za ruce. To stejný udělali i Kuba s Kájou a Štěpa s Mary si radostně povídali. Radek byl zase sám. Bylo mi ho líto. ,,Ráďo, pojď k nám, ty jseš tam tak sám." řekla jsem. On k nám radostně přiběhl, tak jsme si povídali i s ním. Pavel vypadal v pohodě, tak doufám, že mu Radek nevadí. Šli jsme docela dlouho, ale pak jsme tam konečně došli. Sedli jsme si ke stolu na kterým byla cedulka rezervace. S Pájou jsme si objednali jednu pizzu dohromady. Ostatní taky až na Radka, ten si objednal jednu celou velkou pro sebe. Nechápu, jak může tolik jíst, ale přitom být furt tak hubenej. Dojedli jsme a šli na minigolf. Ten byl kousek, takže jsme tam za chvíli byli. Půjčili jsme si hole a míčky. Nikomu to nešlo, takže jsme byli u jedný jamky tak čtvrt hodiny. Když jsme byli u pátý jamky, přišel k nám nějakej kluk asi tak ve stejným věku jako jsme my. ,,Ahoj lásko." řekl a obejmul Káju. Ona ho odstrčila. ,,Co je, ty už mě nemiluješ?" zeptal se udiveně. ,,Co si to dovoluješ?" vyjel na něj Kuba. ,,Co si to dovoluju? Tohle je moje holka!" řekl ten kluk. ,,No, tak to si ji s někým pleteš, protože já už s ní chodim skoro tři měsíce!" řekl Kuba. Ten kluk se zasmál. ,,Tři měsíce jo? Já už s ní chodim přes půl roku!" To už Kuba nevydržel a dal mu pěstí. Kája se k tomu klukovi rozeběhla a začla se ho ptát, jestli je v pohodě atd. Kuba vypadal dost naštvaně a překvapeně. Ten kluk Káju odstrčil. ,,Takže ty jsi za mýma zadama chodila s ním?" zeptal se jí. ,,Já...." řekla Kája a očividně nevěděla, co říct. Ten kluk se rozběhl pryč. Kája hned za ním. Kuby obličej se najednou změnil z rozčilenýho na smutnej. Šla jsem k němu. ,,Jseš v pohodě?" zeptala jsem se ho. On měl slzy v očích. Objala jsem ho. ,,Pamatuješ, jak jsem ti před školou říkala o mým životě a pak jsem začla brečet? Ty jsi mě obejmul a řekl si: Jsem tu pro tebe. Tak teď tady budu pro tebe já, jestli chceš." zašeptala jsem mu. ,,Děkuju." pošeptal zpátky. Ostatní očividně nevěděli, co dělat, protože tam jenom stáli a ani se nepohli. ,,Chceš jet domů nebo to dohrajem?" zeptala jsem se ho. ,,Já budu v pohodě, klidně to dohrajem." řekl a usmál se. Dohráli jsme to a vyhrál Radek. On vždycky všechno vyhraje. Šli jsme zpátky domů. Kuba byl furt hrozně smutnej, tak jsme s Pájou šli s ním. ,,To bude dobrý, nezaslouží si tě." řekl mu Pavel. Kuba přikývl. Když jsme došli domů, Kuba zalezl do svýho pokoje. Štěpa s Mary si sedli na gauč a my jsme s Pajou seděli u stolu. ,,Bude v pohodě?" zeptala jsem se ho. ,,Asi jo, teda doufám, že jo." odpověděl Pavel. ,,Hele, bež za ním. Vy spolu máte takovej vztah, jako já s ním nikdy." řekl mi a já jsem jenom přikývla na souhlas a šla nahoru. Zaklepala jsem na dveře a vešla dovnitř. Kuba seděl na posteli s rukama přes oči. Sedla jsem si k němu. ,,Taky jsem tohle zažila, to víš. Trvalo mi to dlouho, ale Štěpán tu pro mě byl a hrozně moc mi pomohl." řekla jsem a objala ho. ,,Nevadí Pajovi, že tu jseš?" zeptal se mě. ,,Nene, to on mě sem poslal." řekla jsem a Kuba jenom kývnul hlavou. Sedla jsem si dozadu na postel a opřela se o zeď. Kuba si na mě lehl tak, že měl hlavu na mých nohách. Hladila jsem ho po hlavě. On za chvíli usnul. Opatrně jsem ho položila na postel a šla jsem dolů. ,,Tak co?" hned se mě Pája zeptal. ,,ale jo, dobrý, bude v pohodě." Usmál se a objal mě. ,,Ty si nejlepší." řekl a dal mi pusu. Šli jsme si sednout ke Štěpánovi s Mary. Byli jenom na mobilech, závisláci. ,,Hele, vy závisláci, nechcete radši dělat něco jinýho, než furt být na telefonu?" zeptal se jich Pavel. ,,Noo, dobře." řekli naráz. ,,Tak v tom případě si zahrajeme třeba Minecraft ve čtyřech?" nabídl Pája. Všichni jsme souhlasili. Byla to sranda. Postavili jsme si krásnej baráček a s Mary jsme si ochočili asi 10 psů. Hráli jsme asi tak tři hodiny. Pak už jsem musela jet domů. S rodičema jsem byla domluvená na šestou. ,,Tak co auto?" zeptal se mě doma hned táta. ,,Super, děkuju." řekla jsem a šla do pokoje. Okolo osmý mě mamka najednou zavolala dolů. Sešla jsem a ve dveřích stál Kuba. Přiběhla jsem k němu. ,,Hele ty, nemáš náhodou Pavla?" zeptala se mě mamka. ,,Jo mám, Kuba je kamarád a má to teď těžký a Pavel to určitě schválil." odpověděla jsem a koukla se na Kubu. On kývl na souhlas a šli jsme ke mně.
J: Dobrý?
K: Ani ne, vzbudil jsem se a přemýšlel jsem, zme se asi zabiju. Nakonec jsem naštěstí rychle šel do auta a jel za tebou.
J: To je dobře. Víš co? Zůstaň tady přes noc.
K: Hele, to asi ne...
J: To nebyla otázka, bojim se o tebe.
K: No dobře.
Lehli jsme si a povídali o všem možným. Po nějaký době už Kuba zněl a vypadal, že už je v pohodě. Usli jsme tak ve dvanáct.Další část, doufám, že se líbí. Ještě toho mám docela dost v plánu v tomhle příběhu, tak snad se bude líbit.
ČTEŠ
Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]
FanfictionDOKONČENO -Vím, že Bax, Herdyn, Wedry a House nikdy takhle spolu nebydleli a že jim v realitě není tolik, kolik v příběhu, ale chtěla jsem to tak udělat. -Četla jsem hodně fanfikcí a budu se snažit, aby ta moje nebyla moc jako ty ostatní. -Kdyžtak...