36. Nečekaná zpráva

111 5 0
                                    

Pohled Radka:
Probudil jsem se a koukl vede sebe. Andy už tam nebyla. Vstal jsem a šel dolů se kouknout, jestli není tam. Nebyla ani dole, tak jsem šel zpátky do pokoje. Otevřel jsem dveře a ona ležela na posteli. ,,Kde jsi byla?" zeptal jsem se jí a lehl si k ní. ,,Udělalo se mi nějak špatně, tak jsem šla do koupelny." odpověděla. Já jsem jí vzal za ruku a koukl se na ní. ,,Už jseš v pohodě?" zeptal jsem se starostlivě. ,,Jojo, už to je dobrý." odpověděla a usmála se. ,,No jak myslíš. Jdeme dolů se nasnídat? Už mám hlad." řekl jsem a vstal. Andy vstala taky a šli jsme dolů. ,,Sedni si. Já to udělám." řekl jsem a posadil jí na židli. Nejdřív jsem uvařil čaj a dal ho na stůl. Pak jsem vzal rohlíky a namazal je nutellou. ,,Tak tady to je." řekl jsem a položil to před ní. Taky jsem si sedl a jedli jsme. Už jsme to měli skoro snězený, ale Andy najednou rychle vstala a odběhla na záchod. Hned jsem běžel za ní. Zase jí bylo špatně. ,,Hele, to není normální. Ještě jednou a vezu tě k doktorovi." řekl jsem jí. ,,To nemusíš." řekla a vstala. ,,To teda musim. Co když máš třeba otravu jídlem?" zeptal jsem se starostlivě. ,,Tak to bys jí měl i ty." odpověděla. Zamyslel jsem se. ,,To asi jo, ale i tak." řekl jsem. ,,Jestli tě udělá happy tak ok." řekla a odešla. Šel jsem za ní. Sedli jsme si do obýváku na gauč a já jsem zapl televizi. Zrovna dávali Simpsonovi, tak jsme si je zapli. Koukli jsme se na dva díly a pak se Andy zase zvedla a běžela na záchod. Běžel jsem za ní. ,,Tak jedeme." řekl jsem a šel pro klíčky, mobil a peněženku do pokoje. Když jsem se vrátil, Andy už stála u dveří. ,,Jsem rád, že neodporuješ." řekl jsem a usmál se. ,,Bylo by to k ničemu, tak proč se namáhat." řekla a taky se usmála. Nasedli jsme do auta a vyjeli jsme. Dorazili jsme k nemocnici, kde to už moc dobře známe. Vešli jsme dovnitř a zase jsme se zeptali na recepci. Ta paní nám zase poradila cestu a my jsme tam šli. Sedli jsme si na lavičku před těma dveřma. Asi po čtvrt hodině z nich vyšla doktorka. ,,Dobrý den, jdete ke mně?" zeptala se. Přikývli jsme a ona nás pozvala dovnitř. Sedli jsme si a ona se začla ptát na otázky.
D: ,,Tak, proč tady jste?"
J: ,,Tady Andy zvrací asi tak po čtvrt hodinách, tak jsem jí sem radši vzal."
D: ,,To je dobře, tak se na to podíváme. Položte se sem."
Andy si tam lehla a doktorka jí prohlídla. ,,No, tak to je jasný. Gratuluju!" řekla. My jsme se na ní jenom nechápavě podívali. Ona se koukla na nás. ,,Gratuluju jste těhotná!" řekla a usmála se na Andy. My jsme se na sebe jenom vyděšeně podívali. Andy si sedla. ,,A víte to určitě?" zeptala se doktorky. ,,Ano, vím. Lidi jako vy sem chodí třikrát denně, takže už v tom mám docela praxi." odpověděla. ,,Aha, tak děkujeme." řekla Andy a furt se dívala hrozně vyděšeně. ,,Hele, sedněte si tady ještě oba dva." řekla. My jsme si sedli a ona naproti nám.
D: ,,Podle toho, jak se tváříte a kolik vám je to asi vypadá, že jste asi ještě dítě nechtěli. Je to tak?"
A: ,,No úplně ještě ne no."
D: ,,Dobře. Jenom vám chci říct, že vy vypadáte, jako silnej pár, tak vám silně doporučuju si to dítě nechat."
A: ,,Ale mně je teprve osmnáct."
D: ,,Podívejte se na mě. Vy jste přesně takovej pár, kterej věřim, že se o to dobře postará. Jak vidim, tak velmi starostlivý přítel a velmi milá a silná přítelkyně. Opravdu vás klidně budu i prosit abyste si to dítě nechali a to jsem ještě nikdy neudělala."
Podívali jsme se s Andy na sebe.
J: ,,Necháme si ho."
D: ,,Dobré rozhodnutí. Přeju vám hodně štěstí a nashledanou."
A+R: ,,Nashledanou."
Vyšli jsme a šli do auta jako bez duše. Přemýšlel jsem, jak to teď bude. Myšlenky se mi honily v hlavě jak nikdy. Až v autě ze mě něco vypadlo. ,,Spolu to zvládneme." ,,Jo snad jo, ale co rodiče a ostatní? Vždyť ví asi jenom dva dny, že jsme spolu a teď, že už jsem těhotná?" řekla Andy. ,,Nemáme na výběr. Musíme jim to říct." řekl jsem. ,,A asi teda pojedeme už domů co?" zeptal jsem se. ,,Asi jo no." odpověděla. Po zbytek cesty už jsme nepromluvili. U chaty jsem vystoupil jenom já a došel pro všechny věci a jeli jsme domů k nám. ,,Tak já bych to asi řekla nejdřív klukům, co ty na to?" zeptala se mě v autě. Usmál jsem se, protože vim, že si na začátek vybírá to nejmenší zlo. ,,Jo to je dobrej nápad." odpověděl jsem. Dojeli jsme zpátky domů. Vzal jsem věci z kufru a šli jsme dovnitř. ,,Ahoj!" zařval jsem do baráku. ,,Čau, jste tady nějak brzo ne?" ozval se Štěpán, když scházel dolů po schodech. ,,Jakože docela jo no. Je tady i Kuba? Chtěli bysme vám něco říct." řekl jsem. Štěpa se na mě divně podíval a sedl si. ,,Jop, já jsem tady a co nám to chcete říct?" zeptal se Kuba a sešel ze schodů. ,,Takže. Je to docela novinka, která nám změní celej život. No k věci. Andy je.......těhotná." Když jsem to dořekl, tak oba dva na nás vytřeštily oči. ,,Co, co že je?" ,,Myslíš to vážně?" ,,Co budete dělat?" ,,Necháte si ho?" přeříkávali se zmateně. ,,Uklidněte se. Ano, je to pravda. Úplně nevim, co budeme dělat a chtěla bych si ho nechat." řekla Andy. Kluci ztichli.
Celej den jsme si všichni tak nějak povídali. Když už byl večer, Andy šla brzy spát a já jsem tam zůstal se Štěpánem a Kubou. ,,Co s tím budeš dělat? Nemůžeš být táta na dálku ne?" zeptal se Štěpán. Nad tím jsem se zamyslel. Má pravdu. Na dálku moc táta být nemůžu. Možná se jí zeptám, jestli se nastěhuje k nám. Ne to ne. To je blbý tady bydlet i s klukama. ,,Hele, víte o nějakým větším bytě nebo tak něco tady ve městě na prodej?" zeptal jsem se. ,, Asi by se něco našlo. Takže to už tady budeme bydlet jenom my dva?" zeptal se Kuba. ,,Jo no. To bude vypadat, jakobysme byli gayové. To ne." řekl Štěpa. Nad tím jsem se musel pousmát. ,,Já mám nejlepší nápad. My se se Štěpánem někam odstěhujem. Stejně nám to tady moc nevyhovuje. Jsme daleko ode všech a necháme vám tenhle dům. Co ty na to?" nabídl Kuba. ,,To ne, nemůžu vás vystěhovat z domu." řekl jsem na to. ,,Mně to přijde taky fajn, ale já se nastěhuju blízko kvůli vám a hlavně Mary a teď už jdu asi spát." řekl Štěpán a odešel. ,,Hele kámo, fakt to nemusíte dělat." řekl jsem Kubovi. ,,O nás se nestarej. My jsme tady svojí přítelkyni těhotnou neudělali, takže my se se Štěpánem odstěhujem a tečka. Taky jdu spát. Dobrou." řekl a taky odešel. Já jsem šel pak hned za ním ke mně do pokoje. Lehl jsem si vedle Andy a usnul.

Ještě v žádný ff jsem takovejhle skoro konec příběhu neviděla, takže doufám, že je to dobrej nápad a taky se omlouvám za neaktivitu.

Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]Kde žijí příběhy. Začni objevovat