Když liška vypráví

Ostrov za ostrovem 20 - Jízdní policistka (Dagala)

„Wall?" ozvalo se tiše.

„Chrm?" zabručela hnědovláska obtočená plíživou smrtí, stále ještě napůl spící.

„Dneska máme na starost snídani," pokračovala Destiny. „Promiň, že tě budím, ale všichni už jsou vzhůru."

„Cože?" zívla mladší dívka, posadila se, aby protáhla tělo ztuhlé po včerejší koupeli, a protřela si oči. Pak rozespale zamžourala na svou kamarádku.

„Snídaně," zopakovala Destiny.

„Aha," kývla Wallaeky odevzdaně. „Díky. Nějak se mi po včerejšku chtělo strašně moc spát."

„To chápu," usmála se hrobohrabí jezdkyně.

„Obstaráte s Broučkem dřevo? Nějaké menší soušky?" zeptala se hnědovláska. „My to pak se Střelcem zapálíme a uvaříme vodu. Můžeš se zkusit mrknout po okolí, jestli nenajdeš nějaké bylinky, co by se daly použít."

„Tak dobře," souhlasila mírně váhavě Destiny. „Obstaráme dřevo. U těch bylinek si ale nejsem jistá. Většinu poznám, ale ne na sto procent."

„Já na tom nejsem o moc líp," ujistila ji Wallaeky, neochotně se vymotala z pokrývek a poklepala na svého draka. „Vstávej, Střelče. Práce volá." Smrt jen nespokojeně zabručela.

„No tak dobrá," vzdala se Wallaeky. „Ještě se to musí nasekat. Ale přísahám, že jestli do té doby nevstaneš, poletím příště s Destiny." Okamžitě se kolem ní ovinul tmavý ocas. I když se mu vzepřela, nedokázala pevně utaženou smyčku povolit.

„Pusť mě," zasípala na svého draka. „Na rozdíl od tebe se totiž já snažím nějak pomoct. Hej!" Vyhekla, když stisk zesílil. Věděla, co je příčinou Střelcova chování.

„Odkdy draci žárlí?" odfrkla si přidušeně. Smrt po ní loupla okem a pak ho opět zavřela. Wallaeky si sice řekla, že se nevzdá, ale pomalu se utahující smyčky ji v tom rozhodnutí nijak nepodporovaly.

„No tak dobrá, vyhráls!" vzdala se nakonec. „Nepoletím s Destiny. Jen už mě, ve jménu Thóra, pusť." Stisk povolil. Střelec spokojeně zabručel a pohodlněji se uvelebil, aby dostal ještě těch pár minut.

„Ještěrko žárlivá," brblala si Wallaeky pod vousy, zatímco brala sekyru a mířila ke špalku, kde se sekalo dřevo. Ozvalo se několik ran, jak kmeny podťaté Broučkovým ocasem padly k zemi. Mladší dívka věděla, že Destiny nemá sečnou zbraň používanou ke kácení stromů nijak v lásce a žádala proto svého hrobohraba, aby jí pomohl. Nedivila se jí. Její vlastní první pokus o naštípání dřeva začal tak, že si málem rozsekla holeň. Od té doby už se ale zlepšila, takže mohla s klidem říct, že nepotřebuje odborný dozor.

Soušky, které Destiny s velkou pomocí Broučka dotáhla, potřebovaly ale ještě nařezat na špalky. To ale vyřešil mohutný drak - několika přesnými údery kmeny naporcoval tak, že Wallaeky mohla rovnou začít sekat.

„Díky," usmála se a hrobohrab jí úsměv vrátil. Pak následovala jen únavná práce se sekyrou, kterou zakončilo až zmizení posledního špalku. V tu chvíli se vrátila Destiny s bylinkami. Střelec jim zapálil oheň a ony daly vařit vodu na polévku, přičemž ještě vybalily chlebové placky od včerejší večeře.