Zachráněná ( DOKONČENO)

Kapitola č.39.

,, Měly bychom nejdříve vybalit a něco sníst ne?" řekla mezi polibky a já nesouhlasně zamručela. Když jsem s polibky sjela na krk, věděla jsem, že mám vyhráno. Tričko během chvilky přeletělo snad celý pokoj a její následovalo hned poté.

,, Jídlo a vše ostatní počká," šeptla jsem a s polibky začala sjíždět na hrudník. Ani nevím jak se jí to povedlo, ale položila mě na záda a ujala se iniciativy  sama. Byla něžná a zároveň pečlivá. Pomohla jsem jí s vrchním dílem spodního prádla a jakmile se její jazyk dotkl mé bradavky, hlasitě jsem zavzdychala.,, Caroline..." vzdychla jsem a ucítila jak se usmála. S polibky začala pomalu sjíždět přes bříško až k lemu kalhot. Byla opatrná a vyhýbala se zakrytým místům. Nadzvedla jsem boky a ona je opatrně stáhla. Kalhoty následovaly zbytek spodního prádla a pak se vrátila k mým rtům, které začala vášnivě líbat.

,, Když tě bude něco bolet, řekni mi to," řekla a zajela rukou do mého klína. Byla něžná a to se mi líbilo. Na krku zkousla kůži a já nedokázala zadržet slastný vzdech. Když jsem pocítila, jak do mě zajíždí nejdříve jedním a následně druhým prstem prohla jsem se v zádech.

,, Hlavně se neopovažuj přestat," řekla jsem a ona se začala pohybovat. Vycházela jsem jí vstříc a vzájemně jsme poslouchaly vzdechy té druhé. Dostávalo mě to znovu do jejího sedmého nebe. Do Carolinina sedmého nebe. Když jsem se blížila ke konci, zrychlila  já přestávala dýchat.,, Caroline!" křikla jsem a vzepjala se. Když jsem se uvolnila a vše jí vrátila, tiše jsme oddechovaly vedle sebe.

,, Měla jsem, ale jiné plány. Tohle všechno změnilo," řekla a snažila se popadnout dech.,, Jsi prostě nejdokonalejší osoba, kterou jsem kdy mohla potkat."

,, To jako jen kvůli sexu, nebo jak jsi to teď myslela?"

,, Myslela jsem to tak, že jsem si lepší ženu přát nemohla. Jsi prostě nejdokonalejší, nejlepší a strašně moc tě miluju. A je mi jedno, že tě znám necelé dva měsíce. Ale dokonale jsi převrátila můj život naruby."

,, Tak doufám, že to tak zůstane. Já si totiž nevzpomínám, že bych byla do někoho takový blázen, jako do tebe," odpověděla jsem a ona mi z tváře odhrnula vlasy. Krátce mě na ní políbila a usmála se.

,, Pokud neodejdeš ty, tak to tak zůstane " odpověděla a pak se posadila. Došla ke skříni a já jí zkoumavě pozorovala. Když jí otevřela, nevěřícně jsem zírala.

,, Ty jsi si mě sem normálně nastěhovala, aniž bych s tím souhlasila. Slečno Baxterová, tohle se nedělá!" řekla jsem a usmívala se přitom. Caroline po mě hodila čisté kraťasy se spodním prádlem a tílko. Venku bylo něco přes dvacet stupňů a tak to byla dobrá volba. Ona na sebe dala to samé a pomohla mi se posadit.

,, Snad vám to nevadí, slečno Conleyová a neurazila vás, že budete bydlet semnou a spát v jedné posteli," řekla a natáhla se pro polibek, který jsem ráda opětovala.

,, To nevím, budu se muset rozmyslet."

,, Až uvidíte, co je v zadní části zahrady, nebude nad čím přemýšlet," odpověděla a hrála mojí hru. Bavilo mě to, ale všeho je vždycky moc.

,, Překvapení? Víš, že tohle nemám ráda? Takové překvapení může zhoršit můj stav," řekla jsem a oblékla se. Pomohla mi na nohy a usmála se.

,, Jsem si jistá, že nezhorší. Nedostala jsi infarkt z tohoto, nedostaneš ho ani teď," odpověděla a já si povzdechla. Pomalu jsme se vydaly na zahradu a já nevěděla, co čekat. Když jsme obešli dům, zalapala jsem po dechu.

,, No nekecej! Bazén!" zakřičela jsem radostí a došla až k vodě.,, To mi děláš schválně. Víš, že tam teď nemohu."

,, Můžeš, ale musíš být opatrná. A až bude tepleji, hned to vyzkoušíme," řekla a já se o ní opřela.,, Tady budeš mít vše, na co si vzpomeneš," odpověděla a já si uvědomila, že jsem neviděla své auto.

,, Kde je vůbec moje auto? Nikde jsem ho neviděla. Je pořád u mě?"

,, Ne, je v garáži. Ale do toho už nesedneš. Je to akorát o život. Sama jsem se v něm bála jet."

,, Já, ale na jiné teď nemám. Takže se s tím musíš smířit."

,, Ty ne, já ano. A mám ještě jedno, takže budeš jezdit v něm. Je to asi rok starý bmw a moc jsem s ním nejezdil," odpověděla a já měla pocit, že si dělá legraci.

,, Takže si to shrňme. Budu bydlet v baráku, který bych si nemohla dovolit ani v důchodu, jela autem, který bych neměla ani po smrti a mám to samé řídit? Ne, to ne. To přece nejde. Budu jezdit svým."

,, Nebudeš, protože to nedovolím. To auto je sakra nebezpečné," odpověděla a pohlédla na mé břicho, které vydávalo divné zvuky.,, Půjdeme se najíst, máš hlad. A pak s tebou ještě musím něco probrat."

,, To já taky. Celou dobu jsi se tomu vyhýbala. Téma bude Nicole a váš rozhovor. Semnou přestala zcela komunikovat," řekla jsem a viděla jak se zarazila. Když jsme vešli zpět do domu a zavedla mě do kuchyně, nepřekvapilo mě, jak vypadá. Posadila jsem se ke stolu a netrpělivě vyčkávala, co mi naservíruje.

Díky za přečtení, komentáře a hlasy. Snad se kapitola líbila a těšíte se na další. Jak asi Chris zareaguje na to, co řekla její "kamarádka"? Zvládne žít v takovém luxusu? Jak to s nimi bude dál?