Zachráněná ( DOKONČENO)

Kapitola č.6.

,, Tak vyprávěj, přeháněj. Jak ti to v té práci jde? Jací jsou kolegové a šéfová?" ptala se Nicole. Stavila jsem se za ní hned po práci. Cestou jsem se stavila pro nějaké oblečení, věděla jsem jak naše setkání pokaždé končí. Potřebovala jsem si s někým popovídat a chtěla jsem jí konečně vidět.

,, Ono není o čem mluvit. Pracuje tam pouze šéfová, její sestra a já. Patrice je docela super ženská. Snaží se mi hodně pomáhat a ze začátku mi vše vysvětlila. Prostě ideální kolegyně."

,, A, co šéfová? Neprudí tě moc?" zeptala se Nicole a já se zamyslela. Netušila jsem, co říct. Svěřovat jsem se jí nehodlala. Měla jsem jí ráda a nehodlala jsem jí dostat do problémů. Nicole byla dost od rány a dostalo by mě to do velkého maléru.

,, Jo, je fajn. Příjemná, milá asi kolem třicítky. Nikdy jsem lepší nadřízenou neměla," zalhala jsem a pokusila se o hraný úsměv. Nedělalo mi dobře jí lhát, ale bylo to jak pro její tak pro mé dobro.

,, Takže se ti tam líbí? Jak budeš dělat a budeš mít volno?"

,, Budu dělat tak jako všude. Krátký - dlouhý týden. Takže se neboj, uvidíme se. A, co ty? Jak to jde v práci?"

,, U mě je to pořád stejné. Pořád zachraňuji životy a znáš to. Občas je to hodně složité," řekla a já se usmála. Vypadala opravdu spokojeně, až jsem jí to záviděla.,, A, co jinak? Nějaký nápadník?"

,, Nicole, něco jsem ti k tomu řekla. Víš jak to je a stejně budeš provokovat, co?" řekla jsem se smíchem a napila se vína, které nám oběma nalila.

,, Víš, že ráda provokuji, tak se na mě nezlob. Jde mi jen o tvoje štěstí. Nebudeš přeci sama."

,, Jsi hodná. Nicméně, žádný nápadník nebo nápadnice není. Jedině, že by mě chtěl sbalit zákazník," řekla jsem a zasmála se. Pravda byla, že mi do smíchu nebylo. Byla jsem Caroline neustále hlídaná a navázat vztah v práci, by byl skutečný risk.

,, Budeme ti muset někoho najít. Neříkej mi, že ti nevadí se vracet do prázdného bytu? Kdo je tvůj typ?" zeptala se a vzala do ruky telefon. Poté ještě dolila oběma víno a opřela se o opěradlo gauče.

,, Kdo je můj typ? Musí být hodná, chápavá, milující. Muže být tak od pět až šest let starší, ale mladší mi taky nevadí," řekla jsem zasněně a usmála se.,, Ale nikdo takový neexistuje. Mám smůlu," shrnula Jsem v rychlosti a čekala, co vymyslí Nicole. Ta chvíli něco tvořila na telefonu a postupně mi poté ukazovala fotografie lidí, kteří se jí zdáli jako ideální adepti.,, Vidíš, máš to marný. Nikdo neodpovídá kritériím."

,, Neříkej mi, že třeba tahle, není tvůj typ," řekla najednou a ukázala mi fotku. Chvilku jsem se na fotku koukala a přemýšlela, odkud jí znám. Došlo mi to při další fotce, byla to zákaznice z kavárny.

,, Ne, není," zalhala jsem a napila se vína. Nechtěla jsem, aby mi někoho hledala. Nesměla jsem vztah mít a chtěla jsem to dodržet. Nicole, Jsem nic říct nemohla a toho jsem se snažila držet. Musela jsem si dávat pozor na to, co říkám. Všechno mohlo vyjít na povrch, alkohol semnou dokázal ledas co.,, Půjdeme spát, jdu ráno do práce a nepotřebuji zaspat. Mohu tu zůstat? Pila jsem a nechci sedat za volant."

,, Jistě, zůstaň. Koupelnu najdeš a ručníky jsou ve skříňce. Zatím ti tu roztáhnu gauč a donesu polštář s dekou " odpověděla a já se s trochou nejistoty zvedla. Z batohu jsem si vyndala pyžamo a vydala se do koupelny. Vrátila jsem se asi za deset minut a zahlédla Nicole jak mi na stolek pokládá skleničku s minerálkou.

,, Děkuji. Máš to u mě."

,, Není za co. V kolik vstáváš?"

,, Zítra tam mám být na půl devátou tak v půl osmé. A ty?"

,, Vzala jsem si volno. Musím si odpočinout," odpověděla jsem a ona přikývla. Když odešla, nastavila jsem budík a telefon dala do nabíječky. Poslední, co jsem zaslechla, byla tekoucí voda v koupelně.

Vitejte u další kapitoly. Diky za komentáře, hvězdičky a přečtení.