„Neříkej mi, žes s sebou vzala i Phantoma," potřásla Wallaeky hlavou, zatímco si s kamarádským zájmem prohlížela tmavohnědého hada s béžovými znaky po celém těle, který se obtáčel kolem Destiny.
„Nechtěl zůstat doma," vysvětlovala druhá jezdkyně napůl omluvně.
„Vždyť Hel si s sebou Stína vzala taky," zapojila se do rozhovoru dívka s dlouhými světle hnědými vlasy svázanými do culíku. Působila klidným, milým dojmem, jako by byla připravená každému poradit a pomoct. Vedle hnědočerveného garvana s vyrovnaným výrazem se celkem tyčila, její výška se pohybovala lehce nad průměrem, což ve srovnání s nižším drakem vypadalo trochu zvláštně.
„Tys neslyšela Kernyho, jak vykřikl, když ho kousl?" doplnila a usmála se.
„Včera večer?" ujišťovala se Wallaeky. Destiny se trochu stáhla, přesto pozorně poslouchala každé vyřknuté slovo. Její kamarádka potřásla pobaveně hlavou. Zvyk mladého vlčete jménem Stín znali všichni. Rád se totiž zezadu připlížil k mužským jezdcům, aby jim nohu jemně sevřel ve svých čelistech. Vypadal, že si užívá, jak pokaždé leknutím naskočí. Jednou už se mu sice stalo, že ho jeho oběť v sebeobraně nakopla, své zábavy se ale nevzdal.
„Jo," přikývla třetí dívka, stále s úsměvem na rtech.
„Ještě že nejsme kluci, co?" potřásla Wallaeky pobaveně hlavou a chystala se obrátit zpět k Destiny, když v tom je přerušil známý řev.
„Díky, Soumraku," pohladila Anabeth svého běsa s bílým břichem, koncemi ocasních letek, tlapami a dvěma menšíma ušima. „Připraveni na vyhlášení?" obrátila se pak štíhlá dívka s ořechovými vlasy nad lopatky ke své výpravě. Všichni nedočkavě přikývli.
„To jsem tedy zvědavá," poznamenala tiše Anima, vysoká hnědovláska s garvanem.
„Myslím, že Wall má šanci," zapojila se Destiny, prsty jemně přejíždějíc po hadím těle svého přítele Phantoma.
„Uvidíme," zamumlala zmíněná a bylo vidět, že ji chvála sice ne úplně překvapila, ale určitě z ní má radost.
„Tak, abych to neprotahovala. Jako šestý, a tedy poslední se umístil Kerny. Tvůj výtvor nebyl tak zajímavý jako ostatní, i když pobavil, proto jsme se s Andy rozhodly takto." Povzbudivě se usmála na jediného hocha ve skupině.
„Na pátém místě máme Danhelku s opět zajímavým nápadem, ale trošku chaotickým."
„To je abstraktní umění," zamumlala si menší jezdkyně s tmavočerveným děsovcem obludným po boku pod vousy, takže ji slyšelo jen nejbližší okolí - její drak a ochočené vlče.
„Čtvrtá se umístila NikiMiniCz. Tvůj výtvor patří mezi ty, nad nimiž se nejde nerozplývat, bohužel tomu stále něco chybí." Další povzbudivý úsměv.
„A už jdeme na první trojici. Třetí místo zaujala Anima. Ve svém díle jsi nádherně zobrazila Snoplivce."
„To je dobrý, ne?" šeptla dívka ke svému garvanovi, který do ní šťouchl na znamení podpory. Destiny s Wallaeky se na sebe překvapeně podívaly. Jejich jména zatím nezazněla a minimálně mladší jezdkyně měla zatajený dech a napnuté svaly. Nervózně si poťukávala o stehno. Přestože po tom, co si prohlédla dílo své kamarádky, s výhrou nepočítala, nějak si teď nemohla pomoct a prostě doufala.
ČTEŠ
Když liška vypráví
Short StoryZtiš svůj dech, zaposlouchej se a ticho kolem se rozplyne. Cítíš, jak tě plní mír? Jak na tebe působí síla lesa? Slyšíš drobné hraboše v křoví? Slyšíš tiché kroky pasoucí se vysoké? Cítíš ten klid a harmonii? Slyšíš vesele zpívající ptáky? Vydrž ješ...