3) První lektvary
Po večeři se Hermiona odebrala zpět do sklepení. Severus už na ní čekal v laboratoři a připravoval potřebné přísady pro lektvary, které bude muset dnes udělat. „Kde se couráte, to si myslíte - proč vám Brumbál zadal tuto práci?! Abych to nemusel dělat já, mám své práce dost!" vyjel na ní sotva vstoupila do jeho kabinetu. „Přísady a postupy lektvarů, které musíte ještě dnes připravit, máte na svém stole. Neobtěžujte mě zbytečnými dotazy!" a s tím se obrátil ke svému stolu a vrhl se pokračovat ve svém výzkumu. Snažil se připravit lektvar na potlačení následků zakázaných kleteb.
Hermiona se podívala na seznam lektvarů a nestačila se divit. Tohle všechno má stihnout ještě dnes? To nemyslí vážně, vždyť tu budu trčet až do rána.
„To budete, když hned nezačnete pracovat!" odpověděl Snape na její myšlenky.
Hermioně se v obličeji objevil mírný ruměnec, a tak se raději hned vrhla do práce.
Pracovali každý sám, jen Severus občas zkontroloval Hermionin lektvar, který právě vařila. Téměř neměl žádné připomínky. Sledoval její práci. Její ruce, které obratně krájeli, strouhali, připravovali potřebné přísady a její soustředění při míchání lektvarů. Byla pečlivá a přesná.
Oba zabraní do práce nevnímali čas, který utíkal až příliš rychle. Hermiona začala pociťovat první známky únavy – začala jí padat víčka a její soustředění začínalo brát taky za své. Severus si toho všiml a poslal jí zpět na kolej „Počkejte slečno, já vás raději doprovodím, kdybyste náhodou potkala pana Filche, abyste s ním neměla žádné problémy."
Severus seslal stagnovací kouzlo na lektvar v kotlíku a vydal se s Hermionou k Nebelvírské věži. Před obrazem Buclaté dámy se rozloučili a popřál jí dobrou noc. Otočil se a vyrazil zpět do sklepení, když za ním Hermiona ještě zavolala: „Děkuju, pane profesore, pěkné sny!"
„I vám, Hermiono," pronesl už do tiché opuštěné chodby.
Hermiona si dala rychlou teplou sprchu a zalezla do postele. Neustále se jí vracely myšlenky do sklepení a k jejímu profesorovi. Po celou dobu od něho neslyšela žádnou sarkastickou poznámku, neviděla žádný ironický úšklebek. Sice téměř celou dobu spolu nepromluvili, ale bylo to příjemné. Jen ji mrzelo, že nestihla vše. Rozhodla se, že to napraví a zajde do laboratoře hned ráno, ještě před snídaní. Stejně je sobota a sobotní přednášky jim začnou až příští měsíc. S tímto předsevzetím usnula spánkem spravedlivým.
Severus se vrátil do laboratoře a dokončil předposlední lektvar, který měla Hermiona připravit. Svou práci měl již hotovou, ale spát se mu nechtělo. Za posledních pár let, kdy sloužil dvěma pánům, toho moc nenaspal. Stačili mu sotva čtyři hodinky spánku. Tak se rozhodl, že připraví i ten poslední – Dokrvovací v 10 dávkách. Alespoň tak ušetří Hermioně práci. Byl velmi mile překvapen, že po celou dobu pracovala samostatně a i její všetečné otázky tentokrát omezila na minimum. Vlastně se za celou dobu zeptala pouze třikrát a vždy to bylo jen proto, že nemohla najít některou z přísad do lektvaru, který v té chvíli připravovala. Po očku ji stále sledoval. Byla pečlivá, její hbité prsty si hravě poradili s každou přísadou – ať už to byla kůže z Hřímala, nebo blány z vajec Drakobíků. Všechno vždy měla souměrně nakrájené na stejné kousky, tak jak se to patřilo. Nemohl jí nic vytknout. Na jednu stranu ho to těšilo, a na druhou mrzelo. Rád by si udržel svou pověst nepříjemného a arogantního bastarda, ale jak ke svému údivu zjistil – u ní to nešlo.
Jeho myšlenky se stále točily kolem té kudrnaté nebelvírky a on nevěděl proč. V její společnosti se cítil příjemně a v laboratoři mu vůbec nevadila, a to byla další věc, nad kterou se pozastavil. Málo koho snesl ve své blízkosti, natož pak v laboratoři.
Zakázal si na ní myslet, ale nebylo to nic platné. Po další hodině, kdy dokončil Dokrvovací lektvar a vše uklidil, odešel do svých soukromých komnat. Šel se osprchovat a zalezl do postele. Po dlouhé době usnul hned a jeho spánek byl klidný po celou noc. Žádné noční můry, jen záplava kaštanových kudrnatých vlasů a oříškových očí. Upadal do hlubokého spánku s Hermioniným jménem na rtech.
oooOOOooo
Tak třetí kapitolka je tu a pokud se Vám líbí, budu ráda za vaše komentáře.
ČTEŠ
Nemožné skutečností
Hayran KurguPříběh začíná 6.ročníkem Hermiony, Harryho a Rona. Hermiona je požádána profesorem Brumbálem o pomoc pro madam Pomfreyovou. Její práce ji zavede do soukromé laboratoře profesora Snapea... Později se seznámíte s širší rodinou Hermiony a další hlavní...