Azkabanská princezna aneb Sharlotta Lestrangová II.

Smrtijedská schůze

Po dlouhých prázdninách, které ale utekly jako voda jsem já i ostatní studenti nastupovali zpět do školy v Bradavicích. Ano, vrátila jsem se zpět do Bradavic, avšak jako Viktoria Blacková. Asi se ptáte, kde jsem trávila své prázdniny a má odpověď Vás zaskočí. Na Malfoy Manor. Jo, na stejném místě jako Draco, ale také jako samotný Lord Voldemort. Draco ještě nepatřil do jeho řad, ale jeho otec a více - méně jeho matka ano. Dnes se konala poslední smrtijedská schůze před začátkem školy. Tady na Manoru jsem mělo svou normální podobu. Podobu Sharlotty Lestrangové. Z mého nekonečného myšlení mě vzbudila až má soukromá skřítka, jenž se jmenovala Annabell.

,,Annabell se omlouvá, že ruší paní Lestrangovou, ale jak jste chtěla přišla jsem Vás upozornit, že se za chvíli koná schůze a vy byste neměla přijít pozdě." oznámila mi a mírně se uklonila.

,,Děkuji Annabell, už jdu." po mých slovech se skřítka znovu uklonila a s tichým prásk zmizela zase pryč. Já jsem si oblékla své černé šaty po matce a vyrazila do jídelny, z které se stala místnost na smrtijedské schůze.

***

Když jsem dorazila do jídelny, bylo tam už dost lidí, ale Lord Voldemort zatím ještě ne. Zaujala jsem své místo po jeho boku jako vždy a čekala až dorazí zbytek, což nebylo tak dlouho, jak jsem si myslela. Když Pán Zla vešel do místnosti, všichni okamžitě utichli a pozorně sledovali stůl z asi dost drahého a kvalitního dřeva. Nikdo se neodvážil navázat oční kontakt až na mě. Nedívala jsem se mu sice do očí, ale ani ne na své ruce, či stůl. Dívala jsem se prostě někde do meziprostoru.

,,Taaak, co je nového mí věrní služebníci." započal konverzaci Voldemort, ale nikdo se neměl k odpovědi a tak jsem se ozvala já.

,,Můj pane, je nás zde málo má matka mi vyprávěla, že Vaše řady byli kdysi rozsáhlejší a nikdo proti nim nic nezmohl."

,,Ano, to máš pravdu Sharlott, to ano, kdysi jsem měl armádu s tisíci smrtijedy, obry, kentaury a dalšími různými bytostmi, ale víš, co se stalo?"

,,Můžu hádat, že se buď rozprchli, zemřeli, a nebo byli umístěni do Azkabanu jako má matka Bellatrix." řekla jsem naprosto vážně a čekala na jeho názor.

,,Výborně, Sharlott, jsi velice inteligentní čarodějka, jsem rád, že jsi v mých řadách stejně jako tvá matka, která mi tady opravdu chybí. Co by jsi navrhovala udělat? Kdyby jsi byla v mé situaci."

,,Zaútočila bych na Azkaban a vysvobodila je, protože nám mohou opravdu dost pomoci. Obzvlášť s bojem proti ministerstvu a Fénixově řádu."

,,Přesně tak. Tuto prácičku nechám na tobě. Vem si sebou dva smrtijedy a do 3 dnů tady chci mít všechny mé věrné zastánce z Azkabanu."

,,Samozřejmě, vezmu si otce a Luciuse." dodala jsem rychle jména prvních dvou, co mě napadli. Nebyla to sice výhra, ale dalo se to. Byla bych sice radši, kdybych sebou mohla vzít matku a strýce, ale což nějak to zvládneme. Chvíli nám ještě něco povídal o tom, kdy budou schůze, když budu mít školu a další podrobnosti, to jsem ale já už neposlouchala tak pozorně. Když tak mi to sdělí otec. Pro mě bylo nejdůležitější vymyslet plán...

***

Po hodině jsem z jídelny odešla lehce vyčerpaná a mířila si to rovnou do pokoje, abych byla konečně zase sama. Milovala jsem to. Nikdo mě neobtěžoval, nikdo mě neotravoval a nikdo mě ani nemučil jakýmisi kecy. Když vešla do svého pokoje, okamžitě jsem sebou plácla na měkkou postel, která poslední 2 měsíce patřila jen a jen mě. Na večeři jsem jít rozhodně nechtěla a tak jsem zavolala svou osobní skřítku a požádala ji o pár toastů a kávu, kterou jsem tak milovala. Maličká a drobná Annabell tady byla, co nevidět. Dřív, než-li jsem stihla říci famfrpál. Povečeřela jsem, na chvíli jen tak seděla na posteli a četla si knížku. Nebyla od mudlovského autora, ale od čarodějky s velice čistou krví. Její kniha byla opravdu úchvatná a nesla zajímavý název My black rose. Když jsem dočetla kapitolu, rozhodla se jít spát.

***

Ráno mě probudila má soukromá skřítka, s tím že na mě čeká otec a Lucius Malfoy v jídelně. Na nic jsem nečekal a vydala se do koupelny trochu upravit. Pomocí hůlky jsem si lehce učesala vlasy, namalovala černé stíny, černou rtěnku, velice viditelné řasy, oblékla si černé matčiny šaty a boty v gotickém stylu také černé. Nezapomněla jsem na překrásný náhrdelník. Když jsem se dostatečně upravila, tak jsem vyšla z koupelny a mířila ke dveřím, jenž vedly pryč z mého pokoje. Rychle jsem vzala za kliku a odešla okamžitě do jídelny...

Tak Vás vítám, u pokračování mé dosti oblíbené knihy Azkabanská princezna aneb Sharlotta Lestranová. Ne málo z Vás si přálo pokračování této knihy a tak je to tady, doufám, že bude stejně oblíbená jako první díl, kde jsme překročili 3,9K shlédnutí, taky jste si určitě všimli malé reklamy na knížku, která mě zaujala a jmenuje se Rod hvězd budu ráda, když na ní mrknete,

Vaše Sharlotte.