Nemožné skutečností

13) Schůzka řádu

13) Schůzka řádu

kapitolka 15+ 

kapitolka věnovaná: Agnes-ka159 

Brumbál se od Severuse vrátil zpět do ředitelny a přemýšlel, jak správně postupovat, aby Voldemort ono magické zrcadlo nedostal. Věděl, že jej Ministerstvo již před prvním Voldemortovým pádem objevilo při domovní prohlídce jednoho z jeho věrných. Velmi dlouho ministerští úředníci pracovali na odhalení jeho magické podstaty, a také věděl, že jako jeden z odborníků byl přizván i Severusův otec. To on odhalil, jaké možnosti toto zrcadlo nabízí. A to, že jej chce Temný Pán získat, není vůbec dobré. Musejí mu v tom zabránit.

Hermiona zůstala u Severuse ještě dva dny a poté se vrátila zpět do svého pokoje v Nebelvírské věži. Vše se pro ni vrátilo zpátky do starých kolejí. Severus ve svých komnatách osaměl. Až s jejím odchodem si uvědomil, jak prázdný jeho život je. Jako by mu najednou chyběl nějaký malý dílek. Po fyzické stránce se cítil fit, jeho síla byla zpět a jeho sarkasmus, jízlivé poznámky a špatná nálada způsobená těmi tupohlavci, které byl nucen učit, také. To si ověřil hned na svých prvních hodinách lektvarů s třetími ročníky Mrzimoru a Havraspáru. Během toho dne odebral, kromě Zmijozelské koleje, každé téměř 100 bodů a zajistil Filchovi několik nedobrovolných pomocníků při úklidu hradu. Jediné okamžiky, kdy se cítil celý, bylo v přítomnosti Hermiony, která stále docházela do jeho soukromé laboratoře a pracovala na lektvarech pro Řád. V pátek večer mu přišla sova od Luciuse s pozváním na večeři. To by pro něho byla příležitost, jak ze svého přítele dostat další informace o chystané akci na Ministerstvo. Po vyučování informoval Albuse o pozvání na Malfoy Manor. Pak ještě zanechal kratičký vzkaz Hermioně v laboratoři, aby věděla, proč nebude přítomen. Kolem páté hodiny se vydal dolů Bradavickými pozemky až k místu, kde se lze bezpečně přemístit. Během chvilky se objevil na příjezdové cestě Malfoyova panství. Mosazným klepadlem ve tvaru stočeného hada s lilií na veřeji masivních vstupních dveří oznámil svůj příchod. Během okamžiku se dveře otevřely a objevila se postava majordóma v temně zeleném livreji.

„Dobrý večer, pane," pozdravil s úklonou a ustoupil ze dveří. „Panstvo vás již očekává," s těmi slovy přebral od Severuse cestovní plášť, „... najdete je v modrém salónku na konci chodby."

Severus pokynul hlavou a vydal se přes foyer, které bylo provedeno v černobílém mramoru, osvětleno velkým křišťálovým lustrem a několika broušenými Benátskými zrcadly. Pokračoval po širokém schodišti do mezonetu a dále chodbou. Na konci se otočil k velkým býlím zdobeným dveřím. Zaklepal a na pozvání vstoupil.

„Dobrý večer," pozdravil s lehkou úklonou.

„Sevesusi," jal s nataženou rukou přivítat pán domu svého hosta.

„Luciusi," přijal ruku Severus.

„Severusi, jsem tak ráda, že tě opět vidím..." hlesla paní domu. Seděla na pohodlné pohovce. Její štíhlou postavu obepínaly světle zelené šaty s květinovým vzorem a francouzskou černou krajkou, která lemovala okraje vrchního dílu – korzetu, který již tak úzké tělo ještě více šněroval, výstřih odhaloval hluboký dekolt, ve kterém byly jasně vidět obrysy obou ňader. Její bělostná kůže zářila a vlasy vyčesané do vysokého účesu odhalovaly labutí krk, této éterické bytosti. Vždy byla velmi elegantně oblečená, pravá aristokratka i se všemi manýry, které k těmto dámám patří. Přestože bylo jejich chování vždy decentní a uhlazené, stále z nich vyzařovala ona nadřazenost a sexualita. Byly to dámy vždy velmi chtivé a jak se sám několikrát přesvědčil, při různých Smrtijedských slavnostech a bálech, nikdy si se svými muži nezadaly, co do brutality a perverznosti jejich sexuálních hrátek. Navenek vždy dáma a uvnitř ďábel.