Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]

21. Smrt

Pohled Kuby:
S Kubou jsme od Honzi vyrazili brzy ráno. Domů jsme přijeli tak v devět. Radek asi ještě vzhůru nebyl. Šel jsem do pokoje. Otevřel jsem dveře a......Proč u mě spí Ráďa?! Šel jsem ho vzbudit. ,,Co děláš u mě?" zeptal jsem se ho. ,,Co? Kdo?" zamumlal ještě v polospánku. Zatřásl jsem s ním. ,,Háló, proč nejsi u sebe?" řekl jsem už trochu víc nahlas. ,,Neřvi na mě. Teď běž dolů a já ti to řeknu dole." řekl naštvaně a já jsem odešel dolů. Radek přišel tak za 10 minut. Sedli jsme si i se Štěpánem ke stolu. Potom, co nám to odvyprávěl jsem se rychle zvedl a šel za ní. Potichu jsem otevřel a uviděl Andy s Lucasem jak spí. Potichu jsem zase zavřel a šel zpátky dolů. ,,Ví o tom Pavel?" zeptal jsem se. ,,Nezvedá mi telefon." odpověděl. Šel jsem si vzít něco k jídlu, protože jsme nic nejedli. Asi po půl hodině k nám přišli Lucas S Andy. ,,Co děláš? Víš, že máš ležet." řekl Radek mírně naštvaně. ,,Jo, ale už mi je o moc líp." řekla Andy naopak šťastně. Na to se Ráďa zvednul a vedl ji do pokoje, ale najednou někdo zazvonil. Zastavili se a šli zase dolů. Štěpán šel otevřít dveře. Venku stáli dva policisti. Pustil je dál. ,,Máme zprávy o vašich rodičích." řekl jeden z nich. ,,Zřejmě nebyli tak hodní a laskaví, protože nám na policejní stanici někdo volal a říkal ať mu vrátíme 500.000, které prý tvoji rodiče dlužili nebo zemřou." dopověděl to. Hned potom se Andy svalila na zem a začla brečet.

Pohled Andy:
Jak to dořekl nezvládla jsem to. Svalila jsem se na zem. Ráďa se ke mně hned sehnul a objal mě. Cítila jsem se s ním líp. ,,Naštěstí jsme podle toho telefonátu zjistili, kde asi je, takže se to tam chystáme prohlédnout." řekl k tomu. Zvedla jsem se. Cítila jsem zase naději. ,,Akci uděláme dnes večer. Hned potom k vám zajdeme s výsledkem." řekl ten druhý. Usmála jsem se. Pak odešli. Radek mě zase táhnul nahoru do pokoje. Lehla jsem si. Ráďa se spokojeně usmál a chystal se odejít. ,,Počkej!" křikla jsem na něj. Otočil se. ,,Zůstaneš tu prosím se mnou? Někoho teď fakt potřebuju." řekla jsem trochu smutně. Přišel ke mně a lehl si vedle mě. ,,Hele, ať už se stane cokoliv, ty to zvládneš. Všichni jsme tu pro tebe a i pro Lucase. Samozřejmě doufám, že budou vaši v pohodě, ale kdyby se tak náhodou nestalo, tak neudělej hlavně žádnou blbost. Víš co tím myslim." zašeptal. Přikývla jsem na souhlas a přitiskla se k němu. ,,Moc pro mě znamená, že tu jseš se mnou." zašeptala jsem já a pomalu usínala.

22:34

Pohled Radka:
Po tom, co Andy usla jsem se opatrně vydal zase dolů a tam jsem tak nějak zůstal až do teď. Přemýšlel jsem a jelikož Štěpa s Kubou šli taky spát a Lucas šel za Andy, tak mi to šlo dobře, protože mě nikdo nevyrušoval. Přemýšlel jsem o tom, co se stalo za tu dobu co znám Andy. Celou tu dobu je mi nějak divně a i divný věci dělám. Například to, že se nebavim a ani nechci bavit s nějakou jinou holkou než je právě Andy. Předtím jsem se bavil s tolika holkama, že to snad ani nespočítám. Něco je se mnou špatně a já nevim co. Každopádně mě z hlubokého myšlení vytrhl zvuk zvonku od dveří. Šel jsem otevřít. Byl to jeden z těch poldů z rána. ,,Dobrý den. Mám pro vás ty výsledky." řekl. Pozval jsem ho domů a řekl, že všichni asi spí ať to řekne jenom mě a já to pak ostatním řeknu. Souhlasil a začal. ,,Všechno běželo podle plánů, ale bohužel, když jsme dorazili na místo nikdo tam nebyl zůstal tam jenom tento papírek: Mysleli jste si, že jsem úplně blbej? Zjistíte si místo, kde jsem a prostě mě přepadnete? Ne. Já jsem vždy o krok napřed a tohle jste dělat neměli. Ptáte se, jak jsem to zjistil? No, všichni z vás nejsou na vaší straně a už mě to nebaví. Nechte si ty peníze. Mně stačí, když budou trpět a proto jsem byl tak hodnej a pustil jsem je, ale ne tak docela. Jsou přivázáni ke stromu na kraji lesa u toho dětského hřiště kam nikdo nechodí. Adresa je ***** a taky nenechal jsem je tam v nejlepším stavu. Tak trochu jsem je říznul, aby vykrváceli tak plus mínus do hodiny, takže si pospěšte tik ťak čas běží.
Hned jsme tam vyrazili. Byli přivázáni ke stromu a na rukou měli řezné rány. Oba dva byli v bezvědomí. Převezli jsme je do nemocnice. Ještě nevíme, jestli to přežijí, ale ztratili spoustu krve." Jak to dořekl dal jsem si hlavu do dlaní. Nevim, jestli tohle Andy zvládne, ale i tak bych jí to měl říct a zavést ji za nima do nemocnice. Ten polda pak odešel. Chtějí najít toho, kdo to udělal a já jsem šel za Andy s Lucasem. Vzbudil jsem je a všechno jim řekl. Oba dva vypadali hrozně vystrašeně. Nasedli jsme do auta a vyjeli. Vešli jsme do nemocnice. Zeptali jsme se jedný sestřičky, jestli neví, kde jsou. Naštěstí věděla a někam nás zavedla a řekla, že nám někoho zavolá. Po chvíli přišel jakýsi doktor. ,,Vy jste děti manželů Horákových?" zeptal se. Andy s Lucasem přikývli. ,,Dobrá. Vaše rodiče se nyní snažíme stabilizovat. Však té ztracené krve bylo opravdu hodně. Bude štěstí, jestli to přežijou." řekl a hned potom odešel. Lucas začal brečet. Andy ho rychle obejmula. Taky měla slzy v očích. Sedli jsme si tam na lavičku a čekali na výsledky. Andy mě chytila za ruku. Taky jsem jí chytl a druhou rukou pohladil po tváři. ,,Budou vpořádku. Přežijou to. Neboj." řekl jsem a objal ji. Pak přišel znovu ten doktor. ,,Takže, vaše matka to přežije, ale otec, ten už bohužel zemřel. Nepodařilo se nám ho zachránit. Je nám líto vaší ztráty." řekl a opět odešel. ,,Ne, ne, ne to nemůže být pravda. Táta nemůže umřít." řekla Andy. Viděl jsem, jak pomalu padá k zemi. Chytl jsem jí a objal. ,,Dobrý. Zvládneme to. Společně to zvládneme." řekl jsem jí a koukl na Lucase. Jenom tam seděl na lavičce a koukal do zdi.

Touhle částí skončilo to krátké drama s rodiči. Popravdě nevim, kolik ještě bude dílů, ale tipuju to tak do těch třiceti. Možná přesně 30 co já vim.