Za tu dobu co jsem byl s malou Daisinkou jsem si uvědomil to jak moc bych chtěl,aby slovo které první řekne bude máma. Stoprocentně by to Teu potěšilo. Sestra jí umřela,jmenovala se Denise a porodila ještě předtím chlapce jménem Theo. V tuhle chvíli mi to trklo.
,,Hele Dais,dneska si něco ověříme a táta se pokusí zjistit kde je tvoje teta a bratranec ano?"
,,Hmmm" opět mi řekla tohle tak tomu aspoň rozumí. Usmál jsem se ní.
Ráno tady byl Freddie,potom šel s Teou na rozcvičku a já jsem zjistil, že nám malá začla ťapkat a ona pro ní asi nemá botky.
Daisy jsem předal Harrymu, který se netrpělivě těšil až si s ní bude moc hrát.
Šel jsem do společného pokoje,kde jsem vzal tašku patřící ke kočárku. Do ní jsem dal pět plínek,jednu hadrovou, náhradní bodíčko, mikinu, dudlík, dvě kapsičky s přesnídávkou, láhev s čajem a krabičku s piškoty. Tašku jsem dal do obýváku a Harrymu jsem dal čistou plenu a malé šatečky,aby je obléknul Daisy. Moc se na to netvářil,ale když viděl, že už se malá začala sama vysvlékat,tak jí teda převlékl. Myslím si, že za to bude vyžadovat medaili. Sám na sebe jsem natáhl modrou košili a kraťasy. K tomu jsem popadl věci a donesl je do auta. Samozřejmě botky pro Dais nebyli.
Tea už se taky nachystala. Vzala kočárek, který jsme složili společně u auta.
,, Měli by jsme Dais pořídit botky. Co ty na to?"
,, Zapomněla jsem jí je vzít. Navíc jsou hodně drahé a nemám tady tolik peněz. Musím z nich vyjít na tři týdny."
,,V klidu já mám peněz dost."
,,To,ale přece neznamená, že je budeš utrácet kvůli takovým zbytečnostem."
,,Daisinka není zbytečnost."
,, Není,ale podle mé matky je zátěž. "
,,Na ní se vykašli, já mám rád tebe tak i Daisinku. Obě jste skvělé a jestli si vás neváží je její škoda."
,,Asi máš pravdu.Tak jedeme?"
,,Jojo."
Harry trval na tom, že když nemůže jet s náma, že jí aspoň odnese do auta. Tak jí tedy řádně připoutal, zamával jí a ona se na něj spokojeně usmála.
Je na ní vidět, že má ráda strejdu Harryho.. pokud to tak tedy takhle můžu říct.
Do Birminghamu jsme dojeli zhruba po jedenácté. Obě dvě holky spaly tak jsem pootevřel okna v autě. Otevřel jsem peněženku,ze které jsem vyndal papírové pravítko. Změřil jsem délku Daisiny nožky a vydal se do obuvi. Vybral jsem jí jedny tenisky značky Nike. Vypadají úplně stejně jako ty které mám na nohách a potom jsem jí vzal ještě obyčejné papučky. Potkal jsem tu nějaké Directionerky. Rozdal jsem několik fotek a podpisů. Zaplatil jsem a vydal se k autu. Tea ještě spala,ale Daisinka si něco žvatlala. Jakmile mě uviděla spustila na mě.
,, Máma hajá." Řekla z ničeho nic
,, Správně, máma hajá."
Vytáhl jsem ven kočárek a hned po něm Daisinku. Tu jsem posadil do kočárku a obul jsem jí botičky.
Jakmile je spatřila tak zase projevila radost.
,,Jéé."
,,Ty jsi,ale šikovná holčička."
Tea už se probudila tak jsme teda vyšli.
,,Ty si nedáš říct viď?"
,,Koupil jsem jí je protože je potřebuje "
,, Víš, že jsi nemusel. Navíc museli být hrozně drahý."
,,Cenu neřeš, pro svoje princezny udělám první poslední jen co jim na očích vidím."
,, Tak ti moc děkujeme." Řekla mi a obejmula mě.
Vzal jsem kočárek a jeli jsme.
Projížděli jsme s kočárkem přes náměstí,ale když si Tea všimla cedule hřbitov zastavila.
,, Můžu se tam zajít podívat prosím?"
,, Určitě,jen běž.Máme jít s tebou?"
,,Jo moc prosím."
Vytáhl jsem Dais z kočárku a postavil jí na zem. Instinktivně se chytila mé nohy a smála se . Kočárek jsme nechali na rohu náměstí a já vzal Dais za ruku a za druhou ruku ona vzala Dais taky.
Kéž by jsme byli doopravdická rodina.
