Já a 4 YouTubeři...[House, Wedry, Baxtrix, Herdyn]

24. Tajemné dveře

Neděle

Pohled Radka:
Vzbudil jsem se docela brzy. Převlíkl jsem se a sešel dolu. Na stole ležel nějakej papírek. Bylo na něm napsaný: Musel jsem ještě někam zajet. Ať už jseš kdokoliv, mohl bys prosím ve tři vyzvednout Andy u ní před domem? Děkuju Pavel. Jakože docela by mě zajímalo, kam jel tentokrát. Bojim se, že Andy podvádí, ale asi ne, to by neudělal. Každopádně jsem si udělal snídani a rychle šel zase k sobě rychle dostříhat video. Stříhal jsem a čas utíkal. Kouknul jsem se na hodiny. Sakra, už jsou tři! Rychle jsem vystřelil z pokoje a nasedl do auta. Když jsem k ní dojel, tak už stála venku. Vystoupil jsem a šel k ní. ,,Ahoj, promiň, že jedu pozdě." omluvil jsem se. ,,To je dobrý a proč nepřijel Pája?" zeptala se.
,,On zase někam odjel a nestihl to pro tebe, tak jsem tady já." odpověděl jsem. Ona jenom kejvla hlavou. ,,Ukaž, vezmu ti kufr." řekl jsem a vzal si ho od ní. Poděkovala a sedla si do auta. Já jsem zatím dal kufr do auta a vyrazili jsme zpátky k nám.
Vylezli jsme z auta a šli dovnitř. Pája už tam byl. ,,Ahoj." pozdravil a objal jí. ,,Ahoj. Kde jsi byl?" zeptala se ho. ,,Nooo byl jsem uhhh.....To ti úplně říct nemůžu, ale neboj se, za nikým jsem nebyl." odpověděl. Bylo vidět, že mu Andy moc nevěří, ale už pak nic neříkala. Nastalo takový to trapný ticho, který naštěstí přerušil Štěpán, kterej scházel dolů po schodech. ,,Čau, já jsem ready, můžeme vyrazit? Kuba už jde hned za mnou a je taky ready." řekl a došel k nám. ,,Jo, jasně, jenom si taky doběhnu pro kufr." řekl Pavel a odběhl pryč. ,,Já už mám kufr v autě." řekl jsem. ,,Ahaaa, takže ty jedeš s Pájou a Andy?" zeptal se Štěpa. ,,Jo, teda, jestli to nevadí." odpověděl jsem a koukl se na Andy. ,,Ne, nevadí. Budu ráda." řekla a Štěpa s Kubou odešli. Hned potom, co odešli se ze schodů valil Pája s kufrem. ,,Tak jdeme do auta." řekl a vydali jsme se k autu. Nasedli jsme. Pavel zapl navigaci a vyjeli jsme. ,,A čí to je vlastně chata nebo jste jenom objednali pokoje?" ozvala se Andy. ,,Je to chata mých rodičů a jelikož oni tam nikdy nejezdí, tak to tam pronajímají jako chatu ostatním lidem, ale vždy jenom na týden, takže tam je čisto a nikdo se o to ani nemusí starat." odpověděl jsem a koukl na ní. ,,Takže to je velká chata?" zeptala se. ,,Uvidíš, za 7 minut tam budeme." řekl za mě Pavel a pak už nikdo nepromluvil.

Pohled Andy:
Jeli jsme po nějaký selnici. Okolo byly pole a pak jsme vjeli do lesa. Chvíli jsme tím lesem jeli a potom Pája zatočil na nějakou lesní cestu. Po tý jsme jeli asi tak 5 minut a pak jsem jí uviděla. Nádherná obrovská dřevěná budova s krásnou zahradou, bazénem a dokonce i výřivkou. Čekal jsem všechno, ale tohle ne. ,,Wau." vypadlo ze mě. Kluci se zasmáli a zaparkovali jsme. Vystoupila jsem z auta. ,,Vezmu ti kufr." řekl Pája a odešel dovnitř. Já jsem tam jenom stála a koukala se okolo. ,,Hrozně dlouho jsem tady nebyl, ale miluju to tady." řekl a já se otočila na něj. ,,Sice jsem tady asi tak minutu, ale už to tady taky miluju a kde to vůbec tvoji rodiče vzali?" zeptala jsem se. ,,Tahle chatka se v naší rodině dědí po generace, takže jednoho dne bude patřit i mě." odpověděl a já jsem jenom nevěřícně koukla zpátky na tu chatu. ,,Tak jdeme dovnitř?" zeptal se. Kývla jsem na souhlas a vešli jsme. Zevnitř byla sned ještě hezčí než z venku. Uprostřed byl velkej krb a vedle něj dvoje schody zřejmě do pokojů, protože po jednich scházel Pavel. ,,Tak tady prověď Andy a já si jdu zatím odnést kufr." řekl mu Radek a odešel. Pája mě chytil za ruku a vlekl mě do nějakých dveří vpravo. Vešli jsme a tam byla nádherná velká kuchyň. Bylo tam úplně všechno. Jenom jídlo jsme si museli dovézt my. Prošli jsme kuchyní a v další místnosti bylo 5 stolů. Jeden velkej a čtyři menší pro dva lidi. Nestačila jsem se divit. Prošli jsme zpátky kuchyní a šli do těch dveří vlevo. Ještě než jsme tam došli Pavel řekl: ,,Tohle ne ta nejlepší místnost ze všech." Vešli jsme a bylo tam minikino. Naproti od nás vyselo plátno a byly tam sedadla jako v normální kině. Vepředu byl projektor a fleshka asi s filmama. ,,Tady jsme vždycky trávili nejvíc času. Na tu fleshku jsme stáhli třeby tak 100 filmů a ještě dvě jsou u Radka." řekl a já jsem tam jenom stála a rozhlížela se. Nic lepšího jsem neviděla. ,,A co je za tamtěma dveřma?" zeptala jsem se a ukázala na dveře vedle plátna. ,,To nikdo neví. Dokonce ani Ráďa. Klíč od toho maj totiž jenom jeho rodiče a ty mu ho daj až mu bude 25 a s ním i celou tuhle chatu." řekl a já jsem se na něj podívala. ,,Až mu bude 25? Tak brzy? Vždyť to je za 3 roky!" řekla jsem a Pája jenom pokrčil rameny. Nakonec jsme šli do našeho pokoje. Ten byl taky nádhernej s velkou manželskou postelí, televizí a skříní. Měl i svojí vlastní koupelnu se sprchou i vanou. Neuvěřitelný, fakt by mě zajímalo, kolik tohle všechno musí stát a myslim si, že to nebude úplně málo.
Šli jsme zase zpátky dolů. Nachodbě jsme potkali i Štěpu, Kubu a Radka. ,,A kde vlastně bydlíte vy?" zeptala jsem se jich. ,,Já bydlim se Štěpánem." řekl Kuba a já se koukla na Ráďu. ,,Já a rodiče máme vlastní pokoje, takže já bydlim tam." řekl a já jsem se ho musela zeptat na ty Tajemný dveře. ,,A co si myslíš, že je za těma dveřma u kina?" ,,Netušim, ale jsem hrozně zvědavej, co to bude a ještě je tady jedna věc, kterou jsem vám jaksi neřekl. To co je za těma dveřma prej můžu vědět jenom já a moje budoucí manželka, teda pokud jí budu věřit." řekl a všichni najednou nahodili smutný výrazy. ,,Kámo, děláš si srandu? To myslíš vážně?" řekl Štěpa. ,,Ale svým nejlepším kamarádům to řekneš ne?" zeptal se Pája. ,,Hele kluci, kdyby to šlo, tak určitě, ale ono to fakt nejde a rodiče říkali, že i kdybych já vám to řekl, tak mi nebudete věřit a dovnitř jít nemůžete. Všude jsou kamery, na který se něko každej den kouká, jestli tam někdo nevlezl." řekl Ráďa a všichni se tak trochu zasmáli, protože mu nevěřili. Já jsem se nesmála. Věřila jsem mu.

A to je konec týhle části. Do komentářu si můžete tipovat, co tam bude.