Nemožné skutečností

38) Lucius Malfoy

38) Lucius Malfoy

„Ty!" zařval a pozvedl hůlku proti němu.
V ten moment se seběhlo hned několik věcí naráz.

Hermiona se více přitiskla k Severusovi a pevněji jej objala kolem krku. V zádech se jim objevil Rudolfus s Bellou.
Draco okamžitě zaštítil Severusova záda proti otci a Belle. Severus pustil Hermionu na zem a vrazil ji do ruky svou náhradní hůlku. Bylo to tři na tři.

„Ty!" zařval znovu Lucius a zamířil svou hůlku proti svému synovi. „Nikdy bych nevěřil, že mě zradí vlastní syn, má vlastní krev!" prskal zlostí a vztekem. Klouby na ruce, jež pevně svírala jeho hůlku byly bílé a prosvítaly skrz opálenou kůži.

„Nikdy jsem nechtěl být jako ty!" vrátil mu Draco a pomalu se přesouval stále blíž k Severusovi a Hermioně.

Severus stále očima sledoval všechny okolo a levou rukou si přidržoval Hermionu u sebe. Cítil, jak se celá třese. Věděl, že po těch útrapách, které jí Lucius musel jistě způsobovat, tohle to ještě zhoršilo. Měl o ni strach. Konečně ji našel a měl by o ní znovu přijít... Ne, to nikdy už nedovolí.

Hermiona cítila, jak se celé její tělo nekontrolovatelně třese. Byla vyhladovělá, oslabená Luciusovým týráním. Hledala zbytečky sil, které jí ještě zbývaly, ale přesto si nebyla už tak jistá, že tohle přežije ve zdraví.

Bella začala kroužit jako sup kolem trojice, která se semkla v jedno tělo. Začala se divoce smát. A to byl okamžik, kdy Dracovi selhaly nervy a poslal svou první kletbu na otce.

V ten samý moment Severus vykouzlil plošný štít, aby je tak ochránil proti kletbám, které na ně začali sesílat jeho ‚přátelé Smrtijedi'. I Hermiona se pokusila poslat své kouzlo na Rudolfuse, ale on se mu vyhnul a seslal na ni hned několik dalších. Nebýt Severusova štítu, už by ležela mrtvá u jejich nohou. Severusovi se podařilo Luciuse spoutat, ale Bella jej zasáhla řezným kouzlem do ramene. Potlačil bolest, stejně jako to dělal při Cruciatech, kterými jej trestal Temný Pán, když se mu něco nelíbilo. Té malé chvilky Belliny nepozornosti využil Draco a poslal na svou tetu ‚Petrificus Totalus' a ta se skácela k zemi. Už jim zbývalo se jen zbavit Rudolfuse, který metal na Hermionu jednu kletbu za druhou a ona se snažila, když už ne o vlastní štít, tak alespoň o posilnění toho Severusova. Přesto ji zasáhlo jedno z posledních kouzel, které stačil Rudolfus na ni poslat, než jej Severus zabil Avadou.

Potom rychle poslal Pastorkovi patrona, aby se i s Bystrozory přemístil do Malfoyovic zahrady na ‚úklid', vysvětlení bude mít později.

Pro něho bylo nejdůležitější okamžitě dostat Hermionu k Poppy na ošetřovnu. Požádal Draca, aby počkal na Pastorka, a pak se hned vrátil do Bradavic. Chlapec souhlasil a Severus se hned přemístil.

Cestu od Bradavické brány s Hermionou v náručí zvládl v rekordně krátkém čase, stejně tak jako by nikdy nevěřil, že bude tak rychlý při zdolávání schodů do pátého patra na ošetřovnu. Sotva rozrazil dveře hned se rozhlížel a hledal první volnou postel.

„Poppy!" křikl se stopami strachu a zoufalství v hlase, „tak Poppy!"

„Severusi Snape, proč...," už nestačila doříct všechna ta slova, která ji pálila na jazyku, když uviděla bezvládnou dívku ležící na lůžku. „Kde si ji, pro Merlina, našel?" zeptala se a hned se jala dívku prohlédnout.

„U Malfoye, ale nevím ...."

„Běž za Albusem, já ji zatím prohlédnu..."

„Zůstanu u ní," řekl pevně a dívku stále držel za ruku.