Zachráněná ( DOKONČENO)

Kapitola č.1.

Vyšla jsem z kavárny Golden Knight a zářila snad na všechny strany. Splnil se mi sen o práci v kavárně v centru New Yorku. Vzala jsem ihned telefon a rozhodla se to oznámit mé nejlepší a jediné kamarádce.

,, Chris, děje se něco? Jsem v práci a nemám moc času."

,, Ano, děje. Nicole, mám to místo. Šéfová mě vzala a hned mi dala k podpisu smlouvu. Neváhala jsem a hned podepsala!" zařvala jsem radostně a až poté se ztlumil. Okolo jdoucí si mě nechápavě prohlíželi a zřejmě si museli myslet, že jsem nějaký cvok.

,, Chris, to je skvělé, gratuluji. Jen doufám, že jsi tu smlouvu četla. Aby jsi nepodepsala něco, co bude pro tebe nevýhodné," odpověděla Nicole a já nad tím jen protočila očima.

,, Ne, ale je tam to, co v každé smlouvě. Už to ani číst nemusím. Dostanu 900 liber měsíčně a 25 liber na hodinu. Plus dýška. Takže si vydělám dost," snažila jsem se obhájit a pořád se usmívala. Vydala jsem se ke svému staršímu vozu , který stál kousek od vchodu.

,, Přeju ti to, ale měla jsi si to přečíst. Slyšela jsem o tom podniku své a popravdě jsem doufala, že to nevyjde. Ale třeba je to jinak. Kdy nastupuješ?" zeptala se a já nastartovala.

,, Nicki, vím, že máš o mě obavy, ale je to zbytečné. Klidně se stav na kávu, dojednám ti tam slevu," odpověděla jsem pohotově a začínala se opravdu těšit.,, Nastupuji zítra v půl šesté ráno."

,, To je nějak brzy ne? Otvírá se tam v půl desáté."

,, Jo, také mi to přišlo moc brzo, ale zase jsem to v zápětí pochopila. Šéfová mi to chce celé ukázat, vysvětlit a chce mít na to klid. Musíme taky pro mě najít oblečení a víš jak to je složité."

,, Stejně je to nějaké zvláštní, ale je to jen můj pocit. Hlavně mi zítra po práci zavolej a poreferuješ mi o tom. Teď jsem do středy v práci, tak se nikam nedostanu," odpověděla a to mě docela zklamalo. Poslední dobou na mě neměla vůbec čas a naše setkání bylo jen několikrát do měsíce. Někdy dvakrát a když vyšli dobře směny tak i třikrát do měsíce. Než vzala místo na zachránce v nemocnici setkávaly jsme se mnohem častěji.

,, Samozřejmě, že zavolám, abych tě ujistila, že jsem živá a zdravá. Kdy máš volno, zajdeme na kafe."

,, Čtvrtek a pátek. Takže když budeš chtít můžeš zajet ve čtvrtek ke mě a pokecáme na zahradě u výborné kávy, co ty na to?"

,, Beru, ráda tě uvidím," odpověděla jsem a po rychlém rozloučení telefon hodila na sedačku vedle sebe. Cestou domů jsem se stavila v obchodě a nakoupila pár věcí, které mi doma scházeli a něco k večeři. Nakupovala jsem vždy jen pár věcí. Doma jsem nebývala často a mít tuny jídla v mrazáku nebo ledničce, mi přišlo zbytečné. Když jsem dorazila do svého obyčejného malého bytu, jako vždy mě tam nikdo nečekal. Bylo to smutné, ale zároveň osvobozující po setkání se s tisíce lidmi. Po městě jsem běhala téměř od rána a pořád sháněla novou práci. Nevěřila jsem, že by to v Golden Knight mohlo vyjít a tak jsem chtěla mít nějakou rezervu. Z přemýšlení mě vytrhl zvuk telefonu. Překvapilo mě to, ale když jsem zahlédla číslo Golden Knight, znervózněla jsem.

,, Christina Conleyová, dobrý den," řekla jsem do telefonu a mírně si zkousla spodní ret. Dělávala jsem to vždy když jsem byla nervózní.

,, Dobrý den, Caroline Baxterová, šéfová Golden Knight, neruším vás?"

,, Jistě, že ne, paní Baxterová. Stalo se něco? Na něco jsem zapomněla?"

,, Ne, vůbec ne. Jen Jsem se chtěla ujistit, že zítra dorazíte na čas. Nerada na někoho čekám dlouho. Vlastně, jestli  jste si to nerozmyslela, smlouvu jste četla, ne?"

,, Jen tak v rychlosti. A samozřejmě, že dorazím na čas. Pozdě jsem nikdy nikam nechodila. Obzvlášť, když jdu do práce."

,, Výborně, to jsem ráda. Smlouvu vám zítra dám ještě jednou přečíst. Jen, aby jste věděla, co jste vlastně podepsala. Sem totiž nepřijmu ledas koho," odpověděla a já se usmála. Byla jsem ráda, že jsem někdo, kdo tu práci dostal. Nepřišla jsem si ničím výjimečná, ale v Golden Knight, to šéfová viděla zřejmě jinak.

,, Budu se těšit na spolupráci," řekla jsem radostně a začala vybalovat nákup.

,, To já také, krásný zbytek dne," odpověděla a telefon zavěsila. Byla jsem skoro na vrcholu blaha. Dostala jsem práci v kavárně, která vypadala obyčejně, ale pro mě obyčejná nebyla.

Vítejte u nového příběhu. Věřím, že se bude líbit a budete k postavám shovívavý. Díky za komentáře, přečtení a hvězdičky