Po třech měsících 28.6.
Pohled Andy:
Je to tady, poslední školní den. Ráno jsem se probudila, převlíkla, upraviavila a vyšla do školy. Popravdě od tý doby, co umřel táta to je u nás takový prázdný. Máma už je sice zdravá, ale bez něj to je nezvyk. Chybí mi to jeho vysedávání na gauči u televize. Chybí mi, jak na nás křičel, když jsme mu chtěli přepnou hokej. Chybí mi ty jeho vtípky, co nebyly vůbec vtipný. Prostě mi chybí úplně celej. Šla jsem se skloněnou hlavou a trocha slzami v očích, ale najednou mě někdo za mnou pozdravil. Otočila jsem se. Byl to Patrik. Spolu jsme došli až ke škole, kde jsme si sedli do lavic a po chvíli přišla učitelka s vysvědčením. Na začátku nám říkala, jak moc si s náma ten rok užila a jak jsme skvělí. Pak začla rozdávat. Volala si různá jméno k ní dopředu třídy. Moje jméno Bylo až jedním z posledních. ,,Jako další tady máme slečnu Andy Horákovou, která prospěla s vyznamenáním." řekla a já jsem vstala, potřásla si s ní rukou a zase si sedla. Když už byl konečně konec vyučování, tak jsem vyšla před školu. ,,Počkej! Nechtěla bys někdy udělat to přespáčko u mě na trampolíně? Třeba i s Patrikem." ozvala se za mnou Mary. ,,Ale jo, ráda. To je super nápad, tak se dohodneme příští týden jo?" odpověděla jsem. ,,Jasně, tak ahoj!" řekla a odešla domů. Před školou na mě už čekal Pája. Došla jsem k němu, dala mu pusu a šli jsme do auta. Dneska odpoledne budu u kluků, protože je fakt strašný vedro a asi si půjdeme zaplavat do bazénu. ,,Hele, mám na tebe takovou otázku." řekl v autě Pája. ,,Dobře a jaká to je otázka?" ,,Nechtěla bys s náma jet od neděle na chatu?" zeptal se mě. ,,Noo, jako jo, jenom jsem slíbila Mary a Patrikovi, že s nima budu přespávat na trampolíně." odpověděla jsem. ,,Nemůžete to odložit? Máte na to celý léto." řekl a já hned odpověděla: ,,To máš pravdu. Pojedu a ráda."
Dorazili jsme k nim. Pája zaparkoval a já šla dovnitř. Pozdravila jsem se s klukama a sedla si ke stolu. ,,Tak co, jak je?" zeptal se mě Ráďa. ,,Docela dobře. Prospěla jsem s vyznamenáním, takže super." ,,Tak to jo a ptal se tě už Pavel na tu chatu?" zeptal se mě. ,,Jojo a ano, pojedu s váma." ostatní zajásali. ,,Tak to musíme oslavit. I tu chatu a i to vysvědčení." řekl, vstal a přehodil mě přes rameno. Snažila jsem se nějak dostat dolů, ale nešlo to. Došel a ž k bazénu a hodil mě tam. Po tom, co jsem se vynořila jsem na něj cákla vodu. ,,No tak to ne!" řekl, sundal si tričko a taky skočil do vody. Začal na mě taky cákat vodu. Udělali jsme takovou vodní bitvu, při který jsme snad polovinu bazénu vycákali ven. Jakmile jsme si už dali mír, tak jsme se koukli, kde jsou ostatní. ,,No konočně tam můžeme jít i my." řekl Kuba a skočil za náma. Štěpa hned za ním. ,,Kde je Pája?" zeptala jsem se. ,,Šel se převlíknout." odpověděl mi Štěpán. ,,Mám skvělej nápad," začal Kuba ,,co kdybysme udělali kohoutí zápasy. ,,Dobrej nápad, ale jsem s Andy. Nikoho z vás nést nechci." řekl Ráďa a já jsem se zasmála. Kluci moc šťastně nevypadali, ale nakonec souhlasili. Rozhodli se, že si Štěpán veleze na Kubu, protože je asi o hlavu nižší. Mezitím, co se Štěpán drápal na Kubovi ramena my jsme s Ráďou měli záchvaty smíchu, ale přešlo nás to, když přišla řada na nás. Naštěstí my jsme to vymysleli chytře a to tak, že se Radek potopil a já jsem mu sedla na ramena. Začli jsme odpočítávat. 3...2....1.....téééď! Vykřikli jsme všichni a šli do sebe. Zezačátku to vypadalo, že my prohrajem, ale nakonec jsem udělala mistrovský chvat a shodila jsem Štěpu dolů. Opatrně jsem slezla i já a s Ráďou jsme si plácli. ,,No jo no, nikdo nás neporazí, protože jsme ten nejlepší tým." řekl a dal ruku okolo mých ramen. ,,Ale ale, co se to tu děje a proč má mistr Radoslav ruku okolo mé slečny." ozval se pobaveně Pavel ze dveří na zahradu. Rozběhl se a skočil k nám schválně tak, aby nás to všechny pocákalo. ,,Musels?" zeptala jsem se ho pobaveně, když se vynořil z vody. ,,Hmmmm jo, musel." odpověděl a všichni jsme se zasmáli. Pak jsme blbli ve vodě a to dost dlouho. Když už jsme byli všichni úplně vyčerpaní, tak jsme vylezli z bazénu a šli dovnitř. Bylo asi 5 hodin. Šla jsem se nahoru převlíknout do suchýho oblečení. Najednou někdo otevřel dveře. Byl to Pája. ,,Čau, co tu děláš?" zeptala jsem se ho. ,,Přišel jsem se tě na něco zeptat." řekl a sedl si na postel. Sedla jsem si k němu.
J: Tak na co jsi se chtěl zeptat?
P: V poslední době jsem tady moc nebyl. Za to se omlouvám a chtěl bych se tě zeptat, jestli se tady nic nestalo. Myslim jakože ohledně našeho vztahu.
J: Ne, jasně že ne. Jak jsi na takovou otázku přišel?
P: To je jedno, hlavně, že se nic nestalo, já ti věřim.
J: Ne, řekni mi to.
P: Prostě jsem vás teď viděl tebe a Ráďu jak on se na tebe furt dívá a....
J: Ať se klidně dívá, ale já miluju tebe.
Odpověděla jsem. On se usmál a objal mě. Pak jsme šli zase dolů a hádejte co, kluci už na televizi zapínali nějakej film. ,,Si nějak ujíždíte na těch filmech ne?" řekla jsem pobaveně a sedla si na gauč. Vedle mě si sedl Pája a po chvíli i Ráďa. Štěpa to pustil a my se začli dívat. Já jsem to popravdě ani moc nevnímala, protože jsem hodně přemýšlela. Postupně mi docházelo, že něco cítim i k Radkovi, ale je to jiný než u Pavla. Nevim v čem, ale je. Přece jenom Pája teď furt někam jezdí a skoro ho nevidim a Ráďa tu pro mě byl v tom nejhorším co se mi kdy v životě stalo a za to jsem mu opravdu vděčná. Nenápadně jsem se na něj koukla. Je i docela hezkej, ale zase nechci, aby Pavel zmizel z mýho života. Mám ho ráda a bojim se, že by to neunesl. Každopádně jsem pak už radši přestala přemýšlet a radši se dívala na film. Když jsme to dokoukali, já jsem si vzala svoje mokrý oblečení a šla si sednout k Pájovi do auta. Odvezl mě domů. ,,Ahoj, miluju tě a v neděli si pro tebe ve tři přijedu!" řekl a já jsem se na něj ještě ze dveří otočila. ,,Já tebe taky a už se těšim." řekla jsem a vešla dovnitř.Chtěla bych říct jenom něco pro ty, kteří si čekají na novou část a přečtou si jí (jestli tady někdo takovej je). Další části asi nebudu vydávat moc často, protože toho máme teď hrozně moc do školy. Omlouvám se a hezký den ;)
ČTEŠ
Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]
FanfictionDOKONČENO -Vím, že Bax, Herdyn, Wedry a House nikdy takhle spolu nebydleli a že jim v realitě není tolik, kolik v příběhu, ale chtěla jsem to tak udělat. -Četla jsem hodně fanfikcí a budu se snažit, aby ta moje nebyla moc jako ty ostatní. -Kdyžtak...