Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]

11. Další seznamování

Pátek 5.12.

pohled Andy:
Vzbudila jsem se a zase nestíhám, typická já. Rychle jsem se šla namalovat a učesat si vlasy. Seběhla jsem dolů a vypálila ze dveří. Běžela jsem jak jen to šlo. Dorazila jsem asi o pět minut později. ,,Slečno Horáková, pojďte rovnou se mnou do ředitelny." otočila jsem se a za mnou stála zástupkyně ředitele. Šla ksem za ní, moc jsem nevěděla, o co jde, ale trochu jsem to tušila. Dorazili jsme do ředitelny a ona se posadila. ,,Posaďte se slečno řekla a ukázala ne židli. Sedla jsem si a čekala, co z ní vypadne.
,,Poslední dobou chdíte skoro pořád pozdě, jak je to možné?"
,,No, na mým telefonu už nějak nefunguje budík, takže musim vstávat sama."
,,Nelžete mi, myslíte si, že jsme si s ostatními kantory nevšimli, že vypadáte jinak, že se bavíte s jinými lidmi a že si o hodinách stále povídáte s vaším sousedem? Doporučuju vám se polepšit nebo vás i pana Jakuba čeká kázeňský postich v podobě napomenutí učitele."
,,Proč i Kubu?"
,,Protože on také stále chodí pozdě a povídáte si vy dva, tak mu to prosimvás ve třídě oznamte a už běžte."
Sebrala jsem se a šla do třídy. Sedla jsem si vedle Kuby a on se mě hned zeptal: ,,Kdy jsi byla?" zeptal se mě a já jsem potichu odpověděla: ,,Řeknu ti to o přestávce a teď buď ticho." Divně se na mě podíval a dál si všímal svýho. O přestávce jsem mu to všechno vysvětlila. ,,Cože, už nemsmíme přijít ani jednou pozdě? To mám udělat jak?" ,,No, budeš muset vstávat dřív." odpověděla jsem mu a on jen prokroužil očima. ,,Hele a nechtěla bys u nás zase být přes víkend?" zapřemýšlela jsem. ,,Promiň, ale já nemůžu. Slíbila jsem Mary, že budu u ní." Kuba se smutně podívala sklonil hlavu. Pak ji zase narovnal a usmál se na mě. ,,Tak přijďte obě." já bych souhlasila, ale co Mary. ,,Tak jo, to je dobrej nápad, ale musim se jí zeptat." řekla jsem a odešla za Mary.
,,Víš jak u tebe mám přes víkend spát?"
,,Nic dál neříkej. Určitě zase chceš k tě klukům a víš ty co, běž si."
,,Ne to ne. No vlastně jo, ale já jsem se tě chtěla zeptat, jestli naší přespávačku nepřesuneme k nim, alespoň je poznáš a hlavně Pavla."
,,No, já nevim. U kluků jsem nikdy nepřespávala a mamka mi to asi nedovolí, ale ráda bych."
,,Tak víš co, po škole jí zavoláš a teptáš se jí."
Přikývla a pak zazvonilo. Ve škole to utíkalo hrozně pomalu. Konečně zvoní na konec poslední hodiny. Rychle jsme šli ven. Mary si vzala mobil a zavolala mamce. Chvíli po nás přišel i Kuba a stál tam s náma. Po asi čtvrt hodině to konečně Mary típla. ,,Tak já můžu," řekla radostně a my jsme zajásali. Potom jsme se rozešli domů. Doma jsem se zeptala mamky já a ta samozřejmě taky souhlasila. Zase mě začla poučovat, ale já jsem odběhla se sbalit do pokoje. Pak jsem vyšla z pokoje, rozloučila se s mamkou a vyrazila jsem na cestu. Máme se s Mary potkat v parku. Došla jsem tam, ale Mary nikde, tak jsem si sedla na lavičku a čekala na ní. Přišla asi až 10 minut pozdě. Omluvila se mi za zpoždění a vyrazili jsme ke klukům. Zazvonila jsem a otevřel Radek. ,,Ahoj Andy!" pozdravil mě a objal. Při tom si všiml Mary. ,,A kdo je tohle?" řekl milým hlasem. ,,To je moje kamarádka Mary. Kuba vám o ní neříkal?" ,,Nooo, možná. Já ho totiž moc neposlouchám." řekl a já jsem se zasmála. Šli jsme dovnitř. U stolu seděl Kuba. ,,Čau Kubo." pozdravila jsem ho a objala ze zadu. ,,Čau Andy a taky ahoj Mary." pozdravil i on nás. ,,Jo, promiň, my jsme se ještě nepředstavili, já jsem Radek." řekl a podal Mary ruku. ,,Já jsem Mary." odpověděla a stiskla Radkovi ruku. ,,Andyyyy." zařval někdo ze schodů. Byl to Pavel. ,,Ahoooj Pájo." pozdravila jsem ho a běžela k němu. Skočila jsem na něj a chytla se ho okolo krku nohama jsem ho objala. On mě chytl za stehna a dali jsme si pusu. ,,Moc jsi mi chyběla." pošeptal mi do ucha. ,,Ani nevíš, jak moc ty si chyběl mně." Seskočila jsem z něj a představila mu Mary. ,,Pavle, tohle je Mary, moje nejlepší kamarádka. Mary, tohle je Pavel, můj nejlepší přítel." Podali si ruce a já jsem se rozhlídla. ,,Kde je Štěpán?" zeptala jsem se. ,,Asi natáčí." odpověděl Kuba. Řekla jsem si, jestli on dělá i něco jinýho než natáčení. No nevadí.
J: ,,Kde budeme spát?"
P: ,,Doufal jsem, že ty budeš spát u mě a Mary necháme u Štěpána. Určitě se zase obětuje."
J: ,,No, já nevim. Přecejenom ona vás moc nezná a už má spát sama v pokoji někoho z vás?"
P: ,,Dobře, tak první noc budeš spát s Mary a druhou budeš spát u mě. Je to tak v pohodě?"
J: ,,Na mě nekoukej, zeptej se radši Mary."
M: ,,Asi souhlasim, ale možná si to po sobotě rozmyslim a budu chtít spát s Andy, takže nic neslibuju."
Tak nějak jsme souhlasili a rozhodli jsme se, že Mary naučíme hrát Mario Kart. Sice jí to nešlo tak dobře jak mně, ale i tak čas od času někoho z nás porazila. Když jsme hráli už asi tak hodinu přišel i Štěpán. Mary si očividně nevšiml. Pozdravil mě a obejmul. Šel si sednout na gauč. Nechápu, jak si jí ještě nemohl všimnout, vždyť si sedl přímo vedle ní. Asi po dvou minutách co tam seděl se konečně kouknul na Mary. ,,Ehmm, Ahoj, kdo jseš?" řekl a koukl se na ní a pak na nás. ,,Já jsem Mary. Jsem nejlepší kamarádka Andy." Štěpa nic neříkal. Nějak se zasekl. Furt se díval jenom na ní. ,,Halo?" řekla Mary. ,,Jo, promiň, já jsem Štěpán." podali si ruku a usmáli se na sebe. Po seznámení jsme pak dál hráli. Samozřejmě, že Ráďa zase vyhrával. Poslední byl Štěpán. Dokonce i Mary ho porážela. Hráli jsme asi do šesti a pak jsme si šli odnést tašky nahoru. Mary se rozhlídla po Štěpanovo pokoji. ,,Wow, to je obrovskej pokoj a ty kamery." řekla užaslím hlasem. Já jsem se jenom usmála a šli jsme dolů. V televizi byl puštěnej Netflix. ,,Tak, co si pustíme?" zeptal se nás Kuba. Obě dvě jsme naráz vykřikli: ,,Twilight!!" Ano, obě dvě jsme totální blázni do Twilightu. Sedla jsem si k Pájovi. Ten mi dal ruku okolo ramen a já se k němu přitulila. Koukli jsme se na dva díly a šli jsme spát. V posteli jsme si ještě s Mary povídali.
M: ,,Neřekla si mi, že ti kluci jsou takový sexouši."
J: ,,Chtěla jsem tě nechat překvapit."
M: ,,Tak to dík a co ty a Pavel, už jste to spolu dělali?"
J: ,,Nee, ještě ne. Vždyť jsme spolu teprve tři měsíce."
M: ,,Tři měsíce! Tak to už by to normální páry měly tak dva měsíce za sebou."
J: ,,My ne. My nepatříme mezi 'normální' páry. Chceme si dát na čas a taky...."
M: ,,Taky co?"
J: ,,Taky se toho trochu bojim."
M: ,,Hele, neboj se, je to úplně v pohodě. Sice jsem to já osobně ještě nedělala, ale slyšim svoji sestru, jak si volá s kamarádkama, takže tak plus mínus vim, co se při tom děja."
J: ,,Fuuj, já slyšet svýho bratra o tom mluvi, tak mi bude špatně jak nikdy."
Po tom jsme si ještě chvíli povídali a pak šli spát.

Okey, jedenáctá část. Další část už bude snad zajímavější ;)