Když se její ruce objevily pod mým tričkem, začala jsem si uvědomovat, co se děje.
,, Caroline, přestaň," řekla jsem a donutila jí vytáhnout ruce.,, Tohle nemůžeme, nesmíme."
,, Nic neříkej," šeptla a spojila opět naše rty.
,, Caroline, prosím. Tohle vážně nejde. Chodím s tvojí sestrou," odpověděla jsem a lehce jí odstrčila.
,, Chris, prosím. Já tě miluju, ona ne. Odkopne tě. Věř mi, prosím," řekla a v očích se jí zaleskly slzy.
,, Radši půjdu, tohle nemá smysl," řekla jsem vstala.,, Byla taková, ale jak řekla, je to minulost. Nemám důvod jí nevěřit," dodala jsem a po odemčení dveří v rychlosti odešla. Hned jsem zamířila na záchod a tam se na sebe dívala do zrcadla.,, Co to děláš, ty pitomče?" mluvila jsem sama k sobě a na chvíli sklonila hlavu. Nesnášela jsem se za to, co se tam stalo. Nesnášela jsem ten pocit toho, že se mi to líbilo. Zr jsem nechtěla přestat. Ale musela jsem.
,, Zlato, jsi v pohodě?" ozvalo se kousek odemne a já zpozorněla.
,, Jistě, jsem v pohodě. Jen se mi udělalo trochu špatně. Za chvíli přijdu," odpověděla jsem a usmála se. Patt mi úsměv opětovala a poté zmizela za rohem.,, Sakra!" zakřičela jsem a praštila rukou těsně vedle umyvadla. Po chvíli jsem se vydala za Patrice, která zrovna obsluhovala. Hodila jsem kolem pasu zástěru a vzala všechny potřebné věci. Poté jsem se dala za zákazníky, kteří zřejmě neměli ještě objednáno.
,, Opravdu je vše v pořádku? Nic ti neudělala?" zeptala se mě znovu, když jsme připravovaly kávu pro zákazníky.
,, Ne, Patt. Jsem úplně v pořádku a nic mi neudělala. Jen jsme něco probíraly. Můžeš být v klidu," zalhala jsem a položila Latte na tác, kde už byl připravený zákusek.
,, Jen jsem se zeptala. Nevypadáš v pohodě tak jsem měla starost," odpověděla a já se raději vydala k zákazníkovi. Nechtěla jsem s ní v tuhl3 chvíli mluvit, potřebovala jsem si to v hlavě srovnat a zapomenout na to, co se událo.
,, Patrice?" oslovila jsem jí a napila se ze sklenky s vodou.
,, Hm, copak?"
,, Příjdeš dnes večer? Nebo máš jiné plány?" zeptala jsem se a podívala se na ní. Upřeně mě sledovala a usmívala se.
,, Nic není důležitějšího než ty. Takže přijdu moc ráda," řekla a dala se do přípravy kávy.,, Vážně jsi v pohodě? Jsi nějaká rozhozená."
,, Ne, jsem v pohodě. Kolikrát ti to budu opakovat?!" zeptala jsem se trochu nevrle a znovu se napila.,, Možná bude lepší, když pojedeš dnes domů. Nechci se hádat."
,, Promiň, nechtěla sem vyzvídat," řekla a objala mě.,, Nechceš být dnes u mě? Uděláme si zase hezký večer a je to blíž," zeptala se a já si povzdechla.
,, Dobře, ale nevím jestli semnou něco bude. Nějak nemám na nic nálad," odpověděla jsem a vyšla k zákazníkovi, který na mě mávl. Pravda byla, že se mi nikam nechtělo. Chtěla jsem si ještě promluvit s Caroline, ale tenhle návrh mi vše překazil.
,, Christino? Máš pár minut?" ozvalo se zamnou a já leknutím přestala dýchat. Byla to Caroline. Ta na, kterou jsem zrovna myslela.
,, Je tu dost lidí, nemohu. A večer mám program," odpověděla jsem a vydala se zpátky k pultu i s objednávkou.
,, Patrice to určitě zvládne. Prosím, jen pár minut. Dej mi jen pár minut."
,, Ne, nejde to. Musím pracovat a už jsme si všechno řekly. Není už o čem mluvit."
,, Tím si právě nejsem tak jistá. Zmizela jsi jak malé dítě. Pojďme si promluvit jako dva dospělý a rozumný lidí," řekla a já viděla jak se blíží Patrice.
,, Vážně semnou chceš mluvit, když je tu Patt? Promiň, ale pozvala mě k sobě," řekla jsem a ona přikývla. Viděla jsem to zklamání, ale bylo to tak lepší. Aspoň jsem si to myslela. Sledovala jsem jak odchází a zapomněla na blížící se Patrice.
,, Co chtěla? Snad ti zas o mě něco neříkala."
,, Ne, to ne. Ale něco se s ní děje. Patt, nebude ti vadit, když to dneska zrušíme? Nemám z toho dobrý pocit a nechci jí tu nechat samotnou."
,, Aha, takže ona je pro tebe důležitější? Je to důležitější než já? Máš s ní snad něco?"
,, Patrice, prosím. Miluju jen tebe,ano?"
,, Přijď ke mě, prosím. Nebudeš tu přeci celou noc, ne?" zeptala se a dala se do přípravy kávy. Já jí k tomu nandala zákusek a usmála jsem se. Pravda byla, že jsem si svými slovy nebyla jistá. Moje jistota zmizela poté, co se stalo v kanceláři.
,, Já nevím, Patt. Napíšu ti, ale možná se uvidíme až ráno," řekla jsem a viděla zklamání. Již druhé a nedělalo mi to moc dobře. Lhala jsem jí a to mě mrzelo nejvíc.
,, Dobře, ale kdyby náhodou, adresu máš tady," řekla a podala mi lístek s adresou. Po zbytek dne jsme se snažili obstarat zákazníky a nevracet se k předešlému rozhovoru.
,, Spěcháš?" zeptala se ve chvíli, kdy jsme vlezly do šatny a zavřela za námi dveře.
,, Ani ne, proč..." nestačila jsem doříct, protože mě k sobě otočila a políbila mě.
,, To jen, aby jsi nezapomněla ke komu patříš a za kým máš pospíchat. Budu na tebe čekat."
,, Pokusím se dorazit brzo. Ale nic ti neslibuji. Kdybych nedorazila do půlnoci, jdi spát."
,, Ne, počkám na tebe. Budu čekat klidně do rána. Zítra se do práce nejde tak mi to nebude vadit."
,, Nejde? Jak to?" zeptala jsem se překvapeně.
,, Tři dny tu bude probíhat rekonstrukce. Máme na sebe spoustu času," odpověděla a já si v duchu povzdechla. Nevěděla jsem zda jsem měla radost nebo ne, ale tři dny byla skutečně dlouhá doba.
,, To je skvělé, budu se těšit. Uvidíme se večer," odpověděla jsem a ona přikývla. Když se převlékla a zmizela, udělala jsem to samé a vydala se do kanceláře. Dveře byli pootevřené a tak jsem zaklepala a vešla.
,, Caroline? Mohu dál?"
,, Ty vždycky, snad jsi si to nerozmyslela?" zeptala se a já si nervózně pohladila zátylek. Došla ke mě a společně jsme se posadili na pohovku. Opět jsem se začala utápět v jejích oříškových očích a má ruka svolně vjela do jejích světle hnědých a dlouhých vlasů.,, Musíme si vážně promluvit a tímhle mi to neulehčuješ."
,, Kvůli tomu jsem přišla. Jen nechci, abys byla smutná," řekla jsem a přisedla si o něco blíž.
,, To nejde, když vím jakou děláš chybu," odpověděla a chytla mě za ruku.,, Nedokážu se od tebe držet dál," pokračovala a když se chystala k dalším slovům, políbila jsem jí.
Díky za komentáře, přečtení a hlasy. Líbila se vám kapitola? Co na to náš #Carolteam?
![](https://img.wattpad.com/cover/221182230-288-k124964.jpg)
ČTEŠ
Zachráněná ( DOKONČENO)
RomansaChristina Conley je milá a hodná dívka, která si nechává ledasco líbit. Pracuje v jedné Newyorské kavárně, která se pomalu stávala její noční můrou. podepsala smlouvu. Smlouvu s "ďáblem".