Azkabanská princezna aneb Sharlotta Lestrangová II.

Knihovna

Celý týden se Draco usmíval od ucha k uchu, ale nikomu neřekl proč. Byla to jedna velká záhada, kterou se mistr Blaise a Radim rozhodli jednoho dne rozluštit. Stejně tomu tak bylo i na druhé straně. Každá kdo znal Viktoriu Blackovou si myslel, že se smát neumí, ale opak se stal rázem pravdou. Viky s Lenkou ji několikrát zpovídali, avšak z ní nic nevydolovali.

POHLED VIKY:

,,Lenko?"

,,No?"

,,Nemáš nějaké nové info o ní?" pohodila jsem hlavou k Lott, jenž seděla někde za námi v křesle a četla si knihu.

,,Ne, ale zjistila od Blaise, že Draco je taky nějaký veselejší už týden."

,,Myslíš, že se mezi nimi něco stalo?"

,,To nevím, ale Blaise se to z Draca snažil dostat."

,,A?"

,,Neúspěch jako vždycky. Jsou oba děsně tvrdohlaví."

,,To jo."

POHLED DRACA:

,,No tak, Draco musíš s námi mluvit." naléhal na mě Blaise.

,,Nemusím a nebudu."

,,Proč?"

,,Protože jsi strašná drbna!"

,,To tedy ne!"

,,Vážně? Každých pět minut posíláš Střelence sovu, jestli se něco změnilo." 

,,To není pravda! Posílám sovy všem nejenom Lence!"

,,Opravdu? Hele ta tvoje psaníčka viděl úplně každý v tomto pokoji, takže se nevymlouvej."

,,Draco, mluv s námi sakra!"

,,Ne." dodal jsem jednoduše a vydal se do knihovny. Ano do knihovny. Někdo jako já zná taky knihovnu.