Azkabanská princezna aneb Sharlotta Lestrangová II.

Kde mám u Merlina sehnat sněženky?

Nějakou dobu se řešil ten prokletý náhrdelník a Katie Bellová, ale stejně jediné, co zjistili, bylo to, že měla ta nebelvírka obrovské štěstí, že ještě žije. Nakonec skončila u Svatého Munga, škoda. Hele asi si říkáte, že jsem fakt mrcha, ale co? Byla to nebelvírka a já jsem zčásti pořád hrdý zmijozel. S Viky se pořád nebavíme, ale to se zpraví později, teď musím řešit ledatak úkol od Pána Zla.

POHLED RADIMA:

(Pozn. aut.: já vím konečně jsem se uráčila dát pohled mého věrného fanouška Radima. Sorry Ráďo, ale prostě ses mi tu nikde nevešel. Snad mi nenapíšeš žádný hate komenty, děkuji.) S Viky máme teď jakýsi prapodivný vztah. Jsme přátelé to jo, ale jak bych to řekl, jsme něco jako přátelé s výhodami, ale zároveň mi přijde, že bychom mohli být ještě něco víc. Něco jako například Lenka a Blaise. Jenže kdo ví, jestli to ona cítí stejně. Jestli v této válce zemřu chci jí to říct, ale strach z odmítnutí je moc silný. Už vím, co takhle se zeptat Blaise? Vždyť on si musel prožívat to stejné, ne?

***

 Seděl jsem v pokoji a čekal na svého čokoládového kamaráda, od něhož jsem potřeboval radu. Když už konečně přišel, div, nespadl, protože se kymácel z jedné strany na druhou pod tíhou několika tlustých knih.

,,Blaisi?" ten jenom poskočil. Nejspíše si myslel, že je tady sám. Opatrně položil knihy na postel a otočil se na mě.

,,Promiň, nevšiml jsem si tě tady. Co potřebuješ?" nadhodil vesele.

,,Jaké to bylo přiznat se Lence se svými city?" po mé světě se mu na obličeji první značil nechápavý pohled, ale potom se usmál.

,,Viky?" 

,,J-jak to víš?" zakoktal jsem se, protože mi to opravdu vyrazilo dech.

,,Vidím, jak se k sobě máte. No, je pravda, že jsem byl sakra nervózní. Měl jsem připravenou řeč, kterou jsem jí chtěl říct, ale nakonec jsem zainprovizoval a políbil ji." 

,,Myslíš, že by to Viky vzala stejně jako Lenka?"

,,U té bych možná přidal ještě kytku." promluvila osoba, o níž neměl nikdo oni tušení, že se v místnosti nachází.

,,Theodore? Jak dlouho tu jsi?" zeptal se s úsměvem na tváři Blaise.

,,Dost dlouho, abych věděl, o čem se bavíte. Mimochodem, Viky je romantička, která má nejraději sněženky." promluvil konečně na mě.