Ležela jsem v Harryho autě v zadu. Celkem nic mi nebylo. Jen se ta spálenina musí mazat a převažovat.
Probudil mě jejich rozhovor. Nějak moc jsem netušila,kdo je ten druhý.
Jakmile se,ale otočil v jeho očích byli vidět slzy.
,,Teo?"
,, Nemůžu moc mluvit, promiň."
Ne, že bych nemohla já spíš nechtěla.
,, Dobrá, ráno si promluvíme. Budu spát v obýváku."
,, Nialle, můžeš spát normálně. Ty za to co se stalo nemůžeš."
,,Jak myslíš."
,,Lidí,za chvíli máme být na pódiu.Píše Liam. Ptá se kde jsi ty Nialle.''
,, Počkat co? Jak jako na pódiu."
,, Máme koncert. Zpíváme asi patnáct písniček. Začínáme Little Things. Navíc to bude filmovat Simon, takže můžeš mluvit i o dceři."
,,Fajn, dvě muchy jednou ránou.A co Tea nebude doufám ze Zaynem?"
,, Neboj se, a počkej proč?"
,,No to by zajímalo i mě." Zeptala jsem se
,,Za prvé s Teou nebude protože bude zpívat s námi. U písničky Perfect bude zpívat s Liamem a History bude zpívat s Louisem."
,, Ještě že tak. Už jsem se bál,aby jí nezačal vykládat historky. Například jak jsem se mu smál když narazil do skleněných dveří a já poté taky."
Odpověděl mu Niall
,,No máš pravdu brácho to byli časy."
Konečně jsme dojeli do tábora.
,,Za jak dlouho máte být na pódiu?" Ozval se ze tmy Louis
,, Máme deset minut, ještě času dost." Řekl Zayn
,, Pokud si viděla This is us. Určitě to chápeš." Ozval se Lou
,, Neviděla,ale rozumím že to musím to udělat." Řekla jsem
,,Nialle, běž jí doprovodit do chatky. " Strčil do něj Harry
,, Jestli nejsi proti. Rád to udělám."
,,Ale spěchej Horane! Nezapomeň na to, že budeme po sto letech vystupovat."
,, Jasnačka Harry"
S Niallem jsme šli mlčky k chatkám.
,, Já bych se ti chtěl moc omluvit. Jsem prostě žárlivej blbec.Tak moc mi na tobě záleží a takhle to dopadá. Dám ti času kolik chceš, až budeš stoprocentně rozhodnutá řekni mi."
,, Řeknu, neboj se na tebe se moc dlouho zlobit nejde."
S Niallem jsme se teda vešli do chatky a jakmile se rozsvítilo všimla jsem si Niallové rozbité hlavy.
,, Prosím tě cos dělal?"
,,Jako kdy kde s čím a jak?"
,, Máš na hlavě díru a modřinu přes půlku čela."
,,To nic není."
,,Sedni já ti to aspoň umeju."
Vzala jsem mokrej kapesník a tím jsem mu utřela a zalepila.
,,Tak ať vám to dobře dopadne. Čtyři minuty do nástupu. Měl bys jít."
,, Už běžím." Skoro reálně vyběhl že dveří,ale vrátil se. Dal mi pusu na tvář a odešel s tím že heslo k jeho notebooku je
DaisyaTea.
Půjčila jsem si tedy notebook a koukala na This is us.
No jo po pár minutách už chápu, co říkal Zayn. Šest minut do koncertu a oni si jezdili ve starých golfových vozících.
To jsou blázni. Blázni, který dělají můj život lepší. A jeden z nich obzvláště.
