Zachráněná ( DOKONČENO)

Kapitola č.30.

Pořád se dívala na přístroj, který ukazoval, že je vše v pořádku. Držela mě za ruku a hladila mě po ní palcem. Bylo to příjemné a tak jsem si tuto tichou chvilku vychutnávala.

,, Chris, vím, že je těžké o tom mluvit, ale chci se tě na něco zeptat," začala a dívala se na mě. Pravda byla, že sem o tom mluvit nechtěla, ale byla jsem ochotná jí odpovědět na cokoli.

,, Zkus to, ale nevím zda ti budu schopná odpovědět," řekla jsem a sledovala jí. Váhala, ale bylo vidět, že to nebude trvat dlouho.

,, Musela jsi tušit, jak zareaguje. Že se jí to nebude líbit. Proč jsi jí o nás řekla? Mohly jsme to udělat společně," odpověděla a já se s bolestmi nadechla. Břicho mě začalo zase děsně bolet a kyslík mi na chvíli pomohl dýchat.

,, Jenže, já jí to neřekla, Caroline. Nemusela jsem jí říkat vůbec nic," odpověděla jsem a stočila pohled k ní. Byla evidentně v šoku a nedivila jsem se.

,, Tak jak se o tom dozvěděla?" zeptala se a já se s bolestmi nadechla.,, Nemám zavolat doktora, jestli tě to bolí?"

,, Ne, to je v pořádku. Není to tak hrozné," řekla jsem a snažila se usmát.,, Ona nás viděla. Viděla nás na kameře, kterou měla propojenou s notebookem," odpověděla jsem a znovu se chytila za břicho a hned na to, za hlavu.

,, Ona nás viděla, jak....," nedořekla a sklonila hlavu.,, Omlouvám se, je to moje chyba. Kdyby jsi mě nepoznala, nestalo by se to," řekla a já zahlédla slzy. Natáhla sem k ní ruku a pohladila jí po ní.

,, Ty za to nemůžeš. Měla jsem ti věřit a ne si stát za svým," odpověděla jsem a začala kašlat. Bolelo toy ale víc mě vyděsila tekoucí krev z nosu a vykašlaná krev.,, Doktora," šeptla jsem a ona rychle vstala.

,, Proboha, co se děje?" zeptala se a zuřivě mačkala tlačítko na sesternu.,, Křičí, kde jsou?!" křičela a sledovala mě.,, Promiň, tohle sem nechtěla," řekla a dala mi k nosu kapesníky a klečela u mě.

,, Car, nemůžeš za to. Miluju tě," šeptla jsem a cítila jak se mi zavírají oči. Bylo mi čím dál tím hůř a přístroj to dával dost najevo.

,, Co se stalo?!" vlétl do pokoje lékař a ihned běžel ke mě. Caroline odstrčil a sledoval jak vykašlávám další krev.,, Hlavně neusínejte."

,, Necítím nohy a chce se mi spát," řekla jsem z posledních sil a snažila se vnímat dění kolem sebe.

,, Zlato, bude to v pořádku. Neusínej," říkala Caroline a já už jí slyšela spíše z dálky. Doktor semnou zatřásl a já znovu otevřela oči.

,, Ihned na sál. Není na, co čekat! A hněte sebou!" řval a to jediné mi nedovolilo zavřít oči. Caroline stékaly slzy po tvářích a odmítala se mě pustit.

,, Co se děje? Proč se to děje?!" ptala se a šla vedle nás.

,, To nevím. Nevím, co se stalo a zjistím to až na sále. Důvěřujte mi, prosím," slyšela jsem rozhovor Caroline a lékaře. Znovu jsem se rozkašlala a vyplivla opět krev. Děsilo to i mě samotnou.

,, Zachraňte mi jí. Musíte jí pomoct!" křikla a já se chtěla pousmát. Nejradši bych vstala a objala jí. Nejradši bych ji řekla, že vše bude v pořádku, ale ztrácela jsem síly. Neměla jsem sílu na jediné slovo a slzy, které mi smáčely tvář, když mě naposled políbila, bych nejraději otřela.

,, Já.. to zvládnu," šeptla sem z posledních sil a zavřela oči.

,, Christino, nespěte. Teď ne! Jste silná, zvládnete to!" cítila jsem jak semnou lékař znovu zatřásl, ale neměla jsem sílu na to oči otevřít.

,, Modlete se," slyšela jsem vzdáleně, než  sem upadla do temnoty úplně. Nevím jak dlouho jsem spala, ale cosi mě nutilo otevřít oči.

,, Christino, slyšíte mě? Vnímáte mě?"

,, Umřela jsem?" zeptala jsem se malátně a oči zase hned zavřela.

,, Ne, žijete. Teď se trochu prospíte a až se proberete, vše vám povím," zněla odpověď.

,, Car..Caroline?"

,, Informoval jsem jí," bylo mi odpovědí a já znovu usnula.

Díky za přečtení, komentáře a hlasy. Snad se kapitola líbila a těšíte se na pokračování. Bude Christina v pořádku? A chcete, abych později nějak připojila postavu Patrice?